Název

Trilogie přednášek Pohřbená historie. Detektory a archeologie - jak pomoci a neublížit 13. 3. 2012

Popis

Malý sál Muzea Boskovicka se v minulém úterý zaplnil do posledního místa zájemci o dávnou historii našich dějin. Proběhla druhá přednáška z trilogie „Pohřbená historie“ tentokrát na téma „Detektory a archeologie – jak pomoci a neublížit.“ Cyklus připravil Ústav archeologie a muzeologie filosofické fakulty Masarykovy univerzity Brno společně s pracovníky Muzea Boskovicka. Projekt si klade za cíl popularizovat archeologické výzkumy a přiblížit posluchačům náročnou práci odborníků v terénu při záchraně vzácných nálezů, které vypovídající o dávné kultuře a životě našich předků.
Tentokrát 13. března se představili opět naši kamarádi z první besedy Filip Havlíček, Miroslav Popelka a svoji premiéru měl Jakub Těsnohlídek. Všichni tři jsou velcí nadšenci pro věc a dovedou velmi poutavě vyprávět o své práci. Přivezli s sebou na ukázku moderní elektronické pomocníky řízené mikroprocesory – přístroje pro vyhledávání kovových předmětů pod povrchem terénu a obrazovou prezentaci, jak se tyto aparáty používají a co se jim díky nim podařilo nalézt.
Mnoho lidí si řekne, k čemu to vlastně je? Tihle lidi něco vykopou, odnesou, vyčistí a za velké peníze hned prodají. A co z toho máme my? Jistě, někteří se takto chovají, dělají to jen pro peníze. Ale tihle vysokoškoláci vše berou úplně jinak. Z poznatků čerpají výukový materiál pro diplomové práce a vše nalezené putuje do muzejních sbírek pro radost nás všech. Příkladem může být práce v lokalitě Olšany u Prostějova. Sám Miroslav Popelka k tomu říká: „Hledání pozůstatků dávných věků se věnujeme pravidelně a většinou bývá vše náhoda. Konkrétně zde nás s kamarádem Jaroslavem Kalábem k hlubšímu bádání přivedl nález malé stříbrné mince. Tak jsme narazili na poměrně významné naleziště z doby bronzové. Zemědělskou činností se jednotlivé předměty dostanou do větších vzdáleností. Nakonec jsme museli prozkoumat cca tři sta čtverečních metrů.“ Kluci si to nenechali pro sebe a na místo přivolali odborníky z prostějovského Ústavu archeologické památkové péče. Sehnali dokonalejší techniku a společnými silami objevili i původní místo, tedy dno keramické nádoby, v níž se zlomkový depot původně nacházel. „Díky těmto mladým hledačům jsme narazili na dalších 88 předmětů o váze 3,5 kilogramu,“ poděkoval za skvělou práci oběma archeolog Pavel Fojtík. Šlo o opravdu významnou lokalitu s kompletním pokladem. Navíc šlo určit přesné místo, kde po tři tisíciletí v zemi odpočíval. Bohužel něco bylo poškozeno rozoráváním půdy, ale i tak jde o vyjímečný nález. „V tomto katastru je již třetí. Ten první byl ještě mnohem starší z únětické kultury,“ dodal archeolog Pavel Fojtík.
Jen díky zodpovědnosti těchto mladých kluků se nálezy dostaly tam, kam jistě patří – do muzejních sbírek. „Bohužel nálezy často končí u soukromníků, nebo jsou za velké peníze prodávány do zahraničí. „S tímto já a mí přátelé nesouhlasíme. Kulturní bohatství má zůstat tam, kde bylo nalezeno,“ řekl trochu zklamaně Miroslav Popelka.
Pod povrchem Země je skryto ještě mnoho němých svědků dávné minulosti. Pravěcí lidé předměty zakopávali hlavně v dobách válečných. Někdy to bylo i součástí náboženských rituálů. Šlo především o kamenné sekery a keramiku. Bronzové ozdobné šperky a úmyslně rozlámané nástroje jsou především nalézány v hrobech jako obětní dary božstvům. Pravěcí lidé též věřili, že usnadní život zemřelých tam kdesi nahoře.
Přednáška proběhla dopoledne ve Střední pedagogické škole Boskovice a v 17 hodin ve starobylých prostorách rezidence, tedy dnešního sídla Muzea Boskovicka. Malý sál byl zaplněn do posledního místa. Bylo hrobové ticho, všichni pozorně naslouchali poutavému vyprávění o dobrodružstvích, jež se při hledání odehrávají. Je to tak trochu adrenalinový sport. Napjaté očekávání, co pod nohama země skrývá a co se po tisíciletích podaří vydolovat na světlo.
Dle mého názoru je práce těchto mladých vysokoškoláků záslužná a nedoceněná. Díky nim se můžeme my ostatní aspoň na pár okamžiků vrátit do dob dávno minulých a pomyslně se projít proti proudu času. V dnešní hektické době je zhlédnutí takové muzejní expozice balzám na duši. O to víc mě pak mrzí, když čtu v různých diskusích, že všichni vlastníci detektorů jsou podvodníci, zloději a jen vykrádají pravěké svědky minulosti. Jistě, jsou i tací, ale tito mladí Filip Havlíček, Miroslav Popelka a Jakub Těsnohlídek se chovají úplně jinak a naopak se snaží obohatit nás všechny o kulturní dědictví dávných předků. A jak znám ředitelku našeho Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalovou, ta by ve svých prostorách prezentaci lidí, kteří se snaží obohatit na úkor nás všech, ani neumožnila. Na závěr přednášky se rozvinula široká diskuse o pomoci hledačů – amatérů místnímu Muzeu Boskovicka při archeologickém průzkumu. Tím byl cíl projektu, přiblížit archeologii k lidem, beze zbytku naplněn.
Bohužel jsem se osobně nemohl besedy zúčastnit kvůli Pamětnímu pochodu na nádraží, proto jsem k reportáži částečně použil materiálů Prostějovského deníku z 8. 7. 2010. Současně děkuji za laskavé zaslání fotodokumentace a textu z obou boskovických přednášek Filipu Havlíčkovi.
Zbývá pozvat všechny na poslední z trilogie tématických besed. Tentokrát se v úterý 20. března představí umělecký kovář Patrick Bárta s prezentací Vývoj mečů od pravěku po novověk. Přednáškový sál Muzea Boskovicka, 17 hodin. Jste vítání, jistě to bude zase velmi zajímavé. Vstup opět zdarma.
Více: http://muzeum.boskovice.cz/
http://www.phil.muni.cz/waou

Kategorie a štítky

Nastavení