Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

30 fotek, 8.10.2015, 76 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Pomáháme přírodě – Projekt 72 hodin

Česká rada dětí a mládeže vyhlásila čtvrtý ročník celostátní akce „72 hodin“ – tři dny dobrovolnických prací. Do činností se zapojilo téměř 30 tisíc dobrovolníků po celé republice a vytvořili celkem 610 projektů. Akce probíhá ve dnech 8. až 11. října 2015. Start a konec ve 12 hodin.
Pro letošní rok je motto akce „Zasaď strom se svým starostou“.
V Boskovicích se zapojilo 21 mladých lidí pod vedením Mgr. Jany Šafránkové. Hlavním úkolem bylo ve spolupráci s místním městským úřadem uklidit zámecký park u letního kina.
Ve čtvrtek 8. října 2015 v 11 hodin bylo v parku před Zelenou školou živo. Žáci pod vedením Mgr. Jany Šafránkové společně s místostarostkou, zastupitelkou JMK Ing. Jaromírou Vítkovou, referentkou správy veřejné zeleně Ing. Leonou Fialovou a pracovníky odborné zahradnické firmy AB Facility, a.s. zasadili strom „Projektu 72 hodin“. Stromy pro projekt byly dodány od partnera projektu firmy Arboeko, která je významným českým dodavatelem stromů. Jedná se o alejový strom javor mléč, velikosti kmínku o průměru 12/14 cm.
Poté se všichni s lopatami, hráběmi a košťaty přesunuli k letnímu kinu, kde v parku odklízeli spadané listí a odpadky, jež zde odhodili neukáznění návštěvníci. Společně přiložili ruce k dílu, práce šla rychle od ruky.
Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková na chvíli odložila nářadí a prozradila své dojmy: „Mám radost, že jsem byla přizvaná organizátory ze Zelené školy k zasazení stromu a úklidu parku. Praxe je pro děti důležitá, dobře, že se zapojily. Je vidět, že mají snahu řešit životní prostředí a zeleň ve městě.“
Koordinátora projektu Mgr. Jana Šafránková: „V minulém ročníku akce naši žáci zavítali mezi seniory do Městské správy sociálních služeb a v ročníku předchozím do Betany k postiženým. Všem moc děkuji.“ K projektu 72 hodin upřesnila: „Do této celostátní akce se zapojily desítky tisíc lidí ve třech odvětvích – Lidé, Příroda, Okolí.“
Žák Patrik Fojt: „Rád bych poděkoval za celou 9. A paní místostarostce Ing. Jaromíře Vítkové a Ing. Leoně Fialové z odboru ochrany životního prostředí. Též naší paní učitelce Mgr. Janě Šafránkové, jež nás do projektu zapojila. Protože jsme v tomto školním roce odcházející třída, doufáme, že se nám podaří pomyslné žezlo předat dalším pokračovatelům.“
Zbývá dodat, že projekt probíhá pod záštitou Ministra životního prostředí Richarda Brabce, Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové, Ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové.

Více: http://www.72hodin.cz/
29 fotek, 6.10.2015, 46 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Den otevřených dveří v Městské správě sociálních služeb

Druhý říjnový týden je každoročně celostátně věnován Týdnu sociálních služeb. Jeho hlavním cílem je upozornit širokou veřejnost na význam existence sociálních služeb jako přirozené a nutné součásti každé moderní společnosti. V zařízeních Městské správy sociálních služeb v Boskovicích u této příležitost proběhl v úterý 6. října Den otevřených dveří. Organizace každoročně poskytne sociální služby více než 500 klientům, kteří pomoc služeb sociální péče nezbytně potřebují.

Městská správa sociálních služeb v Boskovicích také ráda otevírá dveře všem návštěvníkům z řad veřejnosti. A tamní pracovníci se mají opravdu čím pochlubit. Kromě odborné sociální péče velmi často připravují klientům také skvělé poučné, zábavné a sportovní programy. Ve spolupráci se školskými institucemi, dobrovolníky a další širokou veřejností usilují v rámci programů Mezigeneračních mostů o propojení seniorů s ostatními generacemi, zejména dětmi a mládeží. Letošní den otevřených dveří například doprovázel program Střední pedagogické školy nazvaný Senioři včera a dnes očima studentů.

Příležitost představit svou činnost měly i obyvatelky DPS Penzion, které v jídelně Domova pro seniory uspořádaly malou výstavku výrobků klubu ručních prací, kterému domácky neformálně říkají Babinec. Nejen ke zhlédnutí, ale i ke koupi zde byly pletené pohádkové postavičky i kvalitní zimní ponožky. „Většinu věcí rozdáme na dobročinné účely, a co zbude, prodáváme našim spolubydlícím třeba pro vnoučata,“ prozradila vedoucí kroužku paní Stloukalová. „Některé z nás pletou též obvazy pro malomocné do Indie. Nejstarší pletařce je 93 let a je z nás nejšikovnější.“

V neformálním rozhovoru nad pletenými výrobky s obyvateli poseděli i zástupci místní samosprávy v čele se starostkou města Bc. Hanou Nedomovou.

Ředitelka MSSS Bc. Marie Sáňková upřesnila: „Letos probíhá sedmý ročník Týdne sociálních služeb. Jedná se o propagační akci pro veřejnost s cílem upozornit na význam sociálních služeb v naší společnosti. Chceme ukázat vysokou odbornost sociální péče, ale i to, že v našich zařízeních lidé nejsou izolovaní. Naopak, mají zde možnost setkávat se s mládeží, veřejností a prožít plnohodnotný podzim života.“

Závěrem je třeba poděkovat všem pracovníkům Městské správy sociálních služeb Boskovice za příkladnou a obětavou práci pro naši nejstarší generaci, jež vyžaduje někdy i mnoho odříkání a vzácnou trpělivost. Je to spíše poslání, jež vyžaduje obdiv a uznání. Dny otevřených dveří by měly zcela neformálně ukázat, jak těžká, náročná a zodpovědná práce to je. Každý by si měl při procházení takového zařízení uvědomit, že možná bude jednou jeho služby potřebovat. Pracovníci v sociální sféře si právem zaslouží úctu nás všech.

Více: www.msssboskovice.cz
80 fotek, 4.10.2015, 139 zobrazení, 8 komentářů | moje fotozprávy
Chovatelé již tradičně skvěle doplňují Husí slavnosti v Boskovicích

Letošní dvanácté Husí slavnosti v Boskovicích 3. a 4. října 2015 se vydařily. Přispěla k tomu i Okresní výstava drobného hospodářského zvířectva, jež se po oba víkendové dny konala v prostorách za Muzeem Boskovicka a přilehlé školní zahrady.
Ve vzorně vyrovnaných klecích bylo možno zhlédnout na dvě stovky králíků, stejný počet holubů. Expozici doplnilo sedmdesát voliér drůbeže.
Hned u vchodu mohl každý vyzkoušet své štěstí v tombole. Výherci roztomilých zvířátek se pak museli rozhodnout, zda si je nechají nebo podstoupí někomu, kdo má na jejich chov podmínky. Třeba v panelákovém bytě je někdy problém mít něco živého.
Odborná komise posuzovala vystavené kusy již v pátek, sobota a neděla byla určena návštěvníkům k prohlídce.
A komu vyhládlo, mohl si vzadu dát u stánku něco na posilnění. Klobásky, párky v rohlíku, pivo, limo, kávu, čaj. Pořadatelé nezapomněli ani na děti. Pro ně byly k dostání tatranky, lentilky a lízátka.
V průběhu obou dní neustále proudily davy zájemců, na něž čekaly ve stejném místě i další lákadla. Jako třeba tři výstavy v Muzeu Boskovicka. V pravém přízemí Fenomén Merkur o legendární stavebnici, vlevo přehlídka panenek pod záštitou místostarosty města Petra Malacha, Di. S. a arkádové chodbě byl k vidění dětské kočárky od konce devatenáctého století do roku 1989.
Vraťme se však opět za budovu rezidence, odkud se ozývalo skřehotání drůbeže a veselé štěbetání návštěvníků. Po střední řadě klecí se oba dny majestátně procházel malý bílý holoubek. Ten byl neustále středem pozornosti návštěvníků a bylo vidět, že se jim rád předvádí. Většina si myslela, že uletěl, ale nebylo tomu tak. Pořadatelé o něm věděli, ale byli klidní. Ten by nikam neodletěl. Trpělivě špacíroval nad hlavami svých kamarádů. Sobotní den proběhl poklidně v rytmu běžného výstavního scénáře. Neděle, tedy druhý den dvanáctých Husích slavností byla již ve znamení příprav na závěrečný slavnostní ceremoniál vyhlášení nejlepších chovatelů za roky 2014 a 2015. Tedy od konání poslední okresní výstavy v roce 2014.
V patnáct hodin se na hlavní scéně letního kina v Boskovicích rozdávaly ceny za nejlepší husí pečínku a hned potom se představitelé města přesunuli do centra výstavního dění za muzeum.
Všechny přivítal jednatel Základní organizace chovatelů Boskovice Radek Blažek. Pozdravil starostku města Bc. Hanu Nedomovou, místostarostu a zastupitelku JMK Ing. Jaromíru Vítkovou, zastupitele Vladimíra Farského a ředitele Kulturních zařízení PaedDr. Oldřicha Kováře. Poté vyhlásil výsledky výstavy v různých odbornostech. Výstava se hodnotila v kategoriích Králíci, Holubi, Drůbež a celkové umístění.

