Název

Muzejní noc mezi traktory. Akce pro děti a jejich rodiče v Boskovicích na Blanensku 19. května 2012

Popis

Minulou sobotu bylo v Muzeu historické zemědělské techniky Boskovice nezvykle rušno. Po patnácté hodině se zde začali scházet naši nejmenší se svými rodiči. V rámci osmého ročníku Festivalu muzejních nocí 2012 zde byl pro děti připraven zábavný program.
Muzejní noc se celostátně koná již od roku 2004, kdy se po vzoru jiných evropských měst do projektu zapojilo i Národní muzeum v Praze. Akce měla nečekaný ohlas veřejnosti a ihned se rozšířila po celé republice. Organizace se ujala Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a Národním muzeem. Muzea a galerie nabízejí odpoledním, večerním a nočním návštěvníkům kromě prohlídek svých stálých expozic a výstav také řadu doprovodných i kulturních programů. Stávají se místy mimořádných, nečekaných zážitků a setkávání.
Více: http://www.cz-museums.cz/web/festival_muzejnich_noci/o-akci
Vzhledem k malým návštěvníkům se brána Muzea zemědělské techniky v Boskovicích zdarma otevřela již v 15 hodin. „Já Vás zde všechny srdečně vítám, děkuji, že jste přišli,“ přerušila štěbetání malých capartů ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová. „Zdejší expozici postupně budovalo místní Střední odborné učiliště. Právě včera zde proběhl sraz studentů po deseti letech a vzpomínali, jak stroje renovovali. Hned u vchodu nalevo máme nejstarší traktory Lanz Buldog. Už svým vzhledem připomínají naštvaného psa,“ zašpásovala za všeobecného smíchu ředitelka. „A zde je Mc. Cormick. Tyto stroje jsou dochovány v původním stavu a úmyslně renovací neprošly. Jsou jen zakonzervované. Na těchto mašinkách vidíte vývoj kola. Zde jsou prostá ocelová. A tady je již plné gumové kolo. Je to jakýsi předchůdce dnešních pneumatik, jež se používají od roku 1930. Zde vidíte kliku, jíž se kdysi stroje startovaly. Traktory sloužily nejen k tahání povozů a orbě, ale též k pohonu dalších přídavných zařízení, třeba mlátiček nebo častěji čerpadel na čištění žumpy. K tomu sloužilo zde to boční velké kolo, kam se navlékl plochý kožený řemen. Stroje se startovaly naftou a po roztočení motoru přepnula obsluha na topný olej, jenž byl tenkrát mnohem levnější. U traktorů Škoda vidíte vývoj umístění palivové nádrže. Nejprve byla vepředu před řidičem, ale bránila výhledu. Později ji konstruktéři umístili dopředu nad motor.“ Mgr. Dagmar Hamalová zaujala všechny perfektně připraveným výkladem, kdy velmi zajímavě a poutavě vyprávěla o všech nablýskaných exponátech, z nich některé jsou dodnes funkční. Bývají v provozu každoročně třeba na Husích slavnostech před budovou Rezidence na Hradní ulici. Všichni mohli obdivovat ruční hasičskou stříkačku, která bývala tažena koňským spřežením. „A právě zde můžete vidět první využití benzínového stabilního motoru, který nahradil těžkou práci hasičů a poháněl čerpadlo stříkačky plochým řemenem. Poválečné období zastupují velké americké traktory Farmal, Fordson a Massey Harris. Ty se zde objevily v rámci pomoci USA zbídačelé Evropě po druhé světové válce a používaly se hojně i v letech padesátých. Náš strojírenský průmysl zastupují Zetory z roku 1948, kde se již objevuje zastřešená kabina pro řidiče.