Název

Cyklus přednášek k Boskovickému pokladu - beseda první 19. února 2015

Popis

Boskovický poklad mohl být největší z Třicetileté války, kdyby…

Boskovický poklad přiblížila více vedoucí Numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph. D. ve čtvrtek 19. února na besedě v Muzeu Boskovicka. Přišlo dost lidí, je vidět, že tajemstvím opředený depot i po pěti letech od jeho objevení v lokalitě zvané Zlatník stále láká.
Akci zahájila archeoložka Muzea Boskovicka Mgr. Zuzana Jarůšková. Připomenula možnost zakoupení velmi hezky provedeného katalogu autorky Dagmar Grossmannové, kde je možno nálezy hlouběji studovat.
Dagmar Grossmannová seznámila všechny s okolnostmi nálezu: „V roce 2010 byl objeven pomocí detektoru, nálezce jej neodevzdal, snažil se mince rozprodat. Naštěstí Policie ČR zachytila aspoň 1,6 kg. Bohužel velké mince o hmotnosti až 28 gramu se nedochovaly.
Vše bylo uloženo v keramickém džbánu vysokém 26 centimetru, průměr hrdla 9 cm a hmotnost necelý kilogram cca 20 cm pod povrchem. Tkanina, jíž byl džbánek vystlán se rozpadla, zbyl jen malý kousek.
Mince byly spojeny měděnkou. „Stáří odhadujeme na čtyřicátá léta sedmnáctého století do období Třicetileté války,“ pokračovala Dagmar Grossmannová. „Tenkrát do Boskovic vpadli Švédové, brali výpalné a tím se město ušetřilo. Před jejich řáděním a pleněním císařskými vojsky schovávali bohatší měšťané své majetky v lesích.“
Dagmar Grossmannová pak přiblížila konkrétně zachovanou část pokladu. Celkem obsahoval 2270 mincí drobné a střední ražby od druhé poloviny 14. století až po 40. léta 17. století z celé Evropy. Nejvíce je salzburských feniků a dvoufeniků, pak české země, rakouské ražby, německé země, španělsko Nizozemsko, Uherské denáry, švýcarské ražby, mince z papežského státu a Sedmihradska.
Nejstarší mincí je z období Karla IV ražená v Kutné Hoře o průměru 15 mm. Pak Pražské groše z Kutné Hory, mince z období císaře Ferdinanda, Maxmiliána II.
Dagmar Grossmannová upozornila na chyboražbu, kdy na jedné minci chybí číslovka v letopočtu. Takových bylo málo, proto jsou mezi sběrateli velmi ceněny. Pak ukázala brněnskou ražbu císaře Ferdinanda II – tříkrejcar z roku 1624. Jediná mince s popisem v českém jazyce se též dochovala R – Rudolf II, dole malý gross a letopočet. Zajímavá je mince z Olomouckého biskupství František z Ditrichštejna půlkrejcar a nejmladší mince v nálezu Pražský tříkrejcar Ferdinanda III z roku 1640. Vzácné mince jsou z roku 1614, dochovalo se málo kusů.
Dagmar Grossmannová upozornila na počátek třicetileté války, kdy byly mincovny pronajaty Mincovnímu konsorciu ze slavných osobností a italských bankéřů – Karel z Lichtnštejna, Albrecht z Valdštejna. Razili mince ošizené o stříbro, aby měli větší zisk, pak se na to přišlo a dluh císaři vrátili jen zčásti.
Šlechtické rody si razily svoje peníze. Rožmberkové, Pernštejnové. Za císaře Leopolda I bylo toto omezováno, zůstaly jen mince olomouckých biskupů. Marie Terezie toto privilegium zrušila úplně. Na svou dobu moderní mincovna v Kroměříži byla uzavřena a zařízení převezeno do Vídně.
V pokladu se objevilo dobové falzum korutanského feniku ze 16. století. Padělání platidel bylo nejhorší provinění proti císaři a následoval přísný trest. V 17. století na Moravě toto prováděli především židovské rodinné klany a u drobných ražeb. Mince měly měděné jádro a zhora jen postříbřené. Proto se pravost mincí zkoušela třeba provrtáváním u zlatých kousáním.
Nejoblíbenější mincí mezi obyvatelstvem byl tříkrejcar.
Salzburské mince – 766 kusů.
Ve vitríně pod lupou je denárek z roku 1555 z kremnické mincovny.
Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph. D. ukázala na příkladech neodborné zacházení s pokladem, kdy došlo k nějakým nevratným poškozením, ukázala na snímcích nálezce depot ve stavu po jeho objevení. „Děkuji Polici ČR za poskytnutí obrazových materiálů,“ uvedla a ještě ukázala cenu mincí mezi sběrateli.
Závěrem uvedla: „Období třicetileté války je z numizmatického hlediska velmi zajímavé a bohaté na nálezy, což ostatně platí pro všechny války v historii. Podobný poklad pochází z Tišnova a obsahoval 14 000 mincí. Byl nalezený již v roce 1830 a proto se téměř nedochoval. Zůstalo z něj 547 kusů ve Vídni a 16 kusu u nás v Moravském zemském muzeu tehdy Františkově, 300 kusů je v univerzitní sbírce Olomouc. Při kácení stromů byly objeveny poklady v letech 1929 a 1923. Žákyně základní školy v Boskovicích Marie Pečínková nalezla stříbrné mince 2. dubna 1976 na pozemku nové školy. Pokud by se Boskovický poklad z roku 2010 zachoval úplný byl by největší dochovaný mincovní depot z Třicetileté války.“
Tato reportáž nemá za úkol podrobný popis pokladu, vše podstatné najde zájemce v katalogu nebo na panelech přímo na výstavě.
Unikátní expozice bude v Muzeu Boskovicka k vidění do 26. dubna 2015.

Kategorie a štítky

Nastavení