Králíci:

1. ZO Rájec-Jestřebí 1133,5 bodů
2. ZO Letovice 1131,5 bodů
3. ZO Boskovice 1125,5 bodů

Holubi:

1. ZO Olešnice 1127,0 bodů
2. ZO Letovice 1126.0 bodů
3. ZO Sloup 1124,0 bodů

Drůbež:

1. ZO Olešnice 856,5 bodů
2. ZO Boskovice 844,5 bodů
3. ZO Letovice 562,5 bodů

Poháry předala Ing. Jaromíra Vítková

Celkové umístění v okresní soutěži:

1. ZO Boskovice 3094,00 bodů
2. ZO Letovice 2820,00 bodů
3. ZO Olešnice 2731,25 bodů
4. ZO Sloup 1498,00 bodů
5. ZO Rájec-Jestřebí 1410,50 bodů
6. ZO Lysice 1029,75 bodů

Poháry předal předseda OV ČSCH Blansko pan Vladimír Tesař.

Nejlepším mladým chovatelům předala poháry starostka Boskovic Bc. Hana Nedomová. Ředitelka výstavy Ing. Jana Sedláková ocenila nejlepší chovatele zvířat v odbornostech Holubi, Králíci a Drůbež. I ona obdržela jednu z cen z rukou předsedy ZO Boskovice pana Jiřího Musila.
Předseda ZO Boskovice pan Jiří Musil obdržel od ředitelky výstavy Ing. Jany Sedlákové pohár k jeho významnému životnímu jubileu osmdesáti roků a za jeho dlouholetou obětavou práci.
K tomu Radek Blažek upřesnil: „Pan Jiří Musil vzorně pracuje v ZO Boskovice a dává příklad dalším chovatelům. Blahopřeji!“
Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková: „Děkuji, že svou prací udržujete činnosti, jež byly před lety běžné a dnes se pomalu vytrácejí. Jsem ráda, že se věnujete dětem a mládeži, udržujete tím tradice. Děkuji jednateli Radku Blažkovi a celému týmu pořadatelů za realizaci výstavy. Přeji všem hodně chovatelských a osobních úspěchů.“
Předseda ZO Boskovice Jiří Musil: „Děkuji všem vystavovatelům a návštěvníkům. Přeji všem chovatelům úspěchy na dalších speciálních výstavách. Do dalšího období pak hodně zdraví a za rok nashledanou!“
Předseda Okresní organizace Blansko pan Vladimír Tesař: „Děkuji za uspořádání nádherné výstavy. Především ředitelce Ing. Janě Sedlákové a všem pořadatelům. Též návštěvníkům za hojnou účast!“
Jednatel ZO ČSCH Boskovice Radek Blažek poděkoval předsedovi panu Vladimíru Tesařovi za řízení okresu, jež je v mnohém odříkání a závěrem dodal: „Též děkuji všem a těším se na další výstavu v roce 2016. Nashledanou!“
Na úplný konec se sluší poděkovat partnerům, bez nichž by se taková akce nemohla uskutečnit. Jsou to: Obec Knínice, Zahradnictví Ing. Roman Koupý Doubravice, Zahradnictví Helenka, s. r. o. Lhota Rapotina, Stavby Dobeš Světlá, Autodoprava K+K, s. r. o. Sulkom, s. r. o. Knínice, JZD Skály Benešov, Dopes s. r. o. pekárna Benešov. Zvláštní poděkování patří hejtmanovi JMK JUDr. Michalu Haškovi, Městu Boskovice, Muzeu Boskovicka za poskytnutí prostranství a Základní škole Boskovice za zapůjčení zahradního pozemku. Děkujeme!

Více: http://www.cschksjihomoravskehokraje.websnadno.cz/

Zvířata: http://monikash.rajce.idnes.cz/Vystava_drobneho_zvirecta_Boskovice_2015

Panenky: http://monikash.rajce.idnes.cz/Reborn_panenky_Boskovice_2015

Kočárky: http://monikash.rajce.idnes.cz/Vystava_kocarku_Boskovice_2015

Husí slavnosti: http://monikash.rajce.idnes.cz/12._Husi_slavnosti_Boskovice_2015/
8 fotek, 29.9.2015, 89 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Podaná ruka – Den otevřených dveří Oblastní charity Blansko v Boskovicích

Oblastní charita Blansko spadá pod Diecézní charitu Brno. V Boskovicích provozuje dvě svá zařízení. Betany a Emanuel. To jistě každý ví. Méně už jsou známé 2 další služby, jež sdílí stejnou budovu s Emanuelem za Městskými lázněmi. Je to snad i proto, že je to tak trochu zastrčené stranou veškerého dění ve městě. Na druhé straně je toto místo oázou klidu jako stvořené pro setkávání s potřebnými.
V úterý 29. září 2015 od deseti do čtrnácti hodin měl kdokoliv vyjímečnou možnost podívat se do kanceláře, kam mohou lidé přijít se svými životní příběhy a očekávat odbornou pomoc v těžkých situacích a popovídat si s milými a sympatickými pracovnicemi. Útulné místnosti vybavené odpočinkovým koutem k neformálnímu posezení s klienty jež vůbec nepřipomínají úřední prostory by mohly vyprávět...
Více přiblížila vedoucí pracoviště Bc. Kateřina Korbelová, DiS.: „Posláním Charitní poradny je podpora a pomoc lidem, jež jsou v těžké sociální situaci a sami ji nezvládají. Od začátku roku jsme poskytli podporu a pomoc asi 380 klientům. Dnes asi osmdesát procent lidí, kteří navštíví naší Charitní poradnu, řeší především dluhy, exekuce. Stále vzrůstá počet lidí, se kterými sepisujeme návrh na povolení oddlužení – lidově řečeno Osobní bankrot. V letošním roce už jsme sepsali cca 60 těchto návrhu a dalo by se říci, že máme stoprocentní úspěšnost. Je třeba si ale uvědomit, že sepsání Osobního bankrotu nelze vyřídit jednou návštěvou, lidé přicházejí třeba i na šest a více schůzek, abychom měli možnost shromáždit veškeré potřebné dokumenty," pokračovala Bc. Kateřina Korbelová. „Je to náročná práce, ale mnoha lidem pomohla z existenčních starostí. Především je třeba, aby lidé přišli se svým problémy včas,“ dodala Bc. Kateřina Korbelová, DiS. "Vzhledem k vysokému počtu klientů je třeba se předem objednat. V Charitní poradně pracuje též sociální pracovnice s právním vzděláním JUDr. Marta Šosová."
Bc. Kateřina Korbelová dále uvedla, že od roku 2014 rozšířili služby o pomoc obětem trestných činů v rozsahu šestnácti hodin týdně. Jedná se o poskytnutí právních informací obětem trestných činů. „Veškeré služby poskytujeme zdarma,“ pokračovala Bc. Kateřina Korbelová. „Nenahrazujeme advokáty, my poskytujeme pomoc lidem v nepříznivé sociální situaci.
Bc. Kateřina Korbelová upřesnila, že poskytují odborné sociální poradenství na třech pracovištích – zde v Boskovicích, Blansku a v Letovicích. V odůvodněných případech (např. zdravotní stav klientů) je možné poskytnout pomoc i terénní formou služby. Kanceláře v Boskovicích a Blansku jsou bezbariérové, jen v Letovicích ne. Tam se pracoviště nachází v prvním patře bývalého Biskupského gymnázia.

Více včetně provozní doby Charitní poradny:
http://blansko.charita.cz/rodina/poradna/

Vedoucí Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Mgr. Lucie Ščudlová přiblížila svoje poslání: „Snažíme se o návrat rodin do běžného života a předcházet kriminalitě dětí a mládeže. Podporujeme rodiny ve zvládání těžkých životních situací. Jsme především terénní služba, máme ale i ambulantní formu služby. Pomáháme rodinám v péči o dítě. Nejčastěji se jedná se o úpravu denního režimu, nácvik hygienických návyků, stravovací režim, trávení volného času, chod domácnosti, finanční hospodaření rodiny. Pomáháme s vyřizováním sociálních dávek a při jednání s Úřadem práce a dalšími institucemi. Nabízíme aktivizační službu Předškoláček. Jedná se o přípravu rodičů a dětí na vstup do školy. Pak Školáček pro rodiny se staršími dětmi, jež navštěvují základní školu. Učíme rodiče, jak se správně se svými dětmi do školy připravovat a jak je důležité nepodceňovat přípravu do školy. Samozřejmostí je také základní sociální poradenství.“
Mgr. Lucie Ščudlová pokračovala: „Spolupracujeme s odborem Sociálních věcí, oddělením Sociálně právní ochrany dětí, s městskými a obecními úřady, základními školami a jinými institucemi. Jsme bezplatná služba, za rok 2015 jsme podpořili již 23 rodin z oblasti Boskovicka.“

Více včetně provozní doby Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi:
www.blansko.charita.cz/rodina/proboskovice/sas

Závěrem je třeba poděkovat za tuto záslužnou a potřebnou činnost. Člověk v životní nouzi nemusí být na svůj úděl sám.
A to je i obsahem motta Oblastní charity Blansko – Charitní poradny: „Chceme Vám být na blízku tam, kde žijete a v problémech, které prožíváte.Můžete od nás očekávat podporu, porozumění, pomoc, doprovázení a zplnomocnění ke zvládnutí svých těžkostí.“
53 fotek, 26.9.2015, 64 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Boskovičtí volejbaloví junioři doma nezklamali!

