Název

Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková besedovala se studenty o životním prostředí v Boskovicích.

Popis

Zasedací místnost Městského úřadu v Boskovicích obsadili ve středu odpoledne převážně mladí lidé z místních základní a středních škol. Přijeli též studenti z okolí, jichž se projednávané téma týká neméně. Sešli se, aby s přestaviteli města projednali ekologickou situaci v prostředí kde žijí a pracují.
„Já bych Vás ráda přivítala na dnešní žákovské a studentské konferenci,“ přehlédla sál Ing. Leona Fialová. „Představím Vám nyní zástupce města. Jsou zde: Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková, vedoucí Odboru životního prostředí Ing. Vladimír Henek, referentka odpadového hospodářství paní Jaroslava Klíčová, referentka ochrany přírody a krajiny Lucie Chloupková. Dnešní konference je jubilejní desátá. Začínali jsme v roce 2003. Téma se volí pokaždé jiné, většinou si všechny prezentace připravovali a debatu vedli sami studenti. Asi čtyřikrát jsme hovořili o veřejné zeleni a ochraně přírodní krajiny, třikrát jsme diskutovali na téma odpadové hospodářství, jednou jsme řešili vodu v krajině a minulá přednáška zněla na téma ekologicky nejpříznivější provoz školy. Dnešní přednáška bude taková souhrnná. Má název Životní prostředí v praxi a připravila si ji místostarostka Ing. Jaromíra Vítková, protože má životní prostředí ve své kompetenci. Seznámí nás s jednotlivými oblastmi, které město v této problematice řeší. Prosím paní místostarostku o její příspěvek.“ „Dobré odpoledne, já Vás též vítám u nás v zasedací síni. Boskovické i přespolní,“ začala s úsměvem na rtech místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. „Těší mě, že jste přijeli i z Blanska a dalších měst okresu. Naváži teď na Ing. Leonu Fialovou. První konference v roce 2003 vznikla proto, že jsme se chtěli přihlásit ke Světovému dni životního prostředí vyhlášenému 5. června 1972 Valným shromážděním OSN. Jistě víte, že se pravidelně slaví právě pátého června. První ročník byl pokusem, zda je tohle téma zajímavé, jestli naši studenti a žáci přijdou a budou se chtít prezentovat. Každým rokem měly práce studentů vyšší kvalitu. Především byly zpracovávány elektronicky v moderních prezentačních programech. Pro obě strany byla vzájemná setkání vždy přínosem. Žáci v terénu vidi to, co my z pozic úřadu či samosprávy zaregistrovat ani nemůžeme. Kdysi jsem sama pracovala jako vedoucí Odboru životního prostředí na Magistrátu města Brna, potom i asi dva roky na Inspekci životního prostředí. Proto jsem při nástupu na zdejší radnici přivítala, že k mé práci tato oblast patří. Ovšem je často velmi problematická. V této přednášce shrnu problematiku životního prostředí, jak to vidíme my veřejná správa a státní správa. Nás mile překvapil Váš zájem o vlastní prezentace, proto svůj příspěvek zkrátím a dám Vám prostor. Moje přednáška se zabývá dopady životního prostředí na dění kolem a jak je lze z našeho pohledu ovlivnit. My se musíme řídit Zákonem o obcích. Ten však neobsahuje vše do detailu, proto se zabýváme zákony souvisejícími, jichž je velká řada. Zákony říkají, co a jak má být, některé se zabývají sankcemi. Tedy jaké zákonné prostředky lze využít za porušování. Většinou se nařídí náprava, ve vyjímečných případech nastoupí finanční postih. Při žádosti o kácení stromů, výstavbu vodního díla atd.nastupuje správní řízení dle Správního řádu. Zákon o přestupcích se též zabývá sankcemi proti fyzickým i právnickým osobám. Co se týká ochrany ovzduší, budu se ve své přednášce zabývat znečišťovateli středními a malými. V současné době dělá problémy nejvíce doprava. Emise, jsou škodlivé částice ze zdrojů (komíny, výfuky spalovacích motorů). Imise, co ve vyšších vrstvách atmosféry nezanikne a dle proudění někde spadne. Imisní tabulky pak udávají maximální množství škodlivých plynů a polétavých prachových částic. V Brně je po městě šest stabilních měřidel a dvě mobilní. Z naměřených výsledků jsme sestavovali grafy a činili opatření. Již tenkráte začínal měřit ozón. Drží se při zemi a může způsobovat závažné zdravotní potíže. V grafech šlo snadno najít dopravní špičky. Doprava je dnes velký problém i pro malé město Boskovice. Intenzita dopravy a počet vozidel roste. A teď něco k malým zdrojům znečištění. Dříve se hojně topilo pevnými palivy (i v teplárnách) a podle toho ovzduší vypadalo. Vznikaly kyselé deště ze spalování uhlí. Plynofikací se stav zlepšil. Malé zdroje již tolik neohrožují. Střední a velké jsou přísně měřené. Nyní ochrana vod. Dělí se na čistou a špinavou vodu. Obce se sdružují do svazku vodovodů a kanalizací. Ten detailně ve spolupráci s námi řeší veškerou problematiku. Jihomoravský kraj má vypracovanou studii Plán rozvoje vodovodů, kanalizací a kanalizací územního celku. Tam je zmapováno vše. Jde o důležitý dokument, dle něhož by se měl kraj rozvíjet. Jsou v něm zachyceny všechny nedostatky v dodávkách pitné vody, znečištění odpadních