Název

Dny evropského dědictví v Boskovicích na Blanensku. Beseda s Mgr. Jiřím Miholou, Ph. D. 7. září 2015

Popis

Dny evropského dědictví v Boskovicích

Velká zasedací místnost Městského úřadu v Boskovicích se v pondělí 7. září zaplnila zájemci o památky. V rámci Dnů evropského dědictví si místostarostka, zastupitelka JMK a členka Sdružení historických sídel Ing. Jaromíra Vítková pozvala odborníka přes tuto problematiku - předsedu Poslaneckého klubu KDU ČSL Mgr. Jiřího Miholu, Ph. D. Besedě byla přítomna též referentka regionálního rozvoje Ing. Aneta Sedláčková a ředitelka muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová.
Akci zahájila Ing. Jaromíra Vítková: „Dny evropského dědictví se u nás začaly slavit na základě zkušeností z Evropské unie. Mají přivést k péči o kulturní dědictví a památky organizace k tomu určené i běžné občany. Zapojila se Sdružení historických sídel Čech a Moravy. Též v Boskovicích byly přístupné významné památky a nyní probíhají doprovodné akce. Jejich součástí je i tato beseda.“
Ing. Jaromíra Vítková připomenula čtvrtek 10. září 2015, kdy proběhne beseda s paní Evou Morris – poslední žijící židovská občanka Boskovic. Přežila koncentrační tábor, před deseti lety zde byla, studenti gymnázia pořádali výstavu, natočili film. Nyní se sem vrací.
Ing. Jaromíra Vítková pokračovala: „Vítám Jiřího Miholu – pedagoga, historika. Povypráví o národních kulturních památkách.“
Úvodem jsme zůstali v Boskovicích. Ing. Jaromíra Vítková nás provedla starobylým městem: „Městská památková zóna v Boskovicích byla vyhlášena roku 1990. Majitelé nemovitostí tam musejí dodržovat požadavky památkářů. V roce 1993 vznikl program Obnova Židovské čtvrti, Program regenerace. Nyní je v platnosti regulační plán Městské památkové zóny. Určuje výšku staveb, druh oken, střechy atd.“
Ing. Jaromíra Vítková vše provázela názornou prezentací, na mapce ukazovala jednotlivá místa. Připomenula institut Památkové komise, jež se též vyjadřuje k záměrům města. Poslední slovo má Orgán památkové péče ( státní správa). Památková zóna v Boskovicích zahrnuje Masarykovo náměstí, Židovskou čtvrt, kopec se zámkem a hradem a velkou část zeleně. Památky jsou zapsané v seznamu ministerstva kultury. Mimo zónu je Evangelický kostel, kostel Všech svatých, kaple na Bělé, židovský hřbitov, socha Svatého Rocha na ulici Bílkově.
Ing. Jaromíra Vítková promítla přehled kulturních památek, jež se opravují díky Programu regenerace ministerstva kultury. Z něj jde 50% potřebné částky, druhou polovinu musí hradit žadatel sám. Právnické a fyzické osoby mohu navíc dostat od města 10%, pak hradí zbylých 40%.
Na opravu Synagogy maior, jež byla po válce využívaná jako skladiště, přispěla též Židovská obec z programu Deset hvězd dvěma miliony korun. Dále se z tohoto programu opravila bývalá židovská škola na Bílkově 7. Dnes je v ní bohatá expozice a multifunkční sál. Farní kostel Svatého Jakuba – byly opraveny dlažby z rozpočtu JMK, v roce 2007 opravena opěrná zeď. Byly opraveny též objekty ve vlastnictví soukromníků na ulici Plačkově 1999 – 2001. Zborovská 5 – patří městu, postupné opravy (střecha). Radnice – dominanta města, nyní se z Programu regenerace obnovuje fasáda, v roce 2010 byla z tohoto programu zpřístupněna věž vybudováním schodiště a výměnou starého hodinového stroje. V zasedací místnosti