Tělovýchovná hala SOŠ a SOU André Citroëna zněla v sobotu 26. září 2015 údery volejbalového míče a mnoha hlasy. Dorostenci TJ Minerva Boskovice změřili své síly s celkem TJ Nivnice.
Před začátkem utkání se tělocvična na chvíli ponořila do úplného ticha. To když všichni uctili minutou ticha památku předčasně zesnulého dlouholetého rozhodčího, trenéra, hráče a funkcionáře Boskovic Miloše Meluzína. Ve věku nedožitých sedmdesáti let prohrál boj se zákeřnou nemocí – rakovinou v úterý osmého záři tohoto roku. Čest jeho památce…
Oba celky sehrály na domácí palubovce pod vysokou sítí dvě mistrovská utkání 1. ligy juniorů. Družstvo TJ Nivnice přijelo pod vedením předsedy tamního Volejbalového svazu a trenéra Miroslava Halaxy. Na zápasy dohlížel rozhodčí Michal Souček
Více k oběma střetnutím trenérka domácích Mgr. Jana Richterová: „Tento dvojzápas jsme vyhráli hladce a s převahou dvakrát 3:0 a za to jsme si do tabulky připsali šest bodů.“
Mezi domácími juniory zavládla po obou střetnutích veselá nálada povzbuzená skvělým přesvědčivým výkonem, za což si hráči vysloužili vřelý potlesk publika.
Mgr. Jana Richterová využila chvíli volna a pokračovala: „Volejbalový oddíl TJ Minerva Boskovice existuje již několik desítek let. Dnes se představili junioři, po sedmi letech společné práce se dostali do první ligy. Vidíme zde chlapce ve věku 14 až 18 let. Absolvovali jsme většinu krajských soutěží od přípravky přes žáky, kadety do juniorů. Letos jsme postoupili z loňského výběru. Minulý týden začala sezóna, odehráli jsme dvojzápas s týmem Beskydy B na jejich domácí palubovce. První zápas jsme vyhráli v tajbrejku 3:2, v druhém jsme Beskydy B hladce porazili 3:0. V tabulce jsme zatím na druhé příčce hned za Brnem. Po dnešním úspěšném tažení zřejmě svoji pozici posílíme.“
Trenérka domácích Mgr. Jana Richterová závěrem pozvala na další domácí utkání. Proběhnou vždy v hale SOŠ a SOU André Citroëna, bližší informace budou na www.boskovice.cz. „Budeme rádi, když nás přijdete v hojném počtu podpořit,“ dodala.

Více: http://www.volejbalboskovice.estranky.cz/
19 fotek, 28.9.2015, 105 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Byli jsme u toho!

Téměř mrazivá podzimní noc z 27. na 28. září 2015. Obyčejná, jako mnohé další. Ale přece jen byla něčím vyjímečná. Na dobu od tří hodin ráno čekali především astronomové a mnoho amatérských pozorovatelů na malých hvězdárnách po celé naší vlasti.
Došlo k vzácnému úkazu – úplnému zatmění Měsíce, jež bylo možné sledovat ve všech jeho fázích po celou jeho dobu, tedy asi kolem čtyř hodin. Tento jev je v takovém rozsahu viditelný jen velmi zřídla a jednou za několik desítek let. Proto stojí za to ukrást pár hodin spánku a osobně jej zhlédnout.
Amatérský pozorovatel Ing. Pavel Kopecký, Ph. D. též nelitoval probdělé noci a vyrazil se na vyjímečný úkaz podívat astronomickým dalekohledem. V Boskovicích je totiž malá hvězdárna skrytá za typickým ozubením místní Základní umělecké školy jíž má tento odborník a učitel místního gymnázia dlouhá léta ve své péči. Jinak tato pozorovatelna spadá pod Kulturní zařízení města.
I já jsem se vydal ztichlým nočním městem, abych na vlastní oči viděl toto skvělé divadlo. Cestu z domova ozařoval velký Měsíc, pouliční lampy tvořily strašidelné stíny, v dálce se občas ozvalo štěkání psa. Málokdy má člověk možnost vidět svoje město pohroužené do spánku v tuto pozdní noční hodinu.
Čím víc jsme se blížili ke škole, tím více se obloha začala pokrývat mraky, jež nevěstily nic dobrého. I přes to jsme opatrně odsunuli střechu a čekali, zda se na nás usměje štěstí. Usmálo se, tak jsme viděli postupující zemský stín přes měsíční kotouč. Ne nadlouho, jakmile mělo přijít vyvrcholení, kdy se celý Měsíc měl schovat do stínu Země a zčervenat, schoval se, ale za husté mraky. A to na dost dlouho. Ing. Pavel Kopecký seběhl dolů do tepla k počítači zjistit situaci. Po chvíli se vrátil a prohlásil vítězoslavně: „Za půl hodiny se obloha vyčistí, musíme vydržet.“ Já jsem tomu moc nevěřil, ale mlčky jsem souhlasil. Je to přece odborník, tak má pravdu a bohaté zkušenosti. Dobu čekání jsme využili na krátkou slovní reportáž pro BTV – Boskovickou televizi. A pak to přišlo. Ing. Pavel Kopecký nelhal. Sice ne za půl hodiny, ale tak za celou se obloha pomalu a nesměle počala od severovýchodu otvírat, na východě se rozzářila Venuše intenzivním světlem. Pomaličku a jakoby nejistě začalo svítat. Ochladilo se ještě víc, ale toho jsme si nevšímali. Hltali jsme nevšední přírodní úkaz, zpočátku se Měsíci zpoza mraků moc nechtělo ale nakonec se ukázal nízko nad obzorem vlevo od věže Radnice v celé své kráse. Snažili jsme se alespoň něco zachytit objektivy svých fotoaparátů a kamer, do ticha bylo slyšet jen slabé bzučení pohonu dalekohledu. I tam jsme se občas podívali, Měsíc se v okuláru zdál až neskutečně blízko. Na přechodu světla a stínu bylo možno rozeznat pohoří, krátery a další nerovnosti měsíční krajiny. Byla to jedním slovem nádhera, jaká se nevidí moc často. I té červené barvy na něm ještě trochu zbylo, tak jsme si užili i to.
Ing. Pavel Kopecký, Ph. D. upřesnil: „Úkaz byl pozorovatelný z celého území ČR. Byl způsoben tím, že měsíc byl v úplňku a jeho postavení se zemí a Sluncem bylo v jedné přímce. Všechna tři tělesa byla v zákrytu. Červená barva měsíce při úplném zatmění je způsobena lomem světla v zemské atmosféře, kdy jeho červená složka se ohýbá nejvíce. Naposledy byl jev u nás pozorovatelný v roce 2011, další bude 27. července 2018. Celý průběh zatmění bude opět viditelný až v roce 2029. Tentokrát byl měsíc též neobvykle velký, šlo o takzvaný superúplněk. Měsíc byl cca hodinu před zatměním na své dráze nejblíže zemi cca 357 000 kilometrů, tento úplněk byl největší v roce 2015. Závěrem chci pozvat na veřejné pozorování 19. října 2015. Budu se na Vás těšit,“ dodal Ing. Pavel Kopecký, Ph. D.
Svítání bylo stále intenzivnější, však již byla pokročilá doba kolem půl sedmé. Rychle pořídit ještě pár snímků Radnice s Měsícem a zatáhnout střechu. Po probdělé noci jsme se stále ještě ztichlými ulicemi (byl přece státní svátek) vydali pomalu k domovu. „Nakonec to čekání přece jen nebylo marné,“ shodli jsme se.
50 fotek, 24.9.2015, 102 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Legenda Merkur znovu ožívá!

