Název

Výstava "Hromady kamení" v Muzeu Boskovicka

Popis

Slavnostní vernisáží v Muzeu Boskovicka byla ve čtvrtek 15. července otevřena dlouho očekávaná unikátní putovní výstava kreslených rekonstrukcí podoby hradů a hrádků v povodí Svratky a Svitavy nazvaná latinsky „Copuli Lapidum“, tedy přeloženo do češtiny „Hromady kamení“. Projekt vznikl v Národním památkovém ústavu v Brně. A proč putovní? Je totiž postupně instalována po celé Moravě, v našem regionu už byla v zámku Kunštát a do Boskovic je převezena z hradu Pernštejn. Všude se setkala s mimořádným ohlasem odborníků i laické veřejnosti. Nádherné letecké snímky ukazují krásu našeho regionu a přímo lákají k turistickým výletům.
Všechny přítomné přivítala ředitelka muzea Mgr. Dagmar Hamalová. V úvodním slově vyzdvihla význam historického poznávání našeho regionu a též hojný zájem starších občanů města o tuto výstavu. Poté předala slovo Ing. Arch. Pavlu Šimečkovi, jenž je „duší“ celého projektu. Pan architekt vzpomněl práci doc. Ing. PhDr. Miroslava Plačka, který od mládí vyhledával zříceniny hradů a pořizoval jejich skicy. Ve své práci čerpá z jeho „Ilustrované encyklopedie moravských hradů“. Dále zmínil paní Veroniku Skálovou. Ta je vášnivou leteckou fotografkou a jednotlivé lokality nesnímkovala. Používali malé lehké dvoumístné letadélko a na jeden start se podařilo nafotografovat cca deset hradů. Záleželo i na počasí. U mnoha hradů nebylo pořízení snímků vůbec jednoduché, neboť jejich zbytky jsou ukryty hluboko v lesích. Z takto vzniklých materiálů je pak možné vyčíst, jak jednotlivé hrady v době jejich rozkvětu před staletími asi vypadaly. Rekonstrukce se provádějí zejména pro potřeby archeologů, ale jsou významné i z hlediska turistického ruchu. Pokud se dochovaly písemné materiály, je práce snazší. Ovšem u mnohých hradů se nedochovalo nic. Jejich původ, historie a jméno jsou tímto zcela neznámé. Všechny hrady se v průběhu věků přestavovaly nejen pro pohodlí jejich obyvatel, ale hlavně z hlediska jejich obrany. S neustálým zdokonalováním palných zbraní se musely vymýšlet důmyslnější příkopy a hlavně se stavěly malé předsunuté hrádky – Bašty. Ty sloužily především jako dělostřelecká obrana hlavního sídelního hradu.
Výstava je uspořádaná tak, jako kdybychom šli proti proudu řeky Svratky a pak po proudu Svitavy zase dolů na jih. Obsahuje místa obecně známá (Letovice, Boskovice, Blansek) i již úplně zapomenutá o nichž dnes už nevědí ani místní, která lze objevit v terénu jen v předjaří nebo pozdním podzimu, kdy zmizí veškerá vegetace a hromady kamení se dají snáze najít. Z těchto zbytků zdí, valů a příkopů pomocí dochovaných písemných materiálů a historických souvislostí pomalu vzniká obraz dávné minulosti, jak ten který hrad kdysi asi vypadal, jak byl zasazen do terénu. Vše doplňuje geofyzikální výzkum, který zodpoví, na jakém podloží byl hrad kdysi stavěn. Ten spočívá v hloubkovém sondování terénu. Měřením zemního odporu lze pak zjistit materiál, na kterém hrad „sedí“. Též lze touto metodou zjistit, kde je skála, zbytky zdiva a kde se nacházel dávno zasypaný hradní příkop. Všechny poznatky spolu s leteckými snímky pak vytvářejí skutečný obraz dávné lokality. Takto se podařilo věrně zakreslit třeba zaniklý hrad ve Valticích, který kdysi stál v dnešním zámeckém parku. Právě zde pomohla geofyzika při vytýčení jeho rozsahu, velikosti a bylo možné nakreslit jeho dávnou podobu, jak kdysi asi vypadal. Další velmi užitečná pomocná metoda je počítačová, vymyšlená německými techniky, kdy lze zjistit stáří dřeva použitého při výstavbě hradních prvků. Technologie dokáže určit věk s přesností na čtyři roky.
Někdy se stává, že představy o hradu se výrazně liší od skutečnosti. V jedné obci se tradovalo, že kámen ze zaniklého hradu se ještě za první republiky používal jako stavební materiál pro téměř vše. Ovšem podrobným archeologickým výzkumem společně s geofyzikou a počítačovou metodou se zjistilo, že hrad byl celý dřevěný...
Samozřejmě, že výstava nezahrnuje úplně všechno, některé lokality jsou dnes již tak poničené z hlediska archeologického výzkumu, že již zde opravdu nelze nic najít.
Velkou raritou je nikdy nedokončený hrad v Újezdě u Kunštátu. Nejsou již o něm žádné dochované písemné materiály a vědci se stále přou, jakým způsobem se stavěl. Vše nasvědčuje tomu, že nejprve se budoval mohutný okružní příkop. Tím se obnažila skála. Z jejího kamene se měla stavět věž a obvodová hradba. Našly se započaté základové spáry, které už nejsou dokončené a skládka kamene pro budoucí věž. Tyhle práce vykonávali obyčejní poddaní, tedy z dnešního pohledu nekvalifikovaní dělníci. Další postup už musel dělat odborník (kamenická huť). Budoucí hradní pán, jehož jméno není známo najednou zjistil, že by to bylo velmi nákladné, tak od stavby hradu upustil. Dnes bychom moderně řekli „špatný podnikatelský záměr“.
Další zajímavostí je tvrzení, že „Bašta“ je předchůdce boskovického hradu. Není to pravda. Za husitských válek se začala používat děla a pokud by byl hrad ostřelován, byl by zničen. Proto se začaly hrady „prodlužovat“, budovaly se předsunuté pozice, aby nebyly na dostřel. Tenkrát byl účinný dosah běžného děla cca 300 – 500 metrů a používaly se koule o průměru 42 centimetrů.
Všechny hrady jsou zakresleny, jak asi vypadaly v 15 století.
Tato unikátní výstava je výsledkem výzkumných prací asi dvou let. Jedná se pouze o region Boskovicka. Ing. Arch. Pavel Šimeček má od roku 1980 zmapováno a zakresleno cca 120 hradů po celé republice.
Velmi zajímavá a unikátní expozice „Hromady kamení“ bude v Muzeu Boskovicka přístupná veřejnosti do konce září.
Více o hradu boskovice zde: http://www.hradboskovice.cz/
http://www.boskovice.cz/index.php?page=temata/pamatky_historie_muzeum/hrad

Kategorie a štítky

Nastavení