Název

Husí slavnosti v Boskovicích na Blanensku. Den první sobota 22. září 2012.

Popis

Krátká filmová ukázka programu je zde: http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Husi_slavnosti_v_Boskovicich._Vystoupeni_detske_rockove_kapely_Kastanci_z_Horni_Lhoty_23._zari_2012/
Rok se rokem sešel a bylo to tu znovu. Prostory ulice Hradní, park u Zámeckého skleníku a letos poprvé i velký amfiteátr letního kina, to jsou všechna místa, kde se konal devátý ročník Husích slavností v Boskovicích.
Vše začalo v sobotu 22. září už v devět hodin na Masarykově náměstí, kde před radnicí vyhrávala Boskověnka. Snad i proto, aby se v pošmourném počasí všem lépe šlapalo. Ještě ráno pršelo, později se počasí alespoň trochu slitovalo, jako by vědělo, že se bude něco slavného dít.
Muzikanti se poté přemístili do amfiteátru, aby před slavnostním zahájením několika desítkám zmrzlých diváků zahráli směs populárních lidovek. Návštěvníci se přece jen počali více trousit, někteří se zastavovali u mnoha stánků lidových řemesel, ale jak slyšeli muziku, přicházeli do hlediště kina. Vybrat jako hlavní scénu areál letního kina bylo moudré rozhodnutí pořádajících Kulturních zařízení města. Vzpomínám na loňský rok, kdy scéna stála v proluce a bylo tam opravdu málo místa. Lidé se mačkali, což nyní nebylo.
Poslední skladba Boskověnky Instantkoncert v rázných rytmech již předznamenala příští dění. Na jevišti se objevil známý moderátor z pořadů minulých Petr Janoušek: „Krásné dopoledne, vítám Vás na devátém ročníku Husích slavností v Boskovicích. Právě jsme se rozloučili s Boskověnkou, je to dechová kapela pod vedením Aloise Koláře a Mirka Šustra. Nyní se připravuje národopisný soubor Velen. Vloni oslavil šedesát let, působí doma i v zahraničí. Někteří členové zde pracují již přes dvacet let. Vedoucími jsou Antonín Pitner, Ilja Melkus, choreografka Jiřina Horáková. Představí se vystoupením Husičky.
A přišlo slavnostní zahájení. Opět Petr Janoušek: „Akce se koná za účasti Kulturních zařízení města, Základní organizace Českého svazu chovatelů a města Boskovice. Vítám mezi námi starostu Boskovic Ing. Jaroslava Dohnálka, zástupce Polska, Belgie, Bosny Hercegoviny a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Ivo Poláka.“ Nejprve promluvil Ing. Jaroslav Dohnálek: „Scházíme se na devátém ročníku tradičních Husích slavností. V tuto chvíli Vás vítám ve slunném dopoledni, což bych před hodinou říct nemohl. Snad počasí vydrží. Vítám též zástupce partnerských měst z Polska a Belgie, též přátele z Bosny. Zde o spolupráci jednáme. Velmi vítám Mgr. Ivo Poláka, protože Jihomoravský kraj se finančně velmi podílí na Husích slavnostech a tentokrát na tom má zásluhu především on sám. Vítejte všichni v Boskovicích.“ Poté přednesli zdravice i vzácní hosté ze zahraničí. Zástupce hejtmana Mgr. Ivo Polák dodal: „Jsem rád mezi Vámi na Husích slavnostech. Zdravím v zastoupení Kraje. Jihomoravský kraj vždy podporoval rozvíjení tradic. Letošní devátý ročník Husích slavností takovou tradicí jsou. Přeji hezký kulturní i chuťový zážitek.“
Petr Janoušek pak upřesnil další dění: „Bude pokračovat Velen, po něm Šáša Viktor pro děti, Vlčnovjanka, Pavel Bobek a MalinaBand – na to se jistě mnozí těší, pak Milan Schelinger a dnešní program za večerního šera uzavře estrádní orchestr Papaya Band Rawa Mazowiecka. Nyní tedy znovu Velen.“
Pak Na jeviště vtrnul jako drak Šáša Viktor a hned ho bylo všude plno. Od začátku zapojil děti do hry: „Někde se schovává moje pomocnice, tak na ni zavolejte.“ Hledištěm amfiteátru se ozvalo z mnoha dětských hrdel Šááášóóó. A paní Šášová vběhla na scénu. Děti se učily ptačí tanec, skákaly přes švihadla, učily se tanec Špagety – makarony, roztáčely barevné obruče, zpívaly. Vtipné vystoupení plné legračních soutěží, kdy se amfiteátrem ozýval veselý smích, bylo ukončené ptačím tancem všech malých i velkých v obecenstvu. „Loučí se s vámi paní Šášová z dolního Šaškova a Šáša z Horního a veškeré obecenstvo. Mějte se fajn a zase někdy s šaškováním nashledanou.“
Přestávky mezi programy, kdy se jeviště připravovalo na koncert Vlčnovjanka mnozí využili k prohlídce parku před Zámeckým skleníkem a protože se blížil čas oběda, zaplnil se i velký sál Skleníku, který se proměnil v restauraci s husími specialitami.