Merkur legendární stavebnice, jejíž sláva obletěla svět. Letos je jí devadesát let. Snad i k tomuto výročí byla v Muzeu Boskovicka otevřena ojedinělá výstava, jež představuje pro mnohé starší dávný dětský sen. Tenkrát ještě nikdo neznal mobily, počítače, tablety. Děti si po škole hrály venku s míčem, když se setmělo a rodiče jim zavelely domů, vytáhly třeba zpod postele tajemné krabice s děrovanými plíšky a šroubky. Pod rukama jim vznikaly roztodivné výtvory jaké snad umí jen dětská fantazie. A když se k tomu přidalo mrkání magického oka a svítící stupnice rozhlasového přijímače, z něhož se linula podvečerní pohádka, nastala dokonalá atmosféra bezpečí domova. Dost však již nostalgie, dnes je tomu bohužel jinak. Z televizních obrazovek do nás buší reklamy na „nepostradatelné“ zbytečnosti, seriály a telenovely vymývají mozky, ve zprávách jen samé katastrofy a násilí.
A snad i proto vznikla tato putovní výstava. Oáza klidu a tvořivého myšlení. Aby připomenula doby minulé, kdy se nikam nespěchalo, rodiče měli na svoje děti čas a rádi se do montování zapojili.
Před šestnáctou hodinou 24. září 2015 se první výstavní místnost pravého přízemí zaplnila návštěvníky. I těmi nejmenšími. Uprostřed dominovalo celé výstavě sedačkové kolo, jež tak trochu připomínalo vídeňský Práter. Děti si jej hned nedočkavě osahávaly a jejich veselé štěbetání se neslo starobylými prostorami boskovické Rezidence.
Nastalo ticho, když ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová akci zahájila: „Vítám mezi námi zastupitelku JMK a místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou, jednatele Merkur Toys s. r. o. Ing. Jaromíra Kříže z Police nad Metují a největšího světového sběratele Merkura Jiřího Mládka z Roudnice nad Labem.
Jiří Mládek ještě před vernisáží upřesnil: „Kdo zná stavebnici Merkur, vše ví. Stačí zajít do Muzea Boskovicka a uvidí tam celou plejádu dětských snů. Před devadesáti lety opustila první stavebnice dílničku Inventor v Polici nad Metují. Vymyslel ji v roce 1920 Jaroslav Vancl (*1890 †1980) a nechal si ji patentovat po celém světe. Výroba začala v roce 1925. Merkur přežil vše a vyrábí se jako jediná stavebnice dodnes. V boskovickém muzeu mohou malí i velcí před hromadou plíšků, šroubků a matiček přemýšlet, co postaví. Budete vítáni.“
Vraťme se však na zahájení vernisáže kdy promluvila Ing. Jaromíra Vítková: „Stavebnici asi známe všichni, je dobře, že se opět vrací. Tato výstava je již sto první. Dětem chybí polytechnické vzdělání a zručnost. Ve školách totiž dominují počítače a jiné humanitní obory. Za výstavu moc děkujeme!“
Sběratel Jiří Mládek pohovořil o historii: „Je to nejgeniálnější polytechnický počin pro děti na světě. A je to český vynález. V letošním jubilejním devadesátém roce vydala k této příležitosti Česká pošta známku s Merkurem. Opět světová jedinečnost. Merkur jako první stavebnice byla barevná, což platí dodnes. Použité šroubky byly už tenkrát v metrické soustavě. Vyráběly se i různé modifikace Merkur Elektro, Metropol – domečky a malá levná Merkur Populár za tehdejších 6,50 K. Do současnosti přežila necelá desítka z cca 250ti světových výrobců stavebnic. Mezi nimi český Merkur – národní poklad, dějinný odkaz šikovnosti prvorepublikových dělníků a techniků. Važme si jej!“
Ing. Jaromír Kříž doplnil: „V roce 1930 se začaly vyrábět elektrické vláčky Merkur ve zmenšení 1:45. V sedmdesátých letech je nahradily menší z tehdejší NDR. Byly plastové a snadno rozbitné. My jsme po třiceti dvou letech výrobu obnovili a dnes jsme největší výrobci s cca čtyřmi sty komponenty.“
Ing. Jaromír Kříž upozornil na význam stavebnice Merkur pro rozvoj osobnosti dítěte od pěti do dvanácti let. Slouží ke zdokonalení motoriky, 3D vnímání. Je vhodnější než Lego, kde se plastové díly spojují pouhým zacvaknutím. Merkur podporuje tvořivost a fantazii. Pracnost montáže je v mnohých směrech výhodnější. Nebezpečí dnešního virtuálního světa je, že lidé zdegenerují. Z Merkuru by děti měly něco postavit a moderní výpočetní technika to něco pak třeba rozpohybovat.
Ing. Jaromír Kříž dodal: „Ekonomika se tvoří ve výrobě. Chceme-li být konkurenceschopní, je třeba vrátit do škol technické vzdělání. Přední vědci vyrůstali na Merkuru – Otto Wichterle (*1913 -1998) a jeho synové, stavebnice inspirovala hromadnou výrobu kontaktních čoček v roce 1961, Peter Grűnberg (*1939) nositel Nobelovy ceny za fyziku, vynálezce magnetorezistenčních pamětí. Před čtyřmi roky získali studenti gymnázia Litomyšl titul Mistrů světa v robotice z 1600 soutěžích ze šedesáti zemí. Rok na to Aleš Stejskal z gymnázia Letohrad byl nejlepším mladým vědcem planety ve své kategorii. Postavil ze dřeva a Merkuru zařízení na usměrnění nanovláken v elektrostatickém poli při jejich výrobě.“
Ing. Jaromír Kříž pozval všechny do Muzea Merkur v Polici nad Metují, kde osmého května otevřeli expozici učebních pomůcek za přítomnosti vicepremiéra Pavla Belobrádka (KDU-ČSL), presidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka a dalších představitelů. Upozornil, že se poměry začínají měnit, ve výrobě chybějí technici, což si političtí přestavitelé naštěstí uvědomují.
„Zde by měl vzniknout základ, aby děti si hrály užitečně a výchovně a vytvářely si potřebné znalosti pro budoucí profesní život. Tady je nám příkladem Slovensko, kde se i na církevních školách učí robotika a mnohé vzdělávací instituce spolupracují s laboratoří CERN ve Švýcarsku. I tam všude pomáhá náš Merkur.“ dodal Ing. Jaromír Kříž a posteskl si: „Ministerstvem školství byla vydána výzva 57 pro modernizaci polytechnické výchovy na školách za 680 milionů korun. Bohužel se mnohé nepřihlásily a propadne cca 80 milionů. Není to škoda?“
Do toho vstoupila Ing. Jaromíra Vítková a hrdě prohlásila: „My jsme se přihlásili a hodláme v úspěšném projektu pokračovat. V červnu skončil projekt Technická mateřská škola. Nyní rozšiřujeme polytechnickou výchovu na první a druhé třídy základní školy, zdokonalujeme výuku osmých a devátých tříd.“
Mgr. Dagmar Hamalová: „Výstavu považuji za zahájenu, můžete využít přítomných odborníků k dotazům.
Ing. Jaromír Kříž se na závěr pochlubil: „V roce 2012 a 2013 jsme dostali vyznamenání Inovace roku za podporu technického vzdělávání a v roce 2013 ještě i Vizionáře roku za první místo ve výhledu změny technického vzdělávání. V červnu 2015 medaili krále Jiřího z Poděbrad za záchranu Merkura a vývoj učebního systému Merkur Education a integraci v rámci Evropy.“
Pak se již rozběhla prohlídka exponátů, za supění a pískání se rozjel parní vláček, oživnul historický kolotoč originál z roku 1933. Děti nevěděly, kam dřív skočit, co prvního vyzkoušet a co v zadní místnosti sestrojit. Tvůrci výstavy se rozzářili štěstím, o to jim přece šlo především.
Sběratel Jiří Mládek pro média upřesnil: „Návštěvníci zde uvidí historii i současnost Merkura, v tomto prostředí si uvědomí neutěšený stav našeho školství po stránce polytechnické výchovy. Merkur je ideální a přímo se nabízí toto zlepšit. Jak již kdysi říkal Jan Amos Komenský (*1592 †1670) - Škola hrou a kdo si hraje, nezlobí,“ dodal.
Jednatel Merkur Toys s. r. o. Ing. Jaromír Kříž: „Rok 2015 byl vyhlášen rokem technického vzdělání. Na trhu práce chybí technici. Zde prezentovaný systém Merkur Education je špičkou ve světě a používá se na všech typech škol, od základních po vysoké včetně Akademií věd. Začínají o to mít zájem v Estonsku, Rusku Maďarsku, Německu, Francii. Především zde jde o popularizaci vědy a získání praktických dovedností. Technické obory jsou naše budoucnost a konkurenceschopnost, tato putovní výstava je náš způsob propagace. Závěrem ocituji čínského filosofa Konfucia (*551 př. n. l. †479 př. n. l.): Když uslyšíš, zapomeneš. Když uvidíš, zapamatuješ. Když si to vyzkoušíš, rozumíš. A my dodáváme – Když si to z Merkuru postavíš, v konkurenci obstojíš.“
Pokračoval Jiří Mládek: „V současné době má náš průmysl nedostatek techniků všech stupňů – vyučenců, středoškoláků, vysokoškoláků. Zatímco absolventi humanitních oborů plní Úřady práce. Věřím, že i Merkur pomůže zvrátit tento neutěšený stav.“
Ing. Jaromír Kříž s úsměvem zašpásoval: „Dnes mi kvůli mé vášni říkají Merkurový buditel, ale já věřím, že naše snaha ponese ovoce. Vyrábíme speciální pracovní stoly pro školy, kde si mohou žáci a studenti své teoretické poznatky vyzkoušet v praxi, třeba i pomocí všestranné stavebnice Merkur. Bez vědy a techniky nelze počítat s ekonomickým růstem.“
Závěrem je třeba poděkovat ředitelce Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalové a všem tamním pracovníkům za nádherné a poučné výstavy, jež průběžně pořádají. Je to činnost velmi záslužná a nenahraditelná.
Ojedinělá výstava stavebnic Merkur bude v Muzeu Boskovicka ke zhlédnutí do 28. října 2015.

Více: www.muzeumboskovice.cz
www.merkurtoys.cz
http://www.muzeummerkur.cz/
69 fotek, 22.9.2015, 64 zobrazení, 1 komentář | moje fotozprávy
Desáté Sportovní hry důstojně zakončily Seniorléto v Boskovicích

Senioři rádi v rámci svých možností sportují. O tom nás všechny přesvědčila akce pořádaná v úterý 22. září 2015. Městská správa sociálních služeb Boskovice uspořádala jubilejní desátý ročník Sportovních her, jež vždy uzavírají celé Seniorléto – cyklus vzdělávacích a zábavných programů.
Tentokrát se zúčastnilo celkem sedm družstev. Blansko, Předklášteří, Letovice a čtyři domácí. Jedno z DZR a tři z Domova pro seniory.
Vše začalo v jídelně, kde se všichni na náročné dopoledne řádně posilnili. V sále se rozhostilo přítmí a veselé štěbetání přerušil krátký poeticky laděný film z pátých Sportovních her 2010.
Poté si již vzala slovo ředitelka Bc. Marie Sáňková. Přivítala domácí i přespolní a pokračovala: „Jsem ráda, že nám z okolních zařízení zachováváte přízeň a přišli jste opět v hojném počtu. Věřím, že s námi prožijete pěkný den. Děkuji i našim zaměstnancům, že jejich zásluhou je každý ročník jiný a neskutečně krásný. Letošním tématem je podzim a témata disciplín jsou jemu tématicky přizpůsobená.“
Bylo připraveno devět stanovišť. Sbírání jablíček, Odlet vlaštovek, Čápův komín, Podzimní chutě a vůně, Sklizení listí, Kuželky, Pyramida, Hod bramborou, Zpívánky.
„Přeji Vám, aby se v soutěži dařilo a cítili jste se zde dobře,“ zakončila Bc. Marie Sáňková.
Vedoucí úseku přímé obslužné péče Mgr. Leona Krejčířová seznámila s organizací. Připomenula, že každé družstvo bude mít průvodce a studenta. Dále uvedla: „Ve středu 23 září, začíná astronomický podzim, proto jej budou některé disciplíny připomínat. Ještě jednou děkuji všem aktivizačním pracovnicím, studentům za přípravu a Vám za účast. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.“
Protože počasí přálo, jídelna se vyprázdnila. Zůstali jen soutěžící ve zpěvu, ostatní odešli na zahradu, kde se pod modrou oblohou a hřejivými slunečními paprsky odehrálo zbylých osm disciplín.
Z rohu jídelny se ozvaly zvonivé struny kytar studentek z místní Střední pedagogické školy, soutěžící si s chutí zazpívali. Zazněly notoricky známé lidovky a folkové písně, nejprve však bylo úkolem dle úryvku textu uhodnout název. Travička zelená, Na tu svatů Katerinu, Čerešničky, Kdyby tady byla taková panenka, Prší, prší. Jeden senior přednesl mimo soutěž píseň od Rudolfa Cortéze (*1921 †1986) Váš dům šel spát a vysloužil si vřelý potlesk.
I venku bylo veselo. Senioři po dobu jedné minuty lepili barevné papírové listí, stavěli věž, sráželi kuželky, trefovali pyramidu z plechovek, házeli bramborou, hledali různě poschovávaná jablka, hádali vůně a ovoce dle chutě, věšeli vlaštovky na drát. Zažilo se přitom spousta legrace, opravdu nezáleželo, kdo byl lepší.
Po splnění úkolů na čerstvém vzduchu všem vyhládlo. Opět se sešli v jídelně a po chutném obědě přivítali mezi sebou učitelky Mgr. Ivanu Staffovou, Mgr. Janu Kovářovou a děti z místní Mateřské, Základní a Praktické školy. Uvedla je Mgr. Leona Krejčířová: „Zavítali mezi nás staří známí, vždy nám přinesou skvělý kulturní zážitek a úžasnou atmosféru.“
Písničky z pohádek za doprovodu kytary a flétny básničky zněly jídelnou, střídaly je básničky. Mnozí senioři při nich omládli, v jejich očích zářily plamínky štěstí.
Naprosto originální byl konec celého programu. To když paní učitelky rozdaly do obecenstva hudební nástroje, především bubínky různých velikostí, zvonečky a cingrlátka. Vznikem velkého orchestru se naplnilo motto Domova pro seniory – Mezigenerační mosty. Mladí i staří společně muzicírovali, zpívali nejznámější melodie, hudbou vyjadřovali různé nálady a to byl ten nejlepší závěr Sportovních her, jaký jsme si mohli představit.
Ve třináct hodin se konečně všichni dočkali. Nastalo vyhodnocení soutěží a rozdání cen. Všem ještě v uších dozníval skvělý program dětí, do toho se mísila slova Mgr. Leony Krejčířové: „Výsledky jsou velmi těsné, všechna družstva dosáhla vynikajícího bodového hodnocení.“

