Název

Mezinárodní výstava koček na zimním stadionu Červená zahrada Boskovice 11. a 12. srpna 2012.

Popis

Zimní stadión Červená zahrada v Boskovicích je využíván po celý rok. I když zde zrovna neprobíhají urputné boje Krajské ligy mužů Jižní Moravy a Zlína či Okresní soutěž Žďáru nad Sázavou v ledním hokeji. V letních měsících tady prohánějí puk InLine hokejisté na zcela nové ploše. I jejich sezóna pro letošek skončila a přesto zde o minulém víkendu byl provoz jako na Václaváku. Neozývaly se rány pukem a hlasité skandování diváků. Tentokrát bylo vše trochu jiné. Rušno začalo být hned časně ráno v sobotu 11. srpna. Služební vchod se otevřel velmi brzy, aby sem mohli proudit lidé z přípravných týmů. Neměli obvyklou hokejovou výstroj ale nosili stoly, drátěné klece, konstrukce pro stánky a hlavně spoustu věcí, které nám laikům ani moc neřeknou. Před devátou hodinou bylo na betonové ploše mezi mantinely vše připraveno pro první návštěvníky. Štěbetání chovatelů doplňované tichou hudbou z reproduktorů bylo občas přerušené mňoukáním koček roztodivných plemen. Některé nervózně pokukovaly svýma velkýma očima mezi dráty klecí, jiným bylo okolní dění zcela lhostejné a líně se povalovaly v drahých měkkých poduškách. Co se na ploše, kde se jindy prohánějí sportovci na bruslích za malým černým nebo barevným kulatým nesmyslem, dělo?
Sdružení chovatelů koček v České republice Základní organizace kočky Boskovice uspořádala o víkendu 11. a 12. srpna dvoudenní mezinárodní výstavu koček. Důstojné zahájení doprovodila první skladbou hráčka na elektronické housle a zpěvačka Ilona Stryová. Krátký film a rozhovor s Ilonou Stryovou je zde:
http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Ilona_Stryova_a_jeji_housle_na_zahajeni_Mezinarodni_vystavy_kocek_v_Boskovicich_11._srpna_2012./
„Dobrý den, vítám všechny na mezinárodní výstavě koček.“ Těmito slovy oficiálně zahájila chovatelskou slavnost jednatelka boskovické organizace Ing. Jaromíra Šmerdová. „Vítám všechny vystavovatele, jsou zde i zahraniční a sedm posuzovatelů. Někteří též přijeli z okolních zemí. A nyní předávám slovo vzácné návštěvě starostovi Boskovic Ing. Jaroslavu Dohnálkovi: „I ode mne krásné dopoledne všem. Vítám Vás v prostorách zimního stadionu na Mezinárodní výstavě koček. Chci poděkovat Ing. Jaromíře Šmerdové, Martinovi Šafářovi, bez jejichž obětavosti by se taková významná akce u nás nekonala. Vítám u nás též bývalou tenisovou reprezentantku dnes psycholožku PhDr. Helenu Sukovou. Organizátorům dík za přípravu, Vám návštěvníkům za zde strávený čas. Nesmím zapomenout též na Služby Boskovice s.r.o. za vzornou přípravu stadionu a jeho proměnu ve výstavní sál. Přeji všem krásné dopoledne, hladký průběh výstavy, soutěžícím chovatelům hodně úspěchů a mňoukajícím šampiónům v klecích hodně pohody a klidu.“ Se svou krátkou zdravicí a přáním úspěšné výstavy vystoupila i PhDr. Helena Suková, která se právě vrátila z Letních olympijských her v Londýně, kde se byla podívat na úspěšné tažení našich reprezentantů.
Pak Martin Šafář představil mezinárodní porotu. Posuzovatelé přijeli z nedalekého okresního města Blanska, též Prahy, Polska, Francie. Úvodní slova zazněla i v angličtině, protože vystavovatelé přijeli z okolních zemí. Poté představila Ilona Stryová ještě několik skladeb ze svého repertoáru a jak mistrně ovládá elektronické housle i svůj hlas. „Když jsme na mezinárodní výstavě, přizpůsobím tomu i svůj program,“ pravila po přednesu skladby Antonia Vivaldiho Letní bouře a hned spustila další světový šlágr z šedesátých let. Tentokrát píseň z repertoáru francouzské šansoniérky Edith Piaff Non Je Ne Regrette Rien. Publikum jí pak odměnilo bouřlivým potleskem. I když zpěvačka v noci přijela ze svého turné v Itálii a byla jistě unavená, zahrála ještě populární skladby z díla Wolfganga Amadea Mozarta, pak píseň z připravovaného CD, jež má vyjít před Vánocemi Já jsem ten typ a jako poslední zazněla skladba Irské housle.
Poté se již výstava rozběhla naplno a posuzovatelé začali mít plné ruce práce. Jak mi sdělila jedna chovatelka z Karviné, v Boskovicích je to akce dvoudenní, jde o dvě samostatné výstavy. „S posuzovateli ze zahraničí jsme komunikovali anglicky, v čemž nám hodně pomohly naše děti, které cizí jazyky dnes mají ve škole,“ dodala s úsměvem. „Kočka je na chov docela nenáročná, ale připravte si dost peněz. Potřebuje škrabadlo, pelíšek, záchůdek se stelivem, lopatičku, mističku a přepravku pro cesty k veterináři nebo na výstavy. A samozřejmě prvotřídní stravu, která něco stojí. Bílé granule na dně klece jsou silikonové stelivo,“ poučila mě. „Do toho dělá kočka svou potřebu, hmota pohlcuje pachy. Stelivo se asi po čtrnácti dnech musí vyměnit a klec vydesinfikovat. Kočka je velmi čistotná a péči vyžaduje.“ Žena si pak pochvalovala prostor sportovní haly, který je dostatečně velký, dobře odvětraný a pro vystavovatele i organizátory příjemný.
