Název

Krakow, Osvětim. Poznávací zájezd studentů boskovického gymnázia 31. října 2011

Popis

V pondělí, poslední říjnový den bylo před budovou gymnázia v Boskovicích rušno už před sedmou hodinou. Že by se početná skupina studentů nemohla po víkendu dočkat vyučování? Realita je trošku jinde. Gymnázium připravilo pro zájemce z maturitních ročníků dvoudenní zájezd do polského Krakova a koncentračního tábora Osvětim.
Nikdo z bezmála padesáti studentů se neopozdil, a tak mohl autobus krátce po sedmé hodině vyrazit. Pedagogický doprovod tvořili manželé Prosovi. Zatímco se autobus ubíral severovýchodním směrem na Olomouc a Český Těšín, PhDr. Josef Pros nám povyprávěl barvitou historii Polska a nastínil, na co se můžeme v Krakově těšit. Cestou přes zajímavou krajinu Slezska nám Mgr. Věra Prosová připomněla významné osoby tohoto regionu, jako je atlet Emil Zátopek nebo básník a prozaik Petr Bezruč či Jarek Nohavica.
Do tři čtvrtě milionového Krakova jsme dorazili v jednu hodinu po poledni. Vystoupili jsme na nábřeží řeky Visly pod královským hradem Wawel, jehož návštěva nás čekala jako první.
První zmínky o Krakovu pochází v konce desátého století. V roce 1000 zde vzniklo biskupství a roku 1038 se Krakov stal hlavním městem. Na hradě ve Wawelské katedrále probíhaly korunovace polských králů až do roku 1734. A právě po Královské cestě, kterou králové kráčeli od Floriánské brány až do katedrály, jsme se vydali. Ale v opačném směru.
Z Wawelu nás nohy zanesly až na Krakovský rynek, největší středověké náměstí v Evropě. Dominantou náměstí je 70 metrová Radniční věž, postavená v gotickém slohu ve 14. století. Původní radnice se nedochovala.
Ve středověku sem přicházeli obchodníci z celého, tehdy známého světa a nabízeli svoje zboží na tržnici Sukiennice. Jak název napovídá, nejobchodovanějším artiklem bylo sukno. Dnes se zde dají zakoupit předražené kýčovité suvenýry, tak rychle pryč, třeba k pomníku Adama Mickiewicze, polského básníka období romantismu.
Dále jsme procházeli kolem Mariánské baziliky. Polsko je silně katolická země, proto se není čemu divit, že je Krakov doslova poset církevními stavbami. Z těch, které jsme při naší cestě viděli zmíním Kostel svatého Ondřeje, Kostel sv. Františka a kostel sv. Vojtěcha.
Naše putování jsme zakončili u gotické Floriánské brány, odkud nás autobus zavezl k Jagellonské univerzitě. Tato univerzita byla založena v době našeho Karla IV. Odtud nás autobus celé znavené po vydařeném dni přepravil na hostel. Zájemci pak mohli ve skupinkách vyrazit do večerního města. Ti, kteří tak učinili, udělali dobře, protože osvětlené památky stály za to.
Druhý den hned po snídani odjezd do Kaziměře, židovské čtvrti. Jak už jsem napsal, Poláci jsou silní katolíci, ale jsou i hodně tolerantní. Proto sem přicházelo do exilu hodně evangelíků, ale byla zde i početná komunita Židů. Krakov, centrum polské kultury bylo již ve středověku městem multikulturním. Je to na něm vidět do dneška. Na stavbách vidíme architektonické prvky z Pruska, Rakouska i východu.
V Kaziměři je též spousta synagog, my viděli Synagogu Starou, Vysokou a Izaaka. Bohužel na prohlídku celého židovského města nebyl čas a my se tak museli s Kaziměří rozloučit. Krakov jsme opustili před polednem a již jsme měli po dálnici namířeno do Osvětimi, vzdálené jen hodinu a půl jízdy.
V koncentračním táboře Osvětim I (Auschwitz I) na nás čekala polská, slovensky mluvící průvodkyně. Působivě líčila historii tábora, který vznikl z polských kasáren a osudy lidí, kteří zde nalezli smrt. Celé to na nás působilo velmi depresivně, o to víc jsme byli zaskočeni nevhodným chováním izraelských turistů, kteří neměli tu úctu a chovali se neslušně a smáli se i při prohlídce jediné dochované plynové komory.
Následně jsme se přesunuli do nedalekého a mnohem rozsáhlejšího vyhlazovacího tábora Osvětim II Březinka (Auschwitz II Birkenau). Nahlédli jsme do jednoho z mála zbylých baráků a vylezli na známou strážní věž.
To byla poslední část našeho dvoudenního programu a nezbývalo nic jiného, než se vydat na cestu domů. K budově boskovického gymnázia jsme dorazili po dvacáté hodině plni zážitků a dojmů. Celý zájezd jsme jednohlasně prohlásili za vydařený a shodli jsme se, že jednu z posledních společných akcí na střední škole jsme si skvěle užili.
Více: www.gymbos.cz

Nastavení