3. Poschodí MSSS Boskovice 170 bodů
2. Předklášteří 173 bodů
1. Domov pro seniory Letovice 183 bodů

Všechna družstva obdržela Pamětní listy a upomínkové předměty. Vítězové navíc diplomy, medaile poháry a dárkové koše.
Ředitelka MSSS Bc. Marie Sáňková doplnila v rozhovoru pro BTV: „Desátého ročníku Sportovních her se zúčastnila čtyři naše družstva, přijela další tři z okolních zařízení. Taková velká akce vyžaduje pečlivou přípravu, děkuji našim zaměstnancům, Střední pedagogické škole, jejíž studenti pomohli s organizací celého dne. Zvláštní uznání patří firmám Hartmann – Rico a.s. a Dentimed s.r.o. za sponzorství cen do soutěže. Děkujeme!“
Více: www.msssboskovice.cz
http://www.zspboskovice.cz/
48 fotek, 20.9.2015, 66 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Fotografie a obrazy hovoří – výstava na galerii Zámeckého skleníku v Boskovicích

Další pravidelná výstava, tentokrát podzimní, z výtvarných děl Mgr. Libuše Baďurové a fotografií Pepy Budiše byla otevřena v neděli 20. září 2015. Její název zní poeticky – Tvář krajiny, člověka a jeho duše.
Galerie Zámeckého skleníku v Boskovicích se opět zaplnila milovníky umění. Byly zde vidět známé tváře, za Město Boskovice se zúčastnila ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová.
O úvod se za Kulturní zařízení města postaral dramaturg Ivo Legner: „Vítám mezi námi oba autory a RNDr. Aloise Hynka.“ Za všeobecného potlesku předal květinové dary a popřál všem krásný umělecký zážitek.
Mgr. Libuše Baďurová: „Vítám všechny známé i neznámé a zástupce Města Boskovice. Popovídáme si a na závěr i zazpíváme. Předávám slovo RNDr. Aloisu Hynkovi.“
Ten se přiznal, že musí studovat nová témata obou autorů, aby pochopil, co svými díly chtějí říct a dále uvedl: „Výstava se zabývá vztahem těla a mysli. Pepa ve snímcích zobrazuje netradičně známé postavy, k uměleckému vyjádření používá počítačové triky.“ Díla přirovnal k literatuře Milana Kundery (*1929), jež jsou motivovaná hudbou. „Též je lidé vnímali jinak, než to spisovatel myslel. A zde je to podobné. Též kolekce květin Mgr. Libuše Baďurové je skvělá.“
RNDr. Alois Hynek zavzpomínal na rozhlasový pořad z šedesátých let Semafor má zelenou, kde zazněly krásné aforismy. Dramaturg divadla pan Šulc jednou prohlásil: „Kdyby televize nebyla, neudělala by ze mě debila.“ A RNDr. Alois Hynek zakončil: „Toto je základní rozdíl mezi touto výstavou a médii.“
Zazněl potlesk a galerií Zámeckého skleníku plula slavná píseň ze Semaforu Kapitáne, kam s tou lodí (1964, Pavlína Filipovská a Karel Gott), jež mohla být tehdy brána jako protestsong. Někteří si i s chutí zazpívali.
Mgr. Libuše Baďurová závěrem pozvala k prohlídce výstavy a dodala: „Pokud se Vám líbí, napište nám něco do kroniky. Za rok naviděnou!“
V rozhovoru pro BTV Mgr. Libuše Baďurová upřesnila: „Někteří tvrdí, že duše neexistuje, my výtvarníci ji vnímáme. Proto třeba Pepa Budiš vyjadřuje fotografiemi své pocity, postoje k tomu, co vidí ve tváři krajiny. Já v obrazech květin rozvíjím jejich strukturu, krásu, vůni. Obrazy vyjadřují i to tajemné, co nemůžeme vyjádřit, uchopit.“
Pepa Budiš dodal: „Pracuji přes počítač metodou pokus, omyl. Ke snímkům se mnohokrát vracím a stále něco vylepšuji. Fotografie je prchavá momentka, jež zastaví čas. Velkou oporou mi je manželka, jež mi velmi pomáhá, například vystavený javorový list je její práce.“ zakončil.
Pozoruhodnou výstavu Tvář krajiny, člověka a jeho duše můžete zhlédnout na galerii Zámeckého skleníku do 25. října 2015 v době konání kulturních akcí nebo po dohodě na 516 45 35 44.

Více: www.kulturaboskovice.cz
51 fotek, 16.9.2015, 76 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Památku Terryho Foxe uctili rekreačním běháním i v Boskovicích

Park před zámeckým skleníkem v Boskovicích zněl ve středu 16. září 2015 mnoha dětskými hlasy. Do toho se mísily instrukce a povely, které vydával pan Erik Řezník. V rámci Evropského týdne mobility zde probíhal druhý ročník běhu na památku kanadského atleta Terryho Foxe – sportovce, jenž zemřel na rakovinu v roce 1981. Od té doby na jeho počest probíhají běhy proti rakovině. Po roce 1989 se přenesly i k nám.
Letošní ročník běhu oficiálně zahájila zastupitelka JMK, místostarostka a politik Zdravého města Boskovice Ing. Jaromíra Vítková: „Akce se koná v řadě zemí celého světa. Svým během přes celé Spojené státy tento chlapec s amputovanou nohou přilákal ke sportu mnoho lidí, výtěžek věnoval na léčbu této zákeřné nemoci, v očích mnohých se stal hrdinou. Jsem ráda, že jste se připojili, děkuji všem.“
„Pět, čtyři, tři, dva, jedna,“ znělo pokaždé sborové odpočítávání a děti se i s učitelkami po skupinách vydaly okružní trasou zámeckého parku lemovanou kužely. Pak strmým stoupáním do schodů letního kina, aby kolem zámku seběhly opět k jezírku před skleníkem. Někteří to vzali opravdu důsledně a cílovou rovinkou proběhli v rychlém sprintu, i když se o žádný závod nejednalo. Každý účastník pak obdržel sladkou odměnu. Zvítězili úplně všichni, protože, jak praví klasik, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.
Zastupitelka JMK a místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková po doběhu s dětmi z MŠ doplnila: „Město Boskovice se dnes připojilo k celosvětové akci Běh Terryho Foxe. Nejde o závod, výkony se neměří. Sportovní dopoledne připravilo Zdravé město Boskovice ve spolupráci s Erikem Řezníkem z firmy O.K.Bag, s.r.o., se Státním zdravotním ústavem, pracovníky Střediska volného času a firmou EKOKOM, a.s. Akci finančně podpořil Jihomoravský kraj.
Pro zájemce z řad dospělých je připraven stánek měření zdravotního stavu. Všichni absolventi trati dostanou sladkou odměnu pořízenou z prostředků Města Boskovice.“
Erik Řezník: „Letos jsme se z prostředí areálu Červené zahrady přesunuli ke skleníku a připravili trať dlouhou asi pět set metrů. Je členitá, část nahoru po schodech. Kromě vzpomínky na Terryho Foxe je úkolem naučit děti pohybu v přírodě a navázat na tradici Boskovických běhů. Máme zde cykloškolu, prezentujeme závody horských kol.“
Byly připravená též cyklistická překážková dráha, tu si děti dosytnosti vyzkoušely i bez kol.
Akci doprovázely zajímavé a poučné programy. Státní zdravotní ústav Praha, pracoviště Brno měřil zdarma tuk, cukr v krvi a choresterol, což bylo určené především dospělým. U stolku před skleníkem měla připravena zajímavou prezentaci Mgr. Petra Nekvapilová. Zde se mohli zájemci dozvědět něco o strašáku moderní doby – Alzhaimerově chorobě, jež postihuje především seniory, ale čím dál více i lidi v produktivním věku.
Mgr. Petra Nekvapilová přiblížila: „Světový den této choroby připadá každoročně na 21. září. Proto zde přibližujeme prevenci Alzheimerovy choroby, její projevy a léčbu. Pomocí letáčků s obrázky si může veřejnost otestovat svou paměť. Dobrou prevencí je heslo – Buďte aktivní fyzicky i mentálně a sociální. Včasná diagnóza a léčba může nástup a projevy onemocnění výrazně zpomalit, prodloužit soběstačnost pacienta v zajištění každodenních potřeb.“
Pokračovala MUDr. Michaela Trnková: “Měřili jsme dospělým hladinu cholesterolu, cukr v krvi, krevní tlak, tuk v těle. Se zájemci jsme si povídali o zdravé stravě, pohybu a důležitosti preventivních prohlídek u praktického lékaře. Rozdávali jsme tiskové materiály o zdravotnických zařízeních. Všechna měření absolvovalo jen šestnáct lidí vzhledem k malému časovému prostoru. Více jsme opravdu nestihli. Nejstarší seniorce bylo osmdesát roků, bylo zde i hodně zájemců střední generace.“
Na dotaz o životním stylu MUDr. Michaela Trnková odpověděla: „Nejdůležitější je běžný denní pohyb, relaxační chůze. Je třeba pravidelnost v jídle, vynechání i jednoho během dne působí negativně v podobě zvýšeného cukru, tuků. Objevuje se nadváha, cholesterol, poškození cév, srdce.“
Závěrem se MUDr. Michaela Trnková věnovala školnímu stravováni: “U nás je na vysoké úrovni, hygienické zásady a pestrost stravy jsou pečlivě sledovány. Tolik v poslední době kritizované automaty by mohly být, ale třeba s mlékem, ovocem. Cukrovinky a sladké nápoje jsou pro děti naprosto nevhodné, uvidíme, jak se tímto fenoménem školy v budoucnosti poperou.“
Ve stínu stromů vedle pískové plochy se děti učily poutavou hříčkou, jak správně třídit odpady. Zde měla firma EKO-KOM připraveny malé barevné popelnice, do nichž bylo potřeba vkládat správný odpad v podobě přehledně pokreslených a popsaných kartiček. Zatímco děti si hrály na sběrný dvůr a kolem probíhali další malí sportovci, popsal dění na trávníku Bc. Martin Gregor: „Zde učíme děti třídit odpady a seznamujeme je s recyklačními procesy. Nejmenší na základě rozlišování barev. Když se jim zadaří, dostanou drobnou odměnu. Starší se od nás dozvědí, jak se recyklují plasty, papíry. Vedeme je v šetrném chování k přírodě.“
Středeční sportovní dopoledne se i díky pěknému počasí vydařilo.
53 fotek, 7.9.2015, 83 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Dny evropského dědictví v Boskovicích