radnice byla obnovena výmalba. Především strop byl v havarijním stavu, obnoven jako replika. Z Programu regenerace opravena též Galerie Otakara Kubína, socha Svatého Rocha 1996, její sokl 2010. Socha Panny Marie na náměstí je replika, originál stojí v chodbě radnice kvůli povětrnostním vlivům. Kaple Panny Marie na ulici Dukelské opravena 1998. Kašny na náměstí a U Koupadel – zde zpracovaná studie celého prostoru, po získání cca 10 milionů korun bude oprava provedena. Kašna na Hradní ulici – chrlič je podle původní předlohy v Brně opravena v roce 2009 a 2010.
Ing. Jaromíra Vítková si povzdechla: „Některé věci by bylo nutné již opravit znovu, lidé si dochovaných památek neváží a ničí je.“
Kostelík Všech Svatých – původní hřbitov kolem přeměněn na park, lidé tam nechávají nepořádek a nectí nic. Zámecký skleník – opraven včetně opěrné zdi za cca 26 milionů, přídlažba 800 tisíc korun, Masné krámy – dnes jsou tam garáže, v roce 2014 opraveny schody, nyní připravujeme projekt obnovy celé památky. Bohužel, jsou v ní transformátory a vrata musí být speciální, jedna za cca 200 tisíc korun. Vybudování např. stylového obchůdku problematické, není tam kanalizace, vodovod. Hrad – není města, obrovská zřícenina. Zámek – z Programu regenerace opravena dlažba v Salla terreně. Rezidence – od roku 1996 vlastnictví města. Obnoveny kamenné prvky, výměna oken, fasáda, schodiště. Letos se věnovalo 120 tisíc korun na opravu tamního sklepa, nyní je tam výstava starých fotografií města. Jízdárna a Panský dvůr – z Programu regenerace opraveny fasády.
Ing. Jaromíra Vítková závěrem svého příspěvku upřesnila: „Od roku 1995 do 2014 včetně se z programu regenerace opravily památky za 32 milionů korun, podíl Ministerstva kultury je 16 milionů korun.“
Mgr. Jiří Mihola, Ph D. pokračoval: „Jsem dvacet let učitel, hodně jsem cestoval, byl jsem průvodce. V roce 2001 jsem vyhrál celostátní soutěž průvodců. Rád fotografuji a z mých snímků je i následující prezentace. Dnešní téma jsou Národní kulturní památky České republiky. Naše dějiny jsou přes tisíc let staré. Tehdy se příliš neuvažovalo zachovat něco pro další generace. Proto je tolik zřícenin hradů. Více se dochovaly zámky, jsou mladší. V devatenáctém století vznik prvních muzejí – 1814 Slezské muzeum Opava, 1817 Moravské zemské muzeum Brno, 1818 Národní muzeum. Vznik památkové péče současně s Československou republikou. Kategorie Národní kulturní památky vznikla v roce 1962 vyhlášením prvních 33 hradů, zámků a technických památek (koněspřežka České Budějovice – Linec). Tehdy se trochu opomíjely církevní stavby. Vyzdvihoval se například rodný dům Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého – dle dobové ideologie.“
Po roce 1989 byly mnohé poplatné době vyškrtnuty. 2008 bylo přidáno dalších 29, o rok později 38.
Mgr. Jiří Mihola, Ph. D. ukázal v prezentaci významné památky. Uvedl, že na našem území jich je překvapivě hodně a v relativně v dobrém stavu včetně interiérů. Mezi lidmi jsou nejpopulárnější památky z devatenáctého století. Dnes máme cca 300 památek. Jsou nerovnoměrně rozložené, ale v každém koutu republiky nějaké jsou.
„Sám jsem jich navštívil asi tři čtvrtiny z celkového počtu,“ pokračoval Mgr. Jiří Mihola. „Pravé Korunovační klenoty jsem neviděl,“ dodal s úsměvem.