Výstava byla pořadatelsky, chovatelsky i divácky velmi úspěšná. Návštěvníkům se představilo množství kočičích plemen, o jejichž existenci neměli mnozí ani tušení. Lidé se mohli seznámit s problematikou chovu, potřebami zvířat i novými trendy.
Součástí byla prezentace místního Mateřského centra. Maminky předvedly drobné předměty, které v různých kroužcích s dětmi vyrábějí a malovaly dětem na obličej kočičí motivy. I někteří dospělí chovatelé se nechali k líčení zlákat, aby byli styloví. Výtěžek bude věnován na provoz Mateřského centra. Hned u vchodu na hrací plochu byl levý mantinel polepený soutěžními obrázky dětí z Mateřské školy, jak si nejmenší přestavují život a chov kočiček. Prckové pod vedením paní ředitelky Mgr. Dagmar Burianové a paní učitelky Bohatcové se podíleli i na další výzdobě.
Druhý den po skončení výstavy jsem si na krátký rozhovor pozval jednatelku místní Základní organizace kočky Boskovice Ing. Jaromíru Šmerdovou: „Spadáme pod Česká svaz chovatelů České republiky, jenž patří do mezinárodního sdružení FIFe. V sobotu i neděli se přišlo podívat pokaždé asi 850 návštěvníků, vystavovatelů bylo první den 150, v neděli pak 160. Se svými miláčky se představili chovatelé z Německa, Rakouska, Polska, Ruska, Slovenska. Posuzovatelů bylo sedm. Z toho čtyři Češi, jedna dáma z Polska, další Chorvatska a pán z Francie. Nejlepší kočkou sobotní výstavy byla Posvátná birma jménem Emma Suuri Soturi Adoelle *PL paní Ivety Kurowiec z polského Rybniku. V neděli byla nejúspěšnější ruská modrá kočka jménem Glance Flash Arian *CZ pana Jaroslava Kučery z Prahy. Na výstavě byla k vidění i méně známá plemena. Například Kurilský bobtail (bez ocásku), americký curl, kanadský a donský sphynx (holé bez srsti), či Egyptská mau. Objevily se ovšem i běžně rozšířené druhy britské, sibiřské, mainské mývalí, ruské modré, norské lesní, habešské, orientální nebo perské kočky. Největší problém jsou klece. Ty zapůjčujeme ze ZO organizace Kočky Olomouc. Na dva dny nás to stojí 12 tisíc korun plus doprava. Nákup nových vlastních klecí by bylo mnohem nákladnější a vzhledem k občasné potřebě by se nám nevyplatilo. Letos jsme místo běžných kovových pohárů rozdávali keramické kočky různých druhů a velikostí, jež nám vyrobila keramická dílna v Krumvíři. Nedělní soutěž modrookých koček se těšila velkému zájmu a chceme ji zavést jako pravidelnou tradici. Ceny v této kategorii pro nás připravila modrotisková dílna firmy Danzinger z Olešnice. Oproti loňsku byla výstava mezinárodní a proto dvoudenní. Kotě s průkazem původu je velmi drahé, protože například desetikilový balík super prémiového krmiva je za 1300, kočičky jsou vybíravé, maso chtějí jen kuřecí, krytí v ČR je od pěti do sedmi tisíc, v zahraničí i 500 euro, rodokmeny něco stojí, klecné na výstavě 600 korun. To není moc, když z toho musíme hradit provoz celé výstavy. V něm je zahrnut třeba pronájem haly. Největší položkou je práce posuzovatelů a jejich cestovné. Tohle všechno se promítne do hodnoty mazlíka a jeho cena na trhu se pak vyšplhá i na 8 tisíc korun. U koček se hodnotí vzhled dle standardu – uši, oči, srst, délka ocásku. Pak je důležité její chování – zda není agresivní, jak snáší výstavní prostředí, nesmí být bojácná, hodnotí se i bystrost, jak reaguje na vnější podněty, pohyby rukou posuzovatele. Problematika hodnocení není vůbec jednoduchá, hodně záleží i na práci stewardů, kteří musejí umět kočku správně držet a předvést. Též musejí alespoň částečně rozumět anglicky, aby správně reagovali na pokyny zahraničních posuzovatelů.“ Ing. Jaromíra Šmerdová na závěr dodala: „Chci též poděkovat sponzorům, bez nichž bychom takovou náročnou akci jen velmi těžko uspořádali. Jsou to: Především Město Boskovice, jež nám pomohlo významnou částkou a podpořilo nás i morálně návštěvou starosty Ing. Jaroslava Dohnálka, jenž výstavu otevřel. Velký dík patří majiteli Arboreta Šmelcovna panu Josefovi Janků Ten do závěrečné soutěže připravil a věnoval velké květináče s nádhernými dřevinami. Pak nesmím zapomenout na Bodos a.s., Topet Servies, s.r.o, Tajovský Reality, s.r.o. a dodavatele krmiv Hill´s, Acana, Orijen.“
A jak to celé dopadlo? Nejlepší kočkou výstavy v sobotu byla vyhodnocena Posvátná birma jménem Emma Suuri Soturi Adoelle *PL paní Ivety Kurowiec z polského Rybniku. V neděli slavila triumf ruská modrá kočka Glance Flash Arian *CZ pana Jaroslava Kučery z Prahy.
Více: http://www.schk.cz/
http://www.kockyboskovice.cz/

Nastavení