Velká zasedací místnost Městského úřadu v Boskovicích se v pondělí 7. září zaplnila zájemci o památky. V rámci Dnů evropského dědictví si místostarostka, zastupitelka JMK a členka Sdružení historických sídel Ing. Jaromíra Vítková pozvala odborníka přes tuto problematiku - předsedu Poslaneckého klubu KDU ČSL Mgr. Jiřího Miholu, Ph. D. Besedě byla přítomna též referentka regionálního rozvoje Ing. Aneta Sedláčková a ředitelka muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová.
Akci zahájila Ing. Jaromíra Vítková: „Dny evropského dědictví se u nás začaly slavit na základě zkušeností z Evropské unie. Mají přivést k péči o kulturní dědictví a památky organizace k tomu určené i běžné občany. Zapojila se Sdružení historických sídel Čech a Moravy. Též v Boskovicích byly přístupné významné památky a nyní probíhají doprovodné akce. Jejich součástí je i tato beseda.“
Ing. Jaromíra Vítková připomenula čtvrtek 10. září 2015, kdy proběhne beseda s paní Evou Morris – poslední žijící židovská občanka Boskovic. Přežila koncentrační tábor, před deseti lety zde byla, studenti gymnázia pořádali výstavu, natočili film. Nyní se sem vrací.
Ing. Jaromíra Vítková pokračovala: „Vítám Jiřího Miholu – pedagoga, historika. Povypráví o národních kulturních památkách.“
Úvodem jsme zůstali v Boskovicích. Ing. Jaromíra Vítková nás provedla starobylým městem: „Městská památková zóna v Boskovicích byla vyhlášena roku 1990. Majitelé nemovitostí tam musejí dodržovat požadavky památkářů. V roce 1993 vznikl program Obnova Židovské čtvrti, Program regenerace. Nyní je v platnosti regulační plán Městské památkové zóny. Určuje výšku staveb, druh oken, střechy atd.“
Ing. Jaromíra Vítková vše provázela názornou prezentací, na mapce ukazovala jednotlivá místa. Připomenula institut Památkové komise, jež se též vyjadřuje k záměrům města. Poslední slovo má Orgán památkové péče ( státní správa). Památková zóna v Boskovicích zahrnuje Masarykovo náměstí, Židovskou čtvrt, kopec se zámkem a hradem a velkou část zeleně. Památky jsou zapsané v seznamu ministerstva kultury. Mimo zónu je Evangelický kostel, kostel Všech svatých, kaple na Bělé, židovský hřbitov, socha Svatého Rocha na ulici Bílkově.
Ing. Jaromíra Vítková promítla přehled kulturních památek, jež se opravují díky Programu regenerace ministerstva kultury. Z něj jde 50% potřebné částky, druhou polovinu musí hradit žadatel sám. Právnické a fyzické osoby mohu navíc dostat od města 10%, pak hradí zbylých 40%.
Na opravu Synagogy maior, jež byla po válce využívaná jako skladiště, přispěla též Židovská obec z programu Deset hvězd dvěma miliony korun. Dále se z tohoto programu opravila bývalá židovská škola na Bílkově 7. Dnes je v ní bohatá expozice a multifunkční sál. Farní kostel Svatého Jakuba – byly opraveny dlažby z rozpočtu JMK, v roce 2007 opravena opěrná zeď. Byly opraveny též objekty ve vlastnictví soukromníků na ulici Plačkově 1999 – 2001. Zborovská 5 – patří městu, postupné opravy (střecha). Radnice – dominanta města, nyní se z Programu regenerace obnovuje fasáda, v roce 2010 byla z tohoto programu zpřístupněna věž vybudováním schodiště a výměnou starého hodinového stroje. V zasedací místnosti radnice byla obnovena výmalba. Především strop byl v havarijním stavu, obnoven jako replika. Z Programu regenerace opravena též Galerie Otakara Kubína, socha Svatého Rocha 1996, její sokl 2010. Socha Panny Marie na náměstí je replika, originál stojí v chodbě radnice kvůli povětrnostním vlivům. Kaple Panny Marie na ulici Dukelské opravena 1998. Kašny na náměstí a U Koupadel – zde zpracovaná studie celého prostoru, po získání cca 10 milionů korun bude oprava provedena. Kašna na Hradní ulici – chrlič je podle původní předlohy v Brně opravena v roce 2009 a 2010.
Ing. Jaromíra Vítková si povzdechla: „Některé věci by bylo nutné již opravit znovu, lidé si dochovaných památek neváží a ničí je.“
Kostelík Všech Svatých – původní hřbitov kolem přeměněn na park, lidé tam nechávají nepořádek a nectí nic. Zámecký skleník – opraven včetně opěrné zdi za cca 26 milionů, přídlažba 800 tisíc korun, Masné krámy – dnes jsou tam garáže, v roce 2014 opraveny schody, nyní připravujeme projekt obnovy celé památky. Bohužel, jsou v ní transformátory a vrata musí být speciální, jedna za cca 200 tisíc korun. Vybudování např. stylového obchůdku problematické, není tam kanalizace, vodovod. Hrad – není města, obrovská zřícenina. Zámek – z Programu regenerace opravena dlažba v Salla terreně. Rezidence – od roku 1996 vlastnictví města. Obnoveny kamenné prvky, výměna oken, fasáda, schodiště. Letos se věnovalo 120 tisíc korun na opravu tamního sklepa, nyní je tam výstava starých fotografií města. Jízdárna a Panský dvůr – z Programu regenerace opraveny fasády.
Ing. Jaromíra Vítková závěrem svého příspěvku upřesnila: „Od roku 1995 do 2014 včetně se z programu regenerace opravily památky za 32 milionů korun, podíl Ministerstva kultury je 16 milionů korun.“
Mgr. Jiří Mihola, Ph D. pokračoval: „Jsem dvacet let učitel, hodně jsem cestoval, byl jsem průvodce. V roce 2001 jsem vyhrál celostátní soutěž průvodců. Rád fotografuji a z mých snímků je i následující prezentace. Dnešní téma jsou Národní kulturní památky České republiky. Naše dějiny jsou přes tisíc let staré. Tehdy se příliš neuvažovalo zachovat něco pro další generace. Proto je tolik zřícenin hradů. Více se dochovaly zámky, jsou mladší. V devatenáctém století vznik prvních muzejí – 1814 Slezské muzeum Opava, 1817 Moravské zemské muzeum Brno, 1818 Národní muzeum. Vznik památkové péče současně s Československou republikou. Kategorie Národní kulturní památky vznikla v roce 1962 vyhlášením prvních 33 hradů, zámků a technických památek (koněspřežka České Budějovice – Linec). Tehdy se trochu opomíjely církevní stavby. Vyzdvihoval se například rodný dům Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého – dle dobové ideologie.“
Po roce 1989 byly mnohé poplatné době vyškrtnuty. 2008 bylo přidáno dalších 29, o rok později 38.
Mgr. Jiří Mihola, Ph. D. ukázal v prezentaci významné památky. Uvedl, že na našem území jich je překvapivě hodně a v relativně v dobrém stavu včetně interiérů. Mezi lidmi jsou nejpopulárnější památky z devatenáctého století. Dnes máme cca 300 památek. Jsou nerovnoměrně rozložené, ale v každém koutu republiky nějaké jsou.
„Sám jsem jich navštívil asi tři čtvrtiny z celkového počtu,“ pokračoval Mgr. Jiří Mihola. „Pravé Korunovační klenoty jsem neviděl,“ dodal s úsměvem.
Z pečlivě setříděné prezentace dle kategorií jsme mohli zhlédnout seznam památek Unesco, jež tam byly zařazeny v roce 1972. K vidění byly snímky z Prahy, Českého Krumlova, Telče, Žďáru nad Sázavou. „Kdysi dávno byly kvůli obraně kopce holé, vysazovat stromy a parky se začalo až v devatenáctém století,“ upozornil Mgr. Jiří Mihola a pokračoval: „Z klášterů se po jejich zrušení za Josefa II staly továrny.“
Na plátně se postupně objevovala další místa. Nejhezčí hrady, zámky, kláštery, kostely, poutní místa, hraniční opevnění, hamry, bývalé kulturní památky a movité památky, jež Mgr. Mihola doprovázel poutavým vyprávěním o jejich historii. Neopomenul nám blízký Arcibiskupský zámek Kroměříž, Litomyšlský zámek s kaplí, vodní hrad Švihov, kde se točily Tři oříšky, Břevnovský klášter, Santiniho stavby – kostel ve Křtinách včetně původního návrhu, Zelená Hora, Stará Boleslav – vzácná kopie Palladia, Tvrz Dobrošov u Náchoda, vodní hamr Dobřív, nejstarší kamenný most v Písku, vysilač Ještěd, papírna Velké Losiny, Fulnek - Jan Amos Komenský – Bratrská modlitebna, Husinec s muzeem u Prachatic, hora Říp s románskou rotundou Svatého Jiří, Lidice - pomník dětských obětí války, Javoříčko – vypálené fašisty, Ležáky, světnička Bohuslava Martinů v Poličce na věži kostela Svatého Jakuba, Babiččino údolí, Památník Ostravské operace mezi Ostravou a Opavou Hrabí – typický socialistický monument s muzeem, Dědice – rodný dům Klementa Gottwalda, Moravské zemské desky ze 14. století, oltář v adamovském kostele, Relikviář Svatého Maura na zámku Bečov, Svatováclavské klenoty. U každé památky stručně nastínil historii, vzácné relikvie a turistické zajímavosti. Doporučil všem jejich osobní návštěvu.
Místostarostka a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková poděkovala Mgr. Jiřímu Miholovi za vynikající přednášku ke Dnům Evropského dědictví a pro média dodala: „Ve dnech 7. až 13 září 2015 probíhají u nás a v celé EU Dny evropského dědictví. Mají za cíl přiblížit široké veřejnosti památky i běžně nepřístupné. V rámci doprovodného programu proběhla na MěÚ v Boskovicích beseda s Mgr. Jiřím Miholou, jenž nás seznámil s národními kulturními památkami. Já jsem si připravila prezentaci, jak Město Boskovice pečuje o památkovou zónu. Ukázala jsem, jak památky vypadaly před opravou a jejich nynější podobu. Od roku 1996 město získává dotace z Programu regenerace a tak se podařilo opravit památky za cca 32 milionů korun. Tento trend je velmi dobrý zejména pro zachování památek budoucím generacím.“
Mgr. Jiří Mihola, Ph. D.: „Představil jsem zde své autenticky pořízené snímky, navštívil jsem asi tři čtvrtiny všech památek. Posluchačům jsem předal turistické zkušenosti a doporučil všem podívat se na tato místa. Mnohé země světa nám mohou závidět hustotu a zachovalost památek. Rád fotografuji, nedovedu si představit přednášku i ve škole bez obrázků. Kvůli počasí musím některé místo navštívit i několikrát, než se pěkný snímek podaří. Například na zámku v Opočně jsem byl patnáctkrát a stále se tam rád vracím. Při každé další návštěvě objevím něco nového,“ pokračoval s úsměvem Mgr. Jiří Mihola . „V interiérech mám občas s focením problém, musím přesvědčit kastelány, že snímky pořizuji jen pro přednáškové účely. Chápu, že focení nevidí rádi, pak toho může někdo zneužít ke krádežím vzácných děl.“

