Ve svornosti síla. 120 let Sokola v Boskovicích. Vernisáž výstavy 26. dubna 2012. První díl.

Název

Ve svornosti síla. 120 let Sokola v Boskovicích. Vernisáž výstavy 26. dubna 2012. První díl.

Popis

Přízemní výstavní prostory Muzea Boskovicka jsou po většinu času tichým důstojným místem, kde na nás dýchá minulost starých zašlých časů. Tento čtvrtek byl výjimkou. To se oba sály zaplnily do posledního místa lidmi všech generací. Nejvíce bylo těch starších, ale zpočátku slavnosti sem přišlo i hodně mladých. Proč najednou tolik slávy? To hned úvodem vysvětlila ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová.
„Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych Vás dnes ve čtvrtek 26. dubna přivítala u příležitosti zahájení výstavy Ve svornosti síla. Tu připravila tělocvičná jednota Sokol Boskovice ve spolupráci s muzeem Boskovicka. Expozice je věnovaná 150. výročí Sokola v České republice, 120 výročí založení Sokola v Boskovicích a stému výročí vybudování zdejší Sokolovny. Dovolte, abych mezi námi přivítala vzácné hosty. Pana Antonína Rusa – starostu sokolské župy Krále Jiřího, starostu jednoty Sokol Boskovice pana Libora Molta, dále pana Karla Malacha z TJ Sokol Boskovice, jenž se podílel na přípravě výstavy. Jsme velmi rádi, že mezi nás zavítali také představitelé města. Vítám starostu Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou. Na úvod naší vernisáže vystoupí smíšený pěvecký sbor Nota gymnázia Boskovice pod vedením Mgr. Lenky Bařinkové a Mgr. Martina Neruda. Pro dnešní slavnostní odpoledne nastudovali a přednesou tři lidové písně – Vy mládenci, Okolo Hradišťa a Prší prší.“
Po skvělém hudebním zážitku promluvil k výstavě pan Karel Malach: „Vážené dámy a pánové, sestry a bratři. Padesátá a šedesátá léta předminulého století byla mezníkem v životě českého národa. Uvolňovala se politická situace, došlo k celkovému probuzení zájmu občanů o kulturu těla i ducha. Do této doby spadá založení naší nejvýznamnější a nejstarší tělovýchovné organizace nejen u nás, ale i ve světě. Byl založen Sokol. Vznik Sokola je svázán s Pražskou tělocvičnou jednotou. Na ustavující valné hromadě jednoty 16. února 1862 v Panské ulici přednesli program nového sdružení Prof. Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Zakládajícími členy se stali bratři Grégrové, Jan Evangelista Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, Vojtěch Náprstek a další vynikající lidé té doby. Symbolem jednoty se stal Mánesův prapor se Sokolem v letu, který převzali Sokolové prvního června 1862 slavnostně z rukou Karolíny Světlé. Se cvičením začali muži. Roku 1866 byl založen Tělocvičný ústav pro hochy a dívky. O tři roky později tělocvičný spolek Paní a dívek pražských. První cvičitelkou žen byla Klemeňa Hanušová a starostkou spisovatelka Sofie Podlipská. Rozvíjející se Sokol měl ve svém programu cvičení prostná a na nářadí, vzpírání břemen, zápas, šerm, plavání, veslování, bruslení, základy lehké atletiky, dobře organizované výlety za poznáním přírodních krás kulturních hodnot a šíření sokolských ideálů. Vše bylo prodchnuto vlastenectvím a antickým vzorem vyváženého jedince podle Tyršova programu. Nezapomínalo se na zábavu. Pěstoval se zpěv a hudba. Společensky se Sokolové každoročně bavili na maškarní taneční zábavě, kterou nazvali Šibřinky. Sokolské hnutí se šířilo z Prahy do Čech a na Moravu. V roce 1862 byly založeny jednoty v Brně, Jičíně, Jaroměři a dalších městech. Naši krajané založili Sokol v Americe roku 1865. Jak plynuly dějiny, Sokol v různých etapách naplňoval naši národní historii. Od svého založení usiloval o dovršení národního obrození, jež vyvrcholilo vznikem samostatného státu Čechů a Slováků. Za první světové války se sokolská myšlenka prolínala se zakládáním Českoskovenských legií ve Francii, Rusku a Itálii. Sokol se významně podílel na převratu 28. října 1918 v Praze a v jiných místech. Spolu se studenty vytvořil Národní stráž na ochranu veřejného pořádku. Po vzniku republiky se Sokol postavil za budování samostatného státu. Vyjádřením sokolských ideálů byl desátý všesokolský slet v roce 1938, kde Sokolstvo složilo přísahu věrnosti republice a bylo připraveno bránit svůj stát, demokracii proti fašismu. Během druhé světové války byl Sokol nacisty zakázán a mnoho jeho členů bylo zatčeno. Přesto se od začátku války Sokolové podíleli na činnosti odbojových skupin, které sami zakládali. Řada Sokolů také bojovala v zahraničí. K největší odbojové akci doma patřila podpora parašutistů při odstranění