Justiční vražda JUDr. Milady Horákové a dalších před 65ti lety. Beseda 18. června 2015

Název

Justiční vražda JUDr. Milady Horákové a dalších před 65ti lety. Beseda 18. června 2015

Popis

Odkaz 65. výročí justiční vraždy JUDr. Milady Horákové

Další zajímavou besedu z cyklu Setkávání tentokrát o JUDr. Miladě Horákové k 65. výročí zinscenované justiční vraždy připravil brněnský Unijazz na čtvrtek 18. června 2015 do Židovského domu na Bílkově ulici 7.
Předsedkyně spolku Ing. Barbora Oprchalová pozvala k pátému závěrečnému dílu Setkání s minulosti hosta nanejvýš významného. Byl jím Mgr. Martin Vadas - dokumentarista, režisér, kameraman a producent.
Ten představil fragmenty z dokumentu Proces H: „Jedná se o desetidílný seriál, každý trvá 52 minut. Náš záměr byl, aby každý díl byl jeden den procesu. A též se takto každý den vysílal. Pátý díl připadl na neděli, kdy se nesoudilo, my jsme jej věnovali účelu procesu, což byla propaganda. Měl sloužit k zastrašení nekomunistických sil ve státě.“
Akce Střed – jednalo se o zatčení 650ti osob, s nimiž proběhlo 35 procesů a ten největší a nejznámější byl právě s JUDr. Miladou Horákovou.
„Já jsem k tomu přišel v roce 2005, kdy jsem byl požádán o projekci na Filmové škole v Uherském Hradišti,“ pokračoval Mgr. Martin Vadas. „Použili jsme materiál z filmu režiséra Jana Mudry Případ doktor Horáková (1990) a knihu místopředsedkyně Klubu Milady Horákové též historičky Zory Dvořákové. Pozval jsem k tomu ještě i skupinu mladých historiků, ti pak na základě získaných faktů napsali knihu Žádáme trest smrti, kde je skvěle zpracován účel procesu, tedy propaganda. Připravili jsme prezentaci na Filmovou školu a pátého července 2005 ve Slováckém divadle Uherské Hradiště proběhla šestihodinová projekce přerušovaná komentářem historiků. Podle stenozáznamů z archivů a dvou magnetofonových pásů se závěrečnými řečmi jsme od roku 2007 s Českou televizí vyrobili desetidílný pořad a zdarma jej umístili na iVysílání ČT, je to tam dodnes. Na vydání DVD nosičů pro školy, což by stálo cca 5 milionů korun, jsem nesehnal sponzory.“
Mgr. Martin Vadas v průběhu svého poutavého vyprávění postupně bral do rukou různé publikace o JUDr. Miladě Horákové, dalších politických vězních a každou stručně představil.
„V roce 1968 byl proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími prohlášen za neplatný,“ pokračoval Mgr. Martin Vadas. „Všichni byli v postavení obžalovaných. Teprve v roce 1990 byli definitivně zproštěni viny.“
V první filmové ukázce zaznělo, že celý proces byl demonstrací síly komunismu. Tehdejší režim chtěl ukázat, že formující se emigrace, rádio Svobodná Evropa a jejich snahy o změnu jsou neúčinné. Na velkoplošné obrazovce se odvíjel začátek procesu s JUDr. Miladou Horákovou (*1901 †1950), též poslankyní strany Československých národních socialistů (1945 – 1948) a místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů – sama byla za války uvězněná. Po válce chtěla s mnohými dalšími zvýšit vliv Západu (Marshallův plán hospodářské pomoci). Byli obviněni z velezrady a vyzvědačství. Tehdy bylo pozatýkáno 650 lidí, před soud jich bylo postaveno 639. Tito byli rozděleni do 36ti skupin. V první třináctičlenné zazněly čtyři rozsudky smrti. Celkem bylo popraveno deset lidí. Zbývající dostali úhrnem 7850 let těžkého žaláře, tedy 13 let na osobu. Na počátku procesu se Horáková obhajuje, že vše před platností zákona 231 na ochranu lidově demokratické republiky prováděla v dobré víře od roku 1929. Soud zcela neprávem vztáhnul zákon 231 i na její činnost předešlou.
V ukázce z devátého dílu, závěrečného dne soudního procesu zazněla plamenná řeč JUDr. Ludmily Brožové-Polednové (*1921 †2015), jež označila za nepřátele lidu všechny z řad fabrikantů, velkostatkářů, kteří žiji z dělnické práce. Všechny obviněné v soudní síni označila za zrádce lidu a rozvraceče republiky. „Občané soudci, jménem lidu suďte zrádce, chraňte mír!,“ zakončila svůj projev. Obviněný František Přeučil (otec herce Jana Přeučila) poukazoval na účelově najatou veřejnost, jež byla vybrána a pocházela z krajů obviněných. Náklady a ušlou mzdu dostali proplacené. Tito lidé měli za úkol šířit propagandu komunismu.
Desátý díl filmu zahájila budovatelská píseň z poválečné doby, jíž Mgr. Martin Vadas komentoval: „Použil jsem jí tam jako symbol spolupráce stran Národní fronty, zobrazuje shodu s ideou KSČ.“
Opět jsme se přenesli do jednací síně pankráckého soudu na závěrečný den největšího politického procesu v ČSR. Zazněla poslední slova obžalovaných. JUDr. Milada Horáková: „Jako žena a matka jsem si nikdy nepřála válku. Sama jsem se v době okupace ocitla v nebezpečí života. Moje úmysly nikdy nebyly nízké a nečestné. Za největší osobnosti považuji T.G. Masaryka a Edwarda Beneše Za jejich vlády v tomto státě nikdo pro své přesvědčení nemusel umírat ani skončit ve vězení.“
