Název

Vernisáž výstavy studentů TU Liberec Fakulty architektiry - Židovské domy v Boskovicích. 12. června.

Popis

Středeční odpoledne v Muzeu Boskovicka. Zatím je zde téměř prázdno. Jen parta sedmi studentů Technické univerzity Fakulty architektury Liberec finišovala s dokončením expozice modelů staveb ve zdejší židovské čtvrti. „Zde musím ještě přilepit střechu,“ zvolala dívčina s drdolem a za doznívající ozvěny jejího hlasu v zatím prázdných sálech se sháněla po žluté lahvičce s Herkulesem. Student prvního ročníku Kristian Holan mi prozradil, že exponáty vezli v dodávce až z Liberce a některé věci potřebují po cestě trochu opravit. Vše se ale stihlo včas a před patnáctou hodinou počali plnit místnosti muzea první návštěvníci. Ještě před příchodem děkana fakulty profesora Ing. architekta Zdeňka Fránka a vedoucího katedry architektury Ing. architekta Radka Suchánka, Ph.D, si mohli účastníci vernisáže prohlédnout vystavené modely ze dřevotřísky, kartonu a podél stěn dvou sálů rozestavěné panely s architektonickými návrhy. Věci to byly opravdu zajímavé, nevšední a pojaté zcela netradičně v duchu odvahy a dravosti mladých tvůrců.
Ve chvíli čekání na akt slavnostního zahájení jsem zastavil místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou: „Vernisáž výstavy studentských prací je pokračováním spolupráce, která začala letos na jaře, kdy jsme obdrželi nabídku děkana Fakulty architektury Technické univerzity Liberec boskovického rodáka profesora Zdeňka Fránka, že by pro Boskovice mohli připravit náměty v rámci města. Ing. architekt Fránek měl vloni na podzim zde výstavu a tím se spolupráce rozběhla. Spojili jsme se s jeho asistentem Ing. Architektem Radkem Suchánkem a dohodli kolem Velikonoc pobyt čtyřiceti studentů v Boskovicích. Mladí zde pobývali tři dny, v zasedací místnosti městského úřadu měli improvizovanou pracovnu s počítači. Ubytování jim zajistila Orel jednota Boskovice ve své budově. Na začátku jejich studijního pobytu jsem jim ukázala prezentaci Památkové zóny a města, byli se podívat na Boskovice z dvaadvacetimetrové výšky ochozu radniční věže a poslední třetí den jsme pro studenty uspořádali konferenci za účasti vedení města, odborných pracovníků úřadu a ředitelů příspěvkových organizací. Studenti se nám snažili obhájit svoje návrhy. Dohodli jsme se na dnešní vernisáži. Studenti jsou zde již druhý den, výstavu připravují, opět nocovali v Orlovně a hned po vernisáži odjíždějí domů. Výstava vyvrcholí 28. června, kdy za účasti veřejnosti proběhne diskuse studentů s vedením a odbornými referenty města. Myslím, že jde o velmi zajímavé téma, Památková zóna je trvale diskutovanou oblastí. Jsou tam problémová místa. I když se sami snažíme postupovat v souladu s požadavky památkářů, iniciativu z Fakulty architektury Technické univerzity Liberec velmi vítáme.“ Tolik místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. Byl nejvyšší čas, vernisáž právě začínala.
„Dovoluji si Vás jménem Muzea Boskovicka a vedení města přivítat dnes v úterý 12. června na zahájení výstavy prací studentů Technické univerzity Liberec s názvem Židovské domy,“ vstoupila do zatím volné diskuse ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová. Vítám mezi námi pana děkana Ing. architekta Zdeňka Fránka, Ing. architekta Radka Suchánka, všechny studenty a za Město Boskovice jeho místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou, která tento projekt podpořila. Předávám jí slovo: „Pro Boskovice je velkou poctou, když Ing. architekt Zdeněk Fránek po loňské výstavě dal městu nabídku, že studenti jeho oboru zpracují v Boskovicích své seminární, bakalářské a možná i jiné práce. Studenti nás již dvakrát navštívili, Památkovou zónu prošli, podívali se z věže radnice a na konci třetího dne předvedli nám i ředitelům příspěvkových organizací své první návrhy. Této výstavě jsme udělali propagaci, aby se občané mohli přijít podívat. Na závěr se všichni se studenty a veřejností znovu setkáme a jednotlivé návrhy probereme. Výstava může v kladném smyslu rozhýbat problematiku židovské čtvrti a pomoci dořešit problémová místa.“