říšského protektora Reinharda Heidricha. Za války bylo vězněno víc než tisíc bratří a sester. V koncentračních táborech jich zahynulo 2139 a popraveno 2162. Další velké oběti přinesl Sokol ve Slovenském národním povstání a při Pražském povstání v květnu 1945. Po ukončení druhé světové války se Sokol rychle obnovil a dosáhl počtu jeden milion dvěstě tisíc členů. Znovu si postavil za hlavní cíl výchovu ke zdraví duševnímu a tělesnému a výchovu mravní. Labutí písní Sokola se stal Jedenáctý všesokolský slet v roce 1948, který přerostl v odpor proti komunistické moci a proto bylo na podzim vyloučeno z jeho řad přes 11500 členů. Definitivně byla Česká obec sokolská jako organizace zrušena zákonem 12. prosince 1952. V lednu 1990 se sešel na pražském výstavišti ustavující sjezd obnoveného Sokola a od té doby nastává další etapa činnosti naší tělocvičné organizace. V Boskovicích vznikla první sokolská jednota v roce 1872 z iniciativy čtenářského spolku Velen. Ta však brzy zanikla. V roce 1892 na slavnostním zahájení uměleckoprůmyslové výstavy v Boskovicích vyzval bratr a první starosta jednoty Sokol Česká Třebová Jiří Pichl k založení Sokola v Boskovicích. Návrh byl s nadšením přijat. Stanovy byly schváleny 18. prosince 1892. Na ustavující schůzi se přihlásilo sedmnáct členů. Byl zvolen starosta JUDr. Josef Kirchmann, který byl současně starosta města a výbor ve složení Rudolf Zeman, Karel Lipka, František Svátek, Jaroslav Trapl, Rampula, Mosler, Mazal, František Prchal, Miroslav Polák. Jednota vstoupila do České obce sokolské a zařazena do Rastislavovy župy. Členové cvičili v úterý a pátek v sále Záložny. Z milodarů byl pořízen spolkový prapor, který byl zhotovený v boskovickém klášteře. Je zde k vidění. Čtvrtého dubna 1893 byl zřízen pěvecký odbor, sbormistrem byl ředitel František Najman. Přihlásilo se 27 členů. V roce 1897 vznikl ženský odbor Sokola, v roce 1901 byla jednota přiřazena k nové župě Krále Jiřího. Od založení Sokola v Boskovicích se členové snažili o postavení vlastní tělocvičny. V roce 1904 byly objednány plány a začalo se jednat o zakoupení pozemku. V roce 1912 byla nová Sokolovna slavnostně otevřena uvedením opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, kterou sehráli sokolští ochotníci. Až do roku 1948 byla Sokolovna centrem sportovní a kulturní činnosti boskovického Sokola. Do práce se výrazně zapojovali učitelé místního gymnázia V roce 1913 začalo v Sokolovně promítat kino, které bylo prvním stálým projekčním sálem v Boskovicích. Od roku 1912 bylo v Sokolovně loutkové divadlo. Všestrannou osobností kulturní činnosti se stal odborný učitel František Linda, jenž byl hlavním organizátorem hudebního života v Boskovicích. Velmi úspěšnou byla činnost sokolského ochotnického divadla. Sokolové z Boskovic a celé župy se zúčastnili všech sletů a každý rok pořádali veřejná cvičení. V roce 1937 měl Sokol v Boskovicích 874 členů. V roce 1948 skončil Sokol i v Boskovicích. Sokolovna byla vyvlastněna a vznikl Sdružený klub pracujících. V roce 1968 proběhl marný pokus o oživení Sokola. Po sametovém převratu mohl být obnoven Sokol i v Boskovicích. Stalo se tak 12. června 1991. Starostou byl zvolen Karel Kovařík, členové výboru Mgr. Jarmila Klosová, Mgr. Olga Procházková, Bohuslav Kameník, Bohuslava Musilová, Karel Ošlejšek, Růžena Kučerová, Soňa Šmerdová a Irena Chlupová. Členů bylo 405. Aktivní oddíly byly gymnastika, basketbal, stolní tenis a triatlon. Sokolova byla stále v majetku města. Pro složité vlastnické vztahy nebylo možné na Sokolovnu uplatnit restituční nárok. Město Boskovice proto v roce 1999 Sokolovnu vrátilo boskovickým sokolům formou daru. V současné době působí v Sokolovně tři divadelní soubory, oddíl Street Dance, orientální tance, oddíl stolního tenisu a tři oddíly starších žen, které se věnují zdravotní tělesné výchově. Nyní se připravují na patnáctý všesokolský slet, který se bude konat první týden o prázdninách. Od roku 1999 se Sokol snaží o majetek starat dle svých možností. Byla opravena fasáda, střecha, sociální zařízení, vyměněna okna. Nyní nás čeká generální rekonstrukce interiérů. Hlavní poděkování za dosavadní činnost Sokola v Boskovicích je třeba vyslovit všem činovníkům a starostům. Mgr. Jarmile Klosové, Karlu Ošlejškovi a současnému starostovi Liboru Moltovi.“

Období

Statistiky

  • 57 fotek
  • 0 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Ve svornosti síla. 120 let Sokola v Boskovicích. Vernisáž výstavy 26. dubna 2012. První díl.
Komentáře Přidat