Vystoupení Vlčnovjanka jsem se nezúčastnil, vrátil jsem se až ke konci programu Pavla Bobka. Ještě před tím jsem s obavami sledoval meteorologický radar, k Boskovicím se blížil pás intenzivního deště od severozápadu. Srážky jsem odhadoval tak na půl hodiny a jak se později ukázalo, vyšlo to zcela přesně. Ze schodiště hlediště jsem pořídil několik snímků kapely, právě když se z pódia nesl hit Můj rodný dům s textem Michala Žantovského převzatý od amerického zpěváka Bruce Springsteena (1984). Pavel Bobek ji zpíval vsedě, nohy mu již v pokročilém věku (75) příliš neslouží. Poslední hit Veď mě dál, cesto má už sledovalo zcela zaplněné hlediště pod deštníky. Publikum doprovodilo účinkující ze scény bouřlivým potleskem, křikem a pískotem. Vřelé ovace si Pavel Bobek právem zasloužil. Jak řekla jedna z návštěvnic: „V tomto věku jeho výkon obdivuji, je pořád skvělý.“
A teď se zcela naplnily moje obavy. Spustil se silný přívalový liják, který v mžiku hlediště úplně vyprázdnil. „Ještě že tohle nepřišlo v průběhu koncertu Pavla Bobka, to by zřejmě mnozí utekli,“ pomyslel jsem si schovaný pod stromem u boční zvukové kabiny kina.
Naštěstí déšť brzy ustal a na jevišti se pomalu připravovala kapela se zpěvákem a výtvarníkem Milanem Schelingerem. Ti hrají písně jeho tragicky zesnulého bratra (1981). Milan vydal v roce 1994 knihu jako vzpomínku na bratra Jiřího. Znovu vyšla roku 2003. V roce 1996 vydává Milan své první autorské album PF 2000.
Déšť ustal a do hlediště amfiteátru letního kina se pomalu začali vracet návštěvníci. Tentokrát především generace, jež na dobu druhé poloviny sedmdesátých let živě vzpomíná. A Milan Schelinger nezklamal. „Zahrajeme pár písniček, které tady zůstaly po mém bráchovi Jirkovi. Snad se Vám budou líbit i v našem podání. Hezký den, kdo má deštník, je na tom dobře,“ zašpásoval ještě Milan a z jeviště zaburácel nefalšovaný český bigbít. Skladba Karla Svobody Hudba radost dává, Jsem prý blázen jen, Jahody mražený, Ptají se lidé, Sim Sala Bim, dostaly diváky do varu. Jakmile zazněly první tóny slavné Šípkové Růženky (Soldier Of Fortune – Deep Purple 1974), lidé vstávali, tleskali a pískali. Za tuhle legendární baladu byli Milanovi a muzikantům opravdu vděčni. A následovala hned další pecka Holubí dům. Při těchto melodiích se mnohým v očích zaleskly slzy. Jak ten čas letí… Koncert měl úspěch, muzikanti museli přidat rychlou Hrabě Drákula. Vystoupení Milana Schelinger a jeho kapely bylo opravdu skvělé, mnohé z nás přeneslo do školních let. Ve výběru měla Kulturní zařízení Boskovic opravdu šťastnou ruku.
Pomalu se stmívalo z lesů se plížil chlad. Několik desítek vytrvalců, kteří zde zůstali podupávali, aby se zahřáli. Čekalo je poslední číslo programu velký estrádní orchestr Papaya Band z polské Rawy Mazowiecke. Přišly se podívat též oficiální delegace v čele se starostou Boskovic Jaroslavem Dohnálkem. Kdo vytrval, nelitoval.
„Dnes naposledy z tohoto místa Váz zdravím a současně se loučím. Program ukončíme kapelou Papaya band. Zvu vás na zítřek, jenž slibuje i lepší počasí a další hvězdné účinkující. Za Kulturní zařízení Boskovice, Český svaz chovatelů Základní organizaci Boskovice a Město Boskovice se s Vámi pro dnešek rozloučí Papaya Band,“ zněla poslední slova, jako vždy skvěle připraveného průvodce pořadem, Petra Janouška.
Muzikantů bylo plné jeviště, na zvuku a výkonu se to projevilo. Zahráli opravdu perfektně. Skladby pochodové, z muzikálů, filmů, operet, ozvala i latinskoamerická samba. Zněl jeden populární šlágr za druhým. Za tónů krásné hudby jsme si ani nestačili všimnout, že celý areál se ponořil již do úplné tmy podzimního večera. Do toho hudebníci spustili směs od švédské čtveřice ABBA. Diskotékovou směs vystřídala samba. Pak si interpreti troufli na Glena Millera (1904 -1944) a zahráli jeho směs V náladě. Vše okořenili diskotékovým rytmem skladbou YMCA z roku 1978, kdy se představil sólový zpěvák. Pak to byla ještě polská píseň Do nebe do pekla. Zde odložila nástroj jedna z muzikantek a s chutí si též zazívala sólo. Závěrečnou svižnou orchestrálkou se milí hosté z Polska rozloučili.
Několik desítek spokojených diváků se pak večerní tmou kolem již ztichlých stánků v zámeckém parku počalo pomalu rozcházet ke svým domovům. Ani se moc nechtělo, v uších všech ještě zněly skladby skvělé muziky Papaya Band.
Tak takový byl první den Husích slavností v Boskovicích. Druhý díl se připravuje.

Nastavení