Více: www.boskovice.cz
94 fotek, 6.9.2015, 80 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Letem světem do Japonska!

Vyjímečnou možnost zúčastnit se pomyslného výletu do pro nás exotické vzdálené země – Japonska – měli účastníci besedy v kině Panorama Boskovice v neděli šestého září 2015. O zážitky z cesty se přišly podělit skautky z šebetovského oddílu Akéla, jež se měly možnost zúčastnit letošního světového setkání Jamboree. Jmenovitě Lenka Mazalová – zástupkyně vůdce oddílu a Petra Elisová – členka oddílu.
Petra Elisová nejprve vysvětlila pojem Jamboree. Je to celosvětová akce pro mládež 14 – 17 let. Dospělí od 18ti let zajišťují chod, jsou v servis týmu. Setkání se koná jednou za čtyři roky, pokaždé na jiném místě. Smyslem je poznávání národů, jejich kultur a historie skautingu, rozvoj přátelství bez rozdílu vyznání. První Jamboree se konalo v roce 1920 v Anglii, toto zatím poslední bylo třiadvacáté. Další se bude konat v roce 2019 na území USA. Společně jej uspořádají Kanada, USA a Mexicko. V roce 2023 přivítá světové skauty Polsko. Přípravy probíhaly rok a půl, uskutečnila se dvě setkání v Pardubicích a Praze.
Třiadvacáté Jamboree se konalo v Japonsku na pláži Kirara-hama v prefektuře Yamaguchi u města Hirošima, neslo se v Duchu jednoty. Z české republiky přiletěly necelé tři stovky skautů a skautek pod vedením jedenácti členů managementu. Osmdesát lidí zajišťovalo program, jímž se ČR na setkání prezentovala. Další dvě stovky lidí bylo rozděleno do pěti jamoddílů, ti se zúčastnili programu. K identifikaci jsme používali barevné šátky a kartičky. Jamoddíl sestával ze čtyř patrol po devíti lidech + jeden dospělý vedoucí. Typicky české byly stanové podsady, sloužily i k propagaci. Dospělí měli jídlo připravené v restauraci, ostatní si vařili v kempech. Součástí areálu byla též improvizovaná nemocnice.
Petra Elisová doprovázela výklad názornou prezentací, kde byl plán celého areálu, vysvětlovala jednotlivá stanoviště.
Akce se zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí ze 150ti zemí světa. Otevírací zahajovací ceremoniál zahrnoval představení vlajek států a kulturní programy.
„V jídelně jsme dostávali snídani, balíček na oběd a zase jsme do jídelny chodili na večeři,“ pokračovala v poutavém vyprávění Petra Elisová.
Během dne probíhaly různé programy. Lepší svět – zde účastníci diskutovali o hodnotě práce a darech přírody. Věda – znalosti z moderních technologií, představení japonských firem. Kultura – tance, čajové obřady, bubnování… Mimo areál se účastníci blíže seznámili s Japonskem, podívali se do školy, na moři zhlédli bitevní lodě. Program příroda – výlety do jeskyní, vodní aktivity, jednodenní výprava do Hirošimy (památník 70. výročí použití atomových bomb). Program náboženství a víra – návštěva ceremoniálů, předvedení zvyklostí domovské země. O prostřední neděli proběhla na hlavním pódiu prezentace různých náboženství. Volnočasové aktivity – prezentace zemí, upomínkové předměty, ochutnávka národních specialit. Česká prezentace byla hodně vidět – informace o ČR, pečení placek, výroba turbanu, stavebnice Merkur, princip solární elektrárny, dynamo, ježek v kleci, Expostan, šprtec, představení staršího modelu vozu Škoda, s nímž přijeli naši skauti přes Sibiř a byla o něm reportáž v Jamboree novinách. Přijeli též místopředseda poslanecké sněmovny Petr Gazík a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Ti zorganizovali vládní letadlo pro část naší delegace tam i zpět.
V kempech probíhal běžný táborový život, ohně se rozdělávat nesměly.
Lenka Mazalová pohovořila o dojmech z týdenního cestování po Japonsku: „Z Prahy jsme odcestovali ekonomickou třídou letadlem do Helsinek a pak do Tokia. Po cestě jsme mohli vidět průběh letu na monitorech, sledovat filmy, poslouchat hudbu a ochutnat japonské speciality. Po příletu jsme zamířili do města Kamakura, Nikkó – náboženské centrum staré 1200 let, bývalé hlavní město Kjóto, hrad Himedži z roku 1333, Hirošima, Miadžima a Jamboree Side. V Tokiu jsme strávili tři dny,“pokračovala Lenka Mazalová. „Pak už jsme se vyznali i v tamním metru. Vlaky jsou tam pořád přeplněné, kvůli tomu existuje i povolání volně přeložené jako nacpávač do metra. V Kamakuře jsme zhlédli sochu sedícího Budhy z roku 1252. Ta váží 121 tun, výška cca 14 metrů, dá se do ní vejít. Pak je tam množství dřevěných chrámů.“
V Japonsku pracují především muži 10 – 12 hodin denně, ženy se starají o domácnost a děti. Jakmile děti odrostou, pracují nebo studují a s rodinou se vidí jen několikrát za rok. Zaměstnání je tam důležitější než soukromý život.
Tradičním materiálem je bambus. Dělají z něj vše. Ploty, oblečení, hudební nástroje, hůlky na jídlo.
Kouření je v Japonsku na veřejných místech zakázané. Lze jen ve vyhrazených prostorách.
„Na Hirošimu byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba,“ připomenula Lenka Mazalová. „Zhlédli jsme tam památku Unesco Atomový dóm navržený v roce 1915 českým architektem Janem Letzelem. Byl neblíže epicentru výbuchu (160 metrů) a něco z něj zbylo. Je to nechané v původním stavu včetně rozmetaných cihel. Dnes připomíná ničivou sílu jaderné zbraně. Přes řeku je Památník dětských obětí – socha holčičky, u níž se v devíti letech projevila nemoc z ozáření. Bohužel nepřežila. Hoří tam věčný oheň, dokud budou kdekoliv ve světě nějaké války, nezhasne. Blízko je též památník všech obětí, u něhož Japonci vzdávají úctu zemřelým.“
Ostrov Miadžima – šestnáct metrů vysoká brána torní patřící k chrámu.
Na závěr besedy poděkovala Lenka Mazalová Městu Boskovice, obci Šebetov, středisku Boskovice a skautskému okresu za podporu. Ukázala malou výstavku dovezených věcí rozloženou na stole.
Okres Blansko reprezentovala kromě těchto dvou děvčat ještě jedna z Jedovnic.
Místostarostka Boskovic a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková pro média dodala: „Mám velkou radost, že Město Boskovice podpořilo cestu skautek z našeho střediska na Jamboree do Japonska. Děvčata zažila mnoho zajímavých momentů, ale především velmi dobře reprezentovala Českou republiku, naše středisko i Město Boskovice. Děkuji za to!“
20 fotek, 6.9.2015, 64 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Boskovický turnaj v bleskové královské hře posedmnácté!

