Název

Velikonoce na zámku v Boskovicích. Sobota 7. dubna 2012

Popis

Pamatujete si ještě na pozdně letní reportáž ze Zámeckého hemžení někdy v září? Tak podobná atmosféra zde vládla i minulou sobotu. Tedy až na to počasí. Tenkrát bylo mnohem tepleji. A navíc nezačalo odpoledne pršet. Ale jděme pěkně po pořádku.
Prosluněné (zatím) sobotní dopoledne 7. dubna. Již vchod do zámku byl slavnostně velikonočně vyzdoben. Po obou stranách vstupní brány stály jarně ozdobené stromky pentlemi a kraslicemi, nad vchodem byl zavěšený věnec s prastarými lidovými motivy. Napravo vítal návštěvníky zajíc, totéž v menším na velké truhle vlevo uvnitř hned za rohem. Na vnitřním nádvoří vyhrávala reprodukovaná hudba jistého soukromého rádia, jež se dle mého názoru sem příliš nehodila, ale budiž. Všude to vonělo koláči, pečenými bramborami, domácím sýrem a jinými dobrotami pro mlsné jazýčky. Snad jediné, co mě zde zaujalo, byl malý stánek, tedy spíše jen stůl, kde mistr košíkář z nedalekých Vanovic předváděl pletení pomlázek, tatarů či mrskaček, jak se tomu v různých krajích říká. Sledovat jej při práci bylo zajímavé a navíc se to sem náramně hodilo, ne jako ty stokrát omílané kýčovité hity z tlampačů. „Žíly pletu z osmi čerstvých proutků, aby se nelámaly,“ spustil Lubomír Kobylka. „Materiál mám za humny u místního potoka. Začal jsem s tím před pěti lety jen tak pro přátele na dědině, nyní občas objíždím různé jarmarky a práci předvádím. Jedna pomlázka i se zdobením mašličkou trvá asi čtvrt hodiny.“ Naši debatu přerušila maminka s dvěma dětmi. „Ten větší by si to rád zkusil,“ pravila. „Není problém na to jsem zde,“ odpověděl s úsměvem mladý košíkář a začal dílo předvádět. „Teď to může malej po mě opakovat, já mu pomohu.“ Práce šla od ruky a za chvíli bylo hotovo.
Ještě něco mě na nádvoří zaujalo. Byl to velký starodávný panský kočár se dvěma vraníky. Spřežení prozatím stálo uprostřed nádvoří, aby případní zájemci mohli nasednout na vůz a zkusit si jak dříve šlechta cestovala.
V západní zámecké zahradě byly pro děti připraveny dva skákací hrady, Všehodílna Blanky Matuškové, zvířátka pana Stanislava Sekaniny z Ranče na konci světa. Sem patřil i malý hnědý koník, jenž trpělivě vozil děti sem a zase tam po písečných cestách zahrady. Největší prezentaci zde měl kroužek Mimetic Romana Kadlece při místním Domě dětí a mládeže. Mladí šermíři předváděli bojové umění, děti si mohly zastřílet z luku a samostřílu.
Hlavní program začal ve třináct hodin půvabným vystoupením národopisného souboru Kořeňák - Kořeňáček s vlastní kapelou a zpěváky. Na úvod si všichni vyslechli v horáckém nářečí seznámení s tamním drsným ale krásným regionem Drahanské vrchoviny. Studené podnebí se s místními nikdy nemazlilo, život tam byl kdysi těžký. Kamenitá políčka mnoho úrody nedávala. Lidé se živili hlavně bramborami a zapíjeli je zelnou vodou. Též hrách a kroupy patřily na každodenní stůl. O to více si tamní obyvatelé dovedli všeho vážit a dle toho se k přírodě, dobytku i sobě laskavě chovali. Následovalo dětské taneční vystoupení a hned po něm i těch odrostlejších. Obě byla moc milá a odměněna zaslouženým potleskem. Poté zůstalo jeviště prázdné jen chvíli, aby se na něm odehrálo něco z úplně jiného soudku. Umělec byl tentokrát jen jeden ale za to jej byl parket plný. Student Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno Martin Hostinský pojal své číslo svérázně a s humorem. Do děje vtáhnul i zpočátku chladné publikum. Jak však ukázal svůj talent a co všechno dovede s míčky, kužely a diaboly, dostal obecenstvo rychle do varu a všichni jej nadšeně hlasitě povzbuzovali. Za tónů převážně irské hudby předvedl tento bývalý skvělý tenista opravdu vynikající žonglérské vystoupení na špičkové úrovni. Zejména děti na jeho kumšt hleděly s otevřenou pusou. Úplně nakonec kulturního programu zaplnily improvizované jeviště děti ze souboru písní a tanců Borověnka. Ten působí pod vedením Aleny Stloukalové a Anny Faltýnkové při místním Domě dětí a mládeže v Boskovicích. Vystoupení nejmenších bývá vždy roztomilé a také se na něj přišlo podívat asi nejvíc lidí. Sice se obloha pomalu zatáhla zlověstnými mračny, ale naštěstí déšť dětské tanečky ještě nepokazil.
Počalo se stmívat. Ne že by už byl večer, ale mraky houstly. Tak ještě rychle mezi účinkujícími na zahradě pořídit pár snímků. A opravdu pomalu začínalo pršet, všichni spěšně balili své instrumenty a krámky. „Tak nám ten první letošní ročník Velikonoc na zámku končí docela neslavně,“ pomyslel jsem si a šel do zámku vyhledat hlavní pořadatelku JUDr. Ivu Jonáškovou: „Protože v loňském roce byl touto dobou o prohlídky zámku mimořádný zájem, rozhodli jsme se, že otevřeme po celý velikonoční víkend a sobotu zpestříme jarmarkem. Oslovili jsme výrobce a prodejce zejména tradičních lidových řemesel. Doprovodný program zpestřil soubor Borověnka při zdejším DDM, Kořeňák a Kořeňáček pod vedením Zdeňka Přikryla a také bývalý tenista z Brna student Masarykovy univerzity Martin Hostinský se svým virtuózním žonglováím. Návštěvníci chodili od rána průběžně, mohlo jich zde být kolem sedmi set. Hodně lidí se zúčastnilo prohlídek, instalace je velikonočně vyzdobená. Pro velký zájem jsme mimo obvyklé časy dvakrát přidávali. Závěrem chci všechny děti pozvat druhého června, kdy pořádáme maškarní pohádkovou diskotéku zde na vnitřním nádvoří. V průjezdu si mohli návštěvníci všimnout panelů výstavy Architektonické dědictví Boskovicka, jež zde od loňského roku probíhá pod záštitou ředitelky Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalové. Též Dům dětí a mládeže má malou prezentaci svých kroužků v chodbě zámku,“ zakončila líčení sobotního děje JUDr. Iva Jonášková.
Zbývá poděkovat rodině Menzdorff - Pouilly za zpřístupnění prostor a za to, že první ročník krásné akce Velikonoce na zámku mohl proběhnout v důstojném prostředí Perly Moravy – empírového zámku v Boskovicích.
Více: www.boskovice.cz
http://www.zamekboskovice.cz/

Nastavení