„Já jsem se v Boskovicích narodil,“ začal své vystoupení Ing. architekt Zdeněk Fránek. „Žil jsem zde do šesti let na Komenského ulici. Dům byl nedávno zbořen, což jsem docela zle nesl. Naše škola obdržela grant a proto jsem se rozhodl pustit do architektury v Boskovicích. Dopad minulé doby je zde destruktivní a je třeba se co nejdříve pustit do nápravy škod. Naši prvňáci pod vedením Ing. architekta MgA. Petra Šmídka, jenž pochází z nedalekého Brna, vše dali dohromady. Vidíte zde ukázku, jak by mohl vypadat ideový přístup k daným místům. Jeho studenti prvního ročníku opravdu odvedli mimořádný výkon. Návrhy jsou velmi kompaktní, je to týmová práce. Především jde o to, aby si místní na nové přístupy zvykali. Moderní architektura nemusí být vždy na první pohled líbivá, je to věc řešení prostoru bez drahých materiálů na filosofickém základě a přenesení myšlenky do výrazu minulosti přítomnosti. Vidíme zde domy pro malíře, pro ordinaci, městskou poustevnu. Návrhy by měly přetrvat do budoucnosti, aby stavba vydržela a vyhověla požadavkům i dvěstě let. Určitě se budeme Boskovicím dále věnovat. Máme možnost v rámci grantu vydat publikace, ty by mohly sloužit k propagaci města. Zahrneme do nich i deset bakalářských prací mimořádné úrovně. Ty jsou zde v první místnosti. Začátek je to velmi dobrý, třeba se po letech podaří i něco zrealizovat. Děkuji paní místostarostce Ing. Jaromíře Vítkové za prostor, PhDr. Jaroslavu Oldřichovi, se kterým jsem začínal na zámku ve Velkých Opatovicích. Věřím, že tato lokalita zůstane pro nás otevřena, byla zde vždy zajímavá architektura. Nyní se věnujeme též Litomyšli, kde budeme tuto sobotu 16. června otvírat Neviditelnou věž naproti renesančnímu domu U Rytířů. Je to zvláštnost z loňské výstavy v Domě umění Brno. Děkuji za vše.“
„Závěr vernisáže učinila ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová: „Děkuji za úvodní slova k výstavě, studentům za jejich odvážné nápady a obrovskou motivaci, když se snažili o nás v Boskovicích zjistit co nejvíce. V neposlední řadě děkuji všem Vám, kteří jste přišli. Nyní Vás již zvu k prohlídce výstavy.“
Mně ovšem zajímal i laický názor někoho, kdo v židovské čtvrti bydlí, nebo tam má svůj dům. Procházel jsem davem mezi exponáty a poštěstilo se mi jednoho ze zainteresovaných boskovických patriotů na chvíli zdržet: „Myslím, že by nebylo příliš vhodné do prostory, jež má živý potenciál, včlenit obrovskou jednolitou hmotu. To by mohlo narušit celou lokalitu. Dle mého názoru bych místo nechal, jak je. Pojmout je jako veřejný prostor s úpravami, lavičkami, kombinací litinových prvků s vodou. Spíše bych řešil uzavření daného prostoru a jeho nenásilné oddělení od panelákového sídliště. Stavba by neměla dominovat, ale jen místo nenápadně ohraničit. Celý prostor bych řešil jako veřejný a odpočinkový.“ Tolik tedy názor jednoho z obyvatel Boskovic.
Stejné, nebo podobné věty jsem slyšel i od jiných náhodně oslovených. Například, že obří budova knihovny se do židovské čtvrti příliš nehodí, některé stavby by byly velmi náročné na údržbu a čistění. Krátce: Co člověk, to jiný názor. Ovšem všichni se shodli, že liberečtí studenti pojali věc za svou, pracovali na tom opravdu poctivě a dle nejlepšího svědomí. Obecně byly laickou veřejností lépe přijaty práce prvního ročníku, protože řešily situaci komplexněji, zabývaly se především jednotlivými bytovými domy a bylo na nich vidět výsledky perfektně sehraného týmu mladých lidí s netradičními nápady.
Určitě doporučuji všem, aby si udělali čas a tuto neobvyklou výstavu studentských architektonických vizí, jež jsou někdy hodně odvážné, navštívili. Myslím, že to mnohým změní názor na budoucí vzhled našeho krásného města.
Více: http://aa.tul.cz/fakulta.architektury/

Kategorie a štítky

Nastavení