vod. Pokud má obec svůj konkrétní problém v dokumentu zanesený, může žádat o dotaci. S podporou kraje pak může na finance z EU dosáhnout. Na okrese Blansko je hodně podzemních zdrojů, voda je velmi kvalitní. Obhospodařit tyto malé zdroje jsou pro Vodárenskou akciovou společnost technicky náročné. Jde o servis vodojemů, kontrola ochranných pásem atd. Pro nás je důležitý zdroj ve Velkých Opatovicích, kde je podzemní jezero. Další je ve Spešově u Blanska. Vodárenská nádrž Vratíkov nelze využívat jako zdroj ani pro rekreaci. Přivaděč a úpravna nevyhovují. Přehrada je vedena jako havarijní zdroj, pro případ poruchy hlavních sítí. Dnes již i menší obce by měly mít čistírnu odpadních vod. Jde o technologicky náročná zařízení, velmi drahá, ale pro životní prostředí nezbytná. V Boskovicích je velká čistírna A. Nyní se opravuje další přímo u přehrady Vratíkov, kde se přivádějí odpadní vody z Benešova, Kořence, Okrouhlé, Vratíkova, Hrádkova, Valchova. Ta zajistí, aby se do přehrady nedostaly splašky. Ochrana přírody Zákon 114. Řeší krajinu, postupy při kácení stromů, chráněná území. Stromy rostoucí mimo les není možné jen tak kácet. U nás toto zajišťuje zde přítomná Lucie Chloupková. Ta prověří situaci na místě, změří obvod kmene, posoudí zdravotní stav a vydá povolení s kulatým razítkem. Pokud byl strom ekologicky cenný, zadává se náhradní výsadba. Vlastník je pak povinen zasadit strom nový nebo finančně přispět do rozpočtu obce. Existují též lokality méně významné než Moravský kras, ale též cenné. Zde je to Otylka u Sudic. Obsahuje památnou stavbu i významný krajinný celek. A teď ochrana půdního a lesního fondu. Zde se řeší zejména využití zemědělské půdy dočasně k jiným účelům. Třeba k výstavbě mobilních zařízení. Důležité jsou též pozemkové úpravy. Před revolucí se pozemky zcelovaly do velkých lánů, rušily se remízky, což pro krajinu dobré nebylo. Nastaly eroze, splachy půdy. Pokud chce někdo dnes na zemědělské půdě stavět, zaplatí za vyjmutí pozemku z půdního fondu. Co se týká hospodaření v lesích, tam se musí každý vlastník, obce i města řídit desetiletým hospodářským plánem, jenž spadá do kompetence úřadů třetího stupně. Zde je uvedeno kde a kolik se může kácet, následná obnova zeleně, lesa, obžínání atd. Dřevo je cenná surovina, proto se tomu věnuje velká pozornost. Město má 300 hektarů lesa, máme lesního hospodáře. V lese žije zvěř a s tím je třeba počítat. Musí být zákon o lovu, kdo může lovit a chytat ryby. Veřejná zeleň: Každá obec i město ji má. U nás se o ni stará Ing. Leona Fialová. Rostlinstvo stárne a město musí zeleň obnovovat. Tedy vykácet starý a nahradit novým. Zatím poslední taková obnova proběhla u základní školy na ulici Sušilova. Provádí se opravné řezy, redukční řezy. Ke kácení se sahá v nezbytném případě při ohrožení zdraví a majetku. Na nové výsadby se připravuje projektová dokumentace. Snažíme se získávat dotace, což se daří. Dostali jsme přes pět milionů korun, zrekonstruovali jsme lokalitu u nemocnice, zámecký park, Červenou zahradu, ulici Na Chmelnici, hřbitov. Provádíme sečení okrasných ploch ve středu města, které jsou určeny k budoucí výstavbě ošetřujeme též, ale méně často. Každá obec musí mít Plán odpadového hospodářství. Ten je v souladu s krajským a je pro všechny závazný. Spolupracujeme se specializovanými firmami na separaci, elektro a kovo. Boskovice mělo skládku v Doubravech od poloviny minulého století. Ta byla uzavřena zřízeno jen překladiště a nyní je rekultivovaná. V roce 1992 tam byly nebezpečné laguny s kontaminovanou vodou. Loni jsme dostali dotaci 25 milionů z EU a překladiště modernizovali. Vybudovali jsme i kompostárnu na biologický odpad. Bohužel o kompost není velký zájem ani ze strany zemědělců zejména kvůli drahé dopravě. Je to kontejnerová kompostárna, kde probíhá pomocí bakterií kvašení. Po 28 až 35 dnech vzniká kompost. Separace odpadů probíhá pomocí barevných kontejnerů. V Doubravech máme skládku stavebního odpadu, který chceme pomocí mobilního zařízení přetvářet na stavební materiál. Po městě jsou odpadkové koše na psí exkrementy, což je též odpad a jako jiná města bojujeme s neukázněnými majiteli domácích mazlíčků. Městský úřad se přihlásil k ekologickému provozu, šetříme papír, vodu, PHM, máme též barevné kontejnery, používáme šetrné úklidové prostředky. Od Krajského úřadu jsme získali řadu ocenění. Komunikujeme s veřejností o problémech zeleně, vyrážíme do terénu. Bývají to dlouhá a složitá jednání. Co člověk, to jiný názor na věc.“
Tolik tedy příspěvek místostarostky Boskovic Ing. Jaromíry Vítkové u příležitosti konání jubilejní desáté Žákovské a studentské konference o životním prostředí konané 6. června 2012. Dle mého názoru byl velmi zajímavý a nejen studentům přinesl mnohá obohacení a nové poznatky. Pozorný čtenář si z něj jistě též něco vybere, protože vše platí podobně i pro jiná města a obce v České republice.
Více: www.boskovice.cz

Kategorie a štítky

Nastavení