Z pečlivě setříděné prezentace dle kategorií jsme mohli zhlédnout seznam památek Unesco, jež tam byly zařazeny v roce 1972. K vidění byly snímky z Prahy, Českého Krumlova, Telče, Žďáru nad Sázavou. „Kdysi dávno byly kvůli obraně kopce holé, vysazovat stromy a parky se začalo až v devatenáctém století,“ upozornil Mgr. Jiří Mihola a pokračoval: „Z klášterů se po jejich zrušení za Josefa II staly továrny.“
Na plátně se postupně objevovala další místa. Nejhezčí hrady, zámky, kláštery, kostely, poutní místa, hraniční opevnění, hamry, bývalé kulturní památky a movité památky, jež Mgr. Mihola doprovázel poutavým vyprávěním o jejich historii. Neopomenul nám blízký Arcibiskupský zámek Kroměříž, Litomyšlský zámek s kaplí, vodní hrad Švihov, kde se točily Tři oříšky, Břevnovský klášter, Santiniho stavby – kostel ve Křtinách včetně původního návrhu, Zelená Hora, Stará Boleslav – vzácná kopie Palladia, Tvrz Dobrošov u Náchoda, vodní hamr Dobřív, nejstarší kamenný most v Písku, vysilač Ještěd, papírna Velké Losiny, Fulnek - Jan Amos Komenský – Bratrská modlitebna, Husinec s muzeem u Prachatic, hora Říp s románskou rotundou Svatého Jiří, Lidice - pomník dětských obětí války, Javoříčko – vypálené fašisty, Ležáky, světnička Bohuslava Martinů v Poličce na věži kostela Svatého Jakuba, Babiččino údolí, Památník Ostravské operace mezi Ostravou a Opavou Hrabí – typický socialistický monument s muzeem, Dědice – rodný dům Klementa Gottwalda, Moravské zemské desky ze 14. století, oltář v adamovském kostele, Relikviář Svatého Maura na zámku Bečov, Svatováclavské klenoty. U každé památky stručně nastínil historii, vzácné relikvie a turistické zajímavosti. Doporučil všem jejich osobní návštěvu.
Místostarostka a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková poděkovala Mgr. Jiřímu Miholovi za vynikající přednášku ke Dnům Evropského dědictví a pro média dodala: „Ve dnech 7. až 13 září 2015 probíhají u nás a v celé EU Dny evropského dědictví. Mají za cíl přiblížit široké veřejnosti památky i běžně nepřístupné. V rámci doprovodného programu proběhla na MěÚ v Boskovicích beseda s Mgr. Jiřím Miholou, jenž nás seznámil s národními kulturními památkami. Já jsem si připravila prezentaci, jak Město Boskovice pečuje o památkovou zónu. Ukázala jsem, jak památky vypadaly před opravou a jejich nynější podobu. Od roku 1996 město získává dotace z Programu regenerace a tak se podařilo opravit památky za cca 32 milionů korun. Tento trend je velmi dobrý zejména pro zachování památek budoucím generacím.“
Mgr. Jiří Mihola, Ph. D.: „Představil jsem zde své autenticky pořízené snímky, navštívil jsem asi tři čtvrtiny všech památek. Posluchačům jsem předal turistické zkušenosti a doporučil všem podívat se na tato místa. Mnohé země světa nám mohou závidět hustotu a zachovalost památek. Rád fotografuji, nedovedu si představit přednášku i ve škole bez obrázků. Kvůli počasí musím některé místo navštívit i několikrát, než se pěkný snímek podaří. Například na zámku v Opočně jsem byl patnáctkrát a stále se tam rád vracím. Při každé další návštěvě objevím něco nového,“ pokračoval s úsměvem Mgr. Jiří Mihola . „V interiérech mám občas s focením problém, musím přesvědčit kastelány, že snímky pořizuji jen pro přednáškové účely. Chápu, že focení nevidí rádi, pak toho může někdo zneužít ke krádežím vzácných děl.“

Více: www.boskovice.cz

Kategorie a štítky

Nastavení