Název

Habsburkové. Přednáška s besedou Klubu přátel Boskovic 24. 11. 2016

Popis

Klub přátel Boskovic vzpomínal…

Podzimní schůzka Klubu přátel Boskovic s poetickým názvem Setkání u bábovky se konala ve videosále kina Panorama v Boskovicích 24. listopadu 2016.
Datum nebylo stanovené náhodně, v těchto dnech si připomínáme výročí úmrtí Františka Josefa I.
Na úvod všechny pozdravila předsedkyně Jarmila Winklerová. Stručně připomenula organizační záležitosti a především výroční schůzi na jaře příštího roku. Shrnula letošní akce – vycházku po historických budovách na Masarykově náměstí, putování židovským městem. Významná událost proběhla 5. října, kdy se konalo za účasti starostky Bc. Hany Nedomové odhalení pamětní desky v průjezdu radnice a umístění informační tabule u kříže na zámku.
„Dnes si popovídáme o Habsburcích,“ zakončila Jarmila Winklerová.
K tomu si připravila referát Jaroslava Kovaříková. Vrátila se do dob dávno minulých, kdy jsme byli jako Království české součástí Rakouské říše: „Dvacátého prvního listopadu uplynulo sto let, kdy zemřel náš bývalý císař František Josef první,“ začala asi hodinové poutavé vyprávění. Osvětlila historii rodu Habsburků. Věnovala se Ferdinandu pátému Dobrotivému, synovi císaře Františka II, jenž byl od mládí těžce nemocný epilepsií. V roce 1832 na něj byl spáchaný neúspěšný atentát, z něhož se po roce zotavil. Dobrotivý se mu říkalo, protože ve Vídni rozdával peníze chudým. Ve skutečnosti za něj vládla státní rada – kníže Metternich, hrabě Kolowrat a arcivévoda Ludvík. V roce 1848 po povstání vydal Ferdinand pátý patent o zrušení roboty. Druhého června 1848 propuklo Pražské povstání po útoku rakouského vojska na účastníky Sjezdu slovanských národů. Ferdinand pátý Dobrotivý zemřel v Praze 29. července 1875 ve věku 82 let.
Dalším panovníkem byl František Josef I za velmi neutěšené politické situace v celé monarchii. Za manželku pojal šestnáctiletou Alžbětu zvanou „Sisi“ 24 dubna 1853. O císaři bylo známo, že je pečlivý. Vstával denně o půl čtvrté ráno, přijímal i sto audiencí denně. Manželka Sisi byla národem milovaná, cestovala, psala verše. Byla zaujatá svou krásou. Porodila čtyři děti. Poslední Marii Valerii narozenou v roce 1868 vychovávala sama. Po vyhlášení Rakousko-Uherska se a František Josef I byl korunován na maďarského krále a Alžběta se stala královnou. Alžběta si zakládala na svých vlasech, mytí a česání býval celodenní obřad. Měla však škaredé, zkažené zuby.
„Dnes bychom ji mohli zařadit mezi vyhublé modelky,“ pokračovala humorně Jaroslava Kovaříková.
Alžběta po sebevraždě syna Rudolfa 29. ledna 1889 trávila většinu času na cestách v černém oblečení. Zřejmě se i pomátla. Zemřela 10. září 1898 pod rukou atentátníka italského anarchisty. Probodl ji pilníkem.
Rudolf Habsburský – následník trůnu *1858. Byl vychováván ve vojenském duchu, což jej psychicky poznamenalo. Později na popud Alžběty změnil vychovatele. Věnoval se přátelům, psal kritiky na oficiální politiku, studoval biologii. V roce 1881 se oženil s belgickou princeznou Štefani. Bylo jí šestnáct let. Na paměť sňatku byly u boskovického hradu vysazeny dva duby. Jeden tam stojí dodnes. V roce 1883 se jim narodila dcera Alžběta. Další děti již pro nemoc obou neměli.
Princezna Alžběta – dcera Rudolfa a Štefánie: Byla rozmazlené dítě. Jejím vzorem byl dědeček František Josef. V lednu 1902 se stala manželkou prince Oty z Windisch-Graetze (*1873 †1952). Ten byl za nedobrovolný sňatek odměněn knížecím titulem. Manželství to nebylo šťastné, Alžběta byla žárlivá. Ze vztahu i tak vzešli tři synové. 1904 František Josef, 1905 Arnošt a 1907 Rudolf. Později si Alžběta našla milence námořního důstojníka Egona Lercha. V roce 1909 se jim narodila dcera Štefánie. Egon Lerch padl v první světové válce jako velitel ponorky. Později si Alžběta našla novou lásku socialistu Leopolda Pecníka. Po rozvodu s Otou získala do péče všechny děti a říkalo se jí Rudá arcivévodkyně. Jako poslední přímý potomek rodu Habsburků zemřela v březnu 1963 ve věku 80ti let. Veškerý majetek odkázala státu.
Jaroslava Kovaříková stručně pohovořila i o dalších příslušnících rodu Habsburků. František Ferdinand d'Este (*1863 †1914). U nás je známý především jako oběť atentátu v Sarajevě 28. června 1914, při němž zemřela i jeho žena Žofie Chotková (*1868 †1914)
Jaroslava Kovaříková vylíčila poslední chvíle císaře Františka Josefa I, jak je pamatoval jeho komorník Eugen Ketterle: „21. listopadu 1916 po poledni se jeho zdravotní stav prudce zhoršil, v 16 hodin učinil poslední podpis. V 18 se v sedě pomodlil, opět se mu přitížilo. Byl povolán lékař, kněz mu za přítomnosti nejbližších členů rodiny udělil poslední pomazání. Naposledy vydechl v 21.05.“
Posledním naším císařem byl Karel I (*1887 †1922). Po gymnáziu vstoupil do vojenského jezdectva. S manželkou Zitou Bourbonsko-Parmskou měl sedm dětí. Po smrti Františka Ferdinanda d'Este postoupil na místo následníka trůnu. Zúčastnil se bojů první světové války. Byl korunován na trůn uherského krále v roce 1916. Po válce byl s celou rodinou vypovězen ze země. Skončil ve vyhnanství na ostrově Madeira. Zemřel na zápal plic 1. dubna 1922. Za života hovořil dobře česky, studoval v Praze, s manželkou Zitou bydleli v Brandýse nad Labem. O posledních dnů života se modlil za český národ. Anglický spisovatel Herbert Viviant o něm napsal: „Karel byl velký vůdce, jenž chtěl zachránit svět od války.“ Spisovatel Anatome France: „Císař Karel je jediný slušný člověk, jenž se sám postavil do čela armády. Toužil po míru, proto byl opovrhován.“ Karel I byl blahořečen Janem Pavlem II v Římě 3. října 2004. Je poslední z českých králů. Po Svatém Václavovi je druhým blahoslaveným a je s ním spojen přemyslovskou krví. Oba byli nositeli míru.
Závěrem milého setkání pozvala paní Chlupová všechny přítomné na Vánoční koncert pěveckého sboru Janáček pod vedením Františka Ostrého do zámeckého skleníku 4. prosince 2016.
V předsálí kina Panorama se pak při drobném občerstvení rozvinula široká diskuse.

Kategorie a štítky

Nastavení