“ Mgr. Dagmar Hamalová se pak zastavila u obrovského stroje, jenž svými rozměry dominuje celé expozici: „Stojíme před lokomobilou. Je to velký parní stroj na kolech. Dovedl se sám pohybovat rychlostí lidské chůze. Pro orbu musely být dva a přes pole pomocí navijáku tahaly dvoustranný pluh. Práce byla složitá, bylo třeba uhlí a hodně vody. A tady za mnou jsou stojaté nebo ležaté parní stroje. Vyžadovaly odborně školenou obsluhu, aby nedošlo k výbuchu kotle.“ Děti s otevřenou pusou hleděly na věci, se kterými se dnes už nikde nestkají a celý ten houf i s rodiči se pomalu přesouval halou mezi naleštěnými divy dávné techniky. „Tady vidíte několik menších spalovacích motorů,“ ukázala ředitelka na vyrovnanou řadu nádherných exponátů. „Některé jsou plně funkční. Teď se vrátíme k traktorům Lanz Buldog. Tady vidíte, jak vývoj za deset let postoupil. Startují se pomocí volantu při otevřeném dekompresoru za nahřívání sací hlavy. Jakmile motor naskočil, volant se přesunul na místo řidiče. Teď se ještě blíže podíváme na značku Zetor. Ta pochází z názvu Zbrojovka a traktor. Máme tu pásový z roku 1963 a pak jeden kolový v řezu pro výuku. Ještě upozorním na Vikov Prostějov. Moravská firma z nedaleké úrodné Hané zabývající se výrobou zemědělské techniky zhotovila též jako první na světě osobní automobil aerodynamického tvaru. Dostalo název Kapka.“ Mgr.Hamalová pak dětem ukázala, nač dříve stroje jezdily a čím se doma svítilo. „Například tento traktor Vikov jezdil na petrolej. A zde se nám dochovala nádrž, jíž měli tenkrát v obchodech a z ní se petrolej odměřoval. Byl tehdy docela drahý. Používal se též pro svícení v lampách. A zde jednu takovou vidíte. Vydávalo to takovou zvláštní vůni, čichněte si. A protože jsme na konci prohlídky, zahrajeme si.“ Paní ředitelka pak kolem sebe rozložila různé nářadí, šrouby, matice a podložky. Děti hádaly, co jednotlivé kusy jsou a pak si s tím mohly pohrát a věci i namalovat. „A teď si zahrajeme na honěnou,“ pravila ředitelka udiveným capartům. „Tady?,“ ptaly se děti a paní ředitelka hned jejich rozpaky rozptýlila. „Nebude to ovšem klasická honička jako na hřišti, ale budete hledat určité věci. Třeba traktory podle barev, různé části strojů nebo úmyslně poztrácené nářadí.“ Přitom se špunti náramně bavili, jejich výskání, když určenou věc našli, se hlasitě rozléhalo prostorem muzea. Pak si děti mohly vytvářet různé obrazce ze spojovacího materiálu vmáčnutím do placky z plasteliny. „Opravdová škola hrou, z toho by měl radost Komenský,“ pomyslel jsem si. Blížilo se půl páté odpoledne a Mgr. Dagmar Hamalová musela odejít na vernisáž do židovské čtvrti. Děti se s ní rozloučily pokřikem: „Ať žije traktor!“
Akce tím zdaleka nekončila, děti si mohly vše prohlédnout znovu, na stroje si vylézt, usadit se za volant a vyzkoušet si pocity tehdejších statkářů. Stále přicházeli noví obdivovatelé a tak bylo v muzeu neustále plno. Mgr. Dagmar Hamalová se po vernisáži v osmnáct hodin ještě vrátila a celé dění s povídáním a dětskými hrami se znovu opakovalo. Musím konstatovat, že byla na akci skvěle připravená, všechny udivovala odborným výkladem, jenž by spíše každý očekával od muže.
Muzejní odpoledne a večer se po všech stránkách vydařily. Návštěvníci měli možnost obdivovat šikovnost dělníků a techniků první poloviny dvacátého století. I když tihle lidé již mezi námi nejsou, jejich práce zde zůstala pro radost a poučení budoucím generacím. Mnohé výrobky jsou dodnes funkční a důstojně reprezentují „Zlaté české ruce.“
Více: http://muzeum.boskovice.cz/

Kategorie a štítky

Nastavení