Tresty byly dopředu určené, soud byl pouhé zastrašovací divadlo. Po přestávce byl toho dne ve dvacet hodin vynesen rozsudek. JUDr. Milada Horáková byla odsouzena k testu smrti a s ní další čtyři obvinění. Ostatní dostali léta těžkého žaláře od patnácti let po doživotí.
V plném znění je možné si rozsudek přečíst zde:
https://cs.wikisource.org/wiki/Rozsudek_St%C3%A1tn%C3%ADho_soudu_v_Praze_ze_dne_8._6._1950,_%C4%8D.j._Or_I/VII_65/50
Mgr. Martin Vadas dění z filmu komentoval: „Hlavním důkazem proti JUDr. Ludmile Brožové-Polednové byly zápisy z porad o výši trestu, jenž byl připraven dlouho předem. Inscenace předstírá normální soudní řízení, je tam veřejnost, zahraniční novináři a za dveřmi v zákulisí vše zaznamenávali rozhlasoví technici na magnetofonové pásy. Nahrávky byly ihned po skončení předány náměstku ministra spravedlnosti Karlu Klosovi a do roku 2000 nepoužity. Poté byly přemístěny do Národního archivu pod názvem Klosův archiv. V rozhlase na oddělení historických záznamů jsme je přehráli a redaktor publicistiky Marek Janáč z nich sestavil dokumentární pořady vysílané v roce 2009.
Mgr. Martin Vadas přerušil projekci a stručně zabrousil do techniky: „Film sleduje především záběr jedné zvukové kamery ČTK, občas jsme zařadili prostřihové záběry na veřejnost a snímky zezadu. Přísedící advokáti měli černé brýle kvůli silným reflektorům. Materiál (kopie s životností cca 600 let) byl jako jediný u nás prohlášen národní kulturní památkou.“
Vynesené rozsudky se zarytým budovatelům socialismu nelíbily, požadovali tresty vyšší. Pro některé odsouzené vzhledem k jejich věku byly dvacetileté tresty v podstatě doživotní.
Ve světě se zvedla vlna solidarity, žádosti o milost byly směřovány k rukám presidenta Klementa Gottwalda. Vlády západních států do toho příliš vstupovat nechtěly ze strachu před komunismem, žádné oficiální protesty se nekonaly.
Proti rozsudku se všichni na smrt odsouzení odvolali, JUDr. Milada Horáková o milost nežádala. Presidenta Gottwalda o ni požádala dcera Jana a otec Čeněk Král. President Klement Gottwald prosby nevyslyšel a pod rozsudek se, i přes osobní známost s Horákovou, podepsal.
V pokračování filmu byly ukázány posledních hodin života odsouzených, prostředí pankráckého popraviště se dvěma starými rakouskými šibenicemi s hákem, tažným a závěsným zařízením. Byl komentován způsob poprav zvláště trýznivým způsobem udušením, nikoliv zlomením vazu. Utrpení odsouzeného trvalo déle asi jedenáct minut. Z úřední povinnosti musel být popravám přítomen předseda senátu Karel Trudák, soudce Matoušek, dělnická prokurátorka JUDr. Ludmila Brožová-Polednová, zapisovatel a soudní lékař. Jako poslední byla 27. června 1950 popravena JUDr. Milada Horáková v pět hodin třicet pět minut. Její poslední slova: „Padám, padám. Tento boj jsem prohrála. Odcházím čestně. Miluji tuto zem. Miluji tento lid, odcházím bez nenávisti.“
Rakve s popravenými byly po odchodu všech zúčastněných odvezeny do strašnického krematoria.
V listopadu 2007 byla bývalá prokurátorka JUDr. Ludmila Brožová-Polednová jako jediná za účast na procesu odsouzena. Předseda senátu Městského soudu v Praze JUDr. Petr Braun ji prohlásil vinnou a vyměřil jí trest osm roků vězení. V roce 2010 jí president Václav Klaus vzhledem k vykonání části trestu a vysokému věku udělil milost. Odseděla si rok a osm měsíců.
Mgr. Martin Vadas: „Odkaz Milady Horákové nebyl nikdy plně pochopen a vnímán. Její pomník bude do půl roku umístěn asi osmdesát metrů od vchodu do Sněmovny Parlamentu ČR, další na Albertově. Výtvarné pojetí sochařských děl, kdy její poslední slova jsou na zemi, v zimě budou schovaná pod sněhem, je rozporuplné, je třeba se nad tím ještě zamyslet.“
Jedna z posluchaček přednášky vyslovila svůj názor na JUDr. Miladu Horákovou: „Stála si za svým názorem. Proti fašistům i později proti komunismu. Nebála se, i když za to položila život.“
Mgr. Martin Vadas: „Pátráním jsme zjistili, že film z procesu zřejmě natočil Přemysl Frejman (*1921 †1984), též autor filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení o Čihošťském zázraku a páteru Toufarovi (1950).“
V roce 2010 zrežíroval Jiří Nekvasil operu o justiční vraždě JUDr. Milady Horákové pod názvem Zítra se bude… Jan Hřebejk operu zpracoval jako filmový záznam pro kina. V současné době natáčí režisér, scénárista a producent David Mrnka hraný film. „Nejtěžší bude postavit věrnou kopii soudní síně, která již neexistuje,“ zakončil poutavé vyprávění o jedné z epizod tragických osudů našeho národa dokumentarista, režisér, kameraman a producent Mgr. Martin Vadas.

Období

Statistiky

  • 10 fotek
  • 0 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Justiční vražda JUDr. Milady Horákové a dalších před 65ti lety. Beseda 18. června 2015
Komentáře Přidat