Název

Vernisáž výstavy malíře Víta Ondráčka z Kunštátu v Galerii Otakara Kubína Boskovice 8. října 2011

Popis

Galerie Otakara Kubína, jež sídlí v budově radnice na horním konci Masarykova náměstí v Boskovicích byla v sobotním uplakaném odpoledni 8. října 2011 středem pozornosti milovníků výtvarného umění. Slavnostní vernisáží svých obrazů a grafických prací se zde představil malíř střední generace umělců z nedalekého Kunštátu pan Vít Ondráček. Svoji kolekci nazval Zmizelá zátiší.
Majitel galerie pan Josef Bařinka v krátkém úvodu všechny návštěvníky přivítal a uvedl na scénu protagonisty kulturního odpoledne.
Po hudební ukázce kytaristů Mgr. Martina Neruda, absolventa místního gymnázia Lukáše Koudelky a Mgr. Jana Bařinky, jenž zazpíval, se ujal slova básník pan Norbert Holub. „Autor ve svých jemně erotických akvarelech používá techniku kontur, které jsou v jeho díle dominantní. Chtěl bych Víta Ondráčka představit též jako slovesného tvůrce. V roce 2009 vydal knihu Pootočené zrcadlo, kterou se jako stříbrná nit vine hlavní myšlenka svobody a volnosti umělce. I jeho slovní vyjadřování tomu odpovídá.“ Kniha je doplněna blokem příležitostných kreseb. Dále upozornil na souběžnou výstavu autora v brněnském sklepním mládežnickém klubu Boro, kde prezentuje svých pět prací.
Po slovech básníka řekl autor vystavených děl jen stručně: „Děkuji všem, zahájeno!“
Josef Bařinka vyzval všechny k prohlídce výstavy a malému občerstvení. Zatímco všichni obdivovali díla na stěnách a ochutnávali speciality studené kuchyně, podařilo se mi muže malého vzrůstu s dlouhým ohonem vlasů Víta Ondráčka trochu vyzpovídat: „Bydlím na kunštátském náměstí v bývalé šatlavě z roku 1610,“ pravil k mému údivu umělec a pokračoval: „U linorytu používám tradiční techniku, je kombinovaná s korkem, což už je trochu ojedinělé. Postupně jsem z toho vyvinul tisk z korkové masky, kterou zde zřejmě nikdo zatím nepoužívá. Obrázek je pak mnohem abstraktnější, ale přesto si drží stíny věcí. Přitom vzniká jakési vánoční světlo. Jsem jeden z mála erotiků v českém výtvarném umění. Dnes se totiž tohle téma omezuje většinou na pornografii nebo jiný pokleslý žánr. Hlásím se k malířům jako byl Kremlička, Egon Schiele – rakouskočeský malíř. Uvádím zde obrazy z posledních dvou let, na celém cyklu pracuji od konce devadesátých let. Zde ukazuji vývoj od kreseb podle modelů přes kompozice po velké obrazy.“ Autor dále uvedl, že kresbě se věnuje od útlého dětství. Z té doby ještě uchovává na památku spoustu pokreslených papírů, kdy již ve dvou letech uměl držet tužku a čmárat. Jako dítě školou povinné chodil k malíři Petru Skácelovi, jenž byl bratr známého básníka Jana Skácela z Brna. Ten jej společně s autorovým strýcem Raymondem Ondráčkem zavětil to tajů tahu štětcem. Raymond Ondráček byl vynikající restaurátor, grafik, malíř. Jeho práce lze například najít na Karlštejně nebo v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé straně, kde vedl opravy fresek. „Pak jsem absolvoval uměleckou průmyslovku. Přes mého strýce se prodlužuje linie Maxe Švabinského, tedy akademická a od Perta Skácela se odvíjí linie anarchistická,“ dodal Vít Ondráček s úsměvem.
V nechvalně známé době Charty 77 se autor podílel na tisku nepohodlné literatury a tehdejší režim jej za tuto iniciativu odměnil mnohaletým zákazem vystupovat na veřejnosti. Léta normalizace strávil jako dělník v Zetoru, rozvážel obědy u pečovatelské služby, pracoval u Drogerie Jihlava. Po roce 1989 se osamostatnil a tak pracuje dodnes.
Velmi zajímavou výstavu nevšedních výtvarných prací Víta Ondráčka z Kunštátu lze shlédnout v Galerii Otakara Kubína v budově radnice na Masarykově náměstí do 30. října 2011.
Více: http://vitondracek.e-blog.cz/cz/

Kategorie a štítky

Nastavení