Každoročně je v Boskovicích měsíc září svátkem šachistů. I letos pořádal domácí klub Makkabi turnaj v bleskové hře O putovní pohár Makkabi – otevřený přebor Jihomoravského kraje, tentokrát sedmnáctý ročník.
V neděli 6. září 2015 se velký sál boskovické Sokolovny zaplnil stoly s černobílými šachovnicemi, v přísálí se usadili rozhodčí, kteří během partií dohlíželi na průběh hry. Ing. Miroslav Osouch z Technické podpory Mail Plus obsluhoval výpočetní techniku, jež losovala soupeře a stanovila konečné pořadí.
Soutěž zahájil Pavel Hubený z domácího pořádajícího oddílu: „Jako v minulých letech nám na úvod přispěje místostarostka Boskovic a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková jako zástupkyně významného sponzora.“
Ing. Jaromíra Vítková: „Držím palce i dvěma děvčatům, královská hra si jistě zaslouží, aby nebyla jen mužskou záležitostí. Zdravím za Město Boskovice, děkuji panu Hubenému i celému realizačnímu týmu. Díky turnaji zavítají do našeho města hráči z celé republiky.“
Místostarostka připomenula Dny evropského dědictví, pozvala k prohlídce boskovických památek a pokračovala: „Město si váží této akce, přeji Vám hodně úspěchů, pěkný pobyt u nás.“
Pavel Hubený pak představil Ing. Mgr. Michala Vávru z advokátní kanceláře Bulinský, Vávra a Partners, s.r.o. Brno. Ten prozradil, že jsou podruhé sponzorem turnaje. „Věřím, že si společně užijeme pěkných patnáct kol hry.“
Pavel Hubený ještě upřesnil, že se hraje v čase pět minut na partii, v komisi rozhodčích bude mezinárodní velmistr Petr Velička (*1967) z Ostravy, Jindřich Melich z Prahy a za domácí Milan Boháček – též vedoucí šachového kroužku mládeže v místním SVČ. „Hrajeme o Přeborníka JMK v bleskovém šachu podle pravidel z roku 2009. Po osmém kole bude větší přestávka na občerstvení. Přeji Vám skvělou hru, ať se vám v Boskovicích daří.“
Pavel Hubený pozval na další soutěže. Prvního listopadu to bude Pohár v rapidu – pátý ročník O putovní pohár TopNet, sedmnáctého listopadu v úterý na státní svátek proběhne turnaj v Baskickém šachu.
„Budeme rádi, když přijedete i na tyto dvě další akce,“ dodal Pavel Hubený.
Poté se sálem rozhostilo ticho přerušované jen cvakáním hodin, po každé hře nastal čilý ruch, když se hráči měnili mezi stoly.
Kolem patnácté hodiny bylo hotovo, pořadatelé vyhlásili výsledky a předali ceny.
Místostarostka Boskovic a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková upřesnila: „Turnaj je pro město velmi pozitivní, sjíždějí se sem hráči z celé republiky. Město Boskovice přispělo jistou částkou z grantového systému. V akci vidím i podporu mladé generace, vidím zde i dvě děvčata. Děkuji celému organizačnímu týmu v čele s Pavlem Hubeným, přeji všem hezké chvíle nad šachovnicí.“
Pavel Hubený: „Přijelo 56 hráčů z celé republiky. Jsme rádi, že nás Město Boskovice a další partneři již dlouhá léta podporují.“

1. Vojtěch Plát
2. Josef Kratochvíl
3. Vojtěch Zwardoň
4. Petr Velička
5. Martin Červený

Více: http://www.boskosachy.cz/
1 video, 3.9.2015, 88 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Krátký film z vycházky po Židovské čtvrti Boskovice 28. srpna 2015
34 fotek, 28.8.2015, 239 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Děti poznávaly minulost a historii svého města

Jediná dochovaná brána do židovského města v Boskovicích byla v pátek 28. srpna 2015 místem startu malé vycházky po tamních památkách. Akci připravilo Muzeum Boskovicka ve spolupráci s místním Mateřským centrem.
Malé i velké přivítala organizátorka Marie Fuchsová: „Děkuji, že jste přišli na naši vycházku, jež bude zakončena tvořivou dílnou. Představuji průvodce etnografa a správce Židovského muzea Mgr. Romana Malacha, ten nám poví něco z historie.“
Mgr. Roman Malach: „Zde se nacházíme před vstupem do Židovské čtvrti, v této bráně kdysi byly dřevěné dveře. Ty se na noc zavíraly, nikdo nesměl dovnitř ani ven. Takových bran bylo kdysi blízko dnešního náměstí několik.“
Průvod dětí a rodičů pokračoval po dláždění Plačkovy ulice. Cestu vytyčovaly barevné fáborky. Mgr. Roman Malach upozornil, že dříve byly všechny domy dřevěné, po požáru počátkem devatenáctého století byly obnoveny již z cihel a kamene. Ukázal empírové prvky na fasádách, především půlsluníčka nad okny a dveřmi. Staré domy měly jen malá okna a dveře, většinou žádná vrata, protože tehdejší obyvatelé neměli ani koně ani povozy. Domy kdysi byly jen na levé straně při chůzi od muzea dolů, vpravo byly zahrádky. Dnes na jejich místech jsou zadní části nových domů, jež ohraničují Masarykovo náměstí.
Dalším zastavením na Plačkově ulici byl růžový dům číslo 6. Ten byl původně obytný. Dnes se v něm nachází kadeřnictví. Majitel vybudoval v chodbě malou expozici dobových fotografií z první poloviny dvacátého století. Zachycují stav židovského města v období mezi válkami až do šedesátých let. Výstavka je volně přístupná po dobu otevření provozovny. Mgr. Roman Malach upozornil na římskou číslici na fasádě nad dveřmi: „Na rozdíl od křesťanských domů se takto číslovaly židovské. Tyto domy mívaly většinou kamenný portál s malou schránkou. V ní se nacházela mezuza – svitek svatého textu z Thóry na pergamenu. Příchozí se prsty schránky dotkli, totéž při odchodu z domu.“
Někteří využili možnosti podívat se dovnitř na snímky. Ty jsou vtipně přilepeny na staré domovní bílé smaltované cedulky, vypadá to velmi vkusně.
Hned naproti se nachází žlutý dům s vnějším schodištěm do prvního patra. K tomu opět Roman Malach: „Takto se řešil pobyt dvou rodin, každá měla svůj samostatný vchod.“
U masných krámů jsme se prostřednictvím Mgr. Romana Malacha dozvěděli, že kvůli chladu byly tenkrát částečně zahloubené do země, zde řezníci prodávali košér potraviny. Židé nesměli jíst vepřové, jen třeba jehněčí. Maso muselo být dokonale odkrvené. Též tu byl policejní stanice a stanoviště požární hlídky. Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková doplnila: „Masné krámy bychom chtěli opravit, trochu nám to komplikuje vestavěná trafostanice, jež musí být opatřena speciálními velmi drahými dveřmi. Z pohledu památkářů totiž na tuto věc dotace není. Navíc tam nejsou odpady a sociální zázemí, zřídit nějaký stylový obchůdek by byl problém.“
Synagoga Maior byla dalším zastavením malého výletu po boskovických památkách. K tomu opět Mgr. Roman Malach: „Prostor je to veliký, zde se shromažďovali všichni obyvatelé židovské čtvrti k modlitbám a různým svátečním obřadům. Muži byli dole, ženy měly svou galerii. Kazatelem byl Rabín.“ Mgr. Roman Malach upozornil na vzácnou výmalbu a výzdobu s nápisy v hebrejštině. Ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová blíže vysvětlila význam jednotlivých kreseb rostlin, například hroznového vína, pak vyobrazení sedmiramenných svícnů. Zmínila macesy, nekvašené chleby též zobrazené na stěně. Pozastavila se nad významem svatostánku s oponou, kde byla schránka na Thóru. Po schodišti jsme vystoupili na galerii a mohli si interiér synagogy prohlédnout zhora. Též výmalby byly na dosah ruky, objevily se i motivy zvířat zdola neviditelné.
Ze synagogy to byl jen kousek naproti do Mikve ve sklepení jednoho z nejstarších domů v židovské čtvrti. Nacházela se tam rituální lázeň se dvěma pramenitými přítoky a něco jako oddělené šatny pro muže a ženy. Děti si samozřejmě vyzkoušely, že voda je studená, po celý rok udržuje stálou teplotu kolem 12 st. „Jak tam mohli ti lidé vydržet?“ podivovala se malá Adélka. Mgr. Dagmar Hamalová vysvětlila, že koupel trvala jen malou chvíli. Člověk se musel ponořit pod hladinu celý, ale hned šel zase ven, tak se to dalo přežít.
Výlet po starobylých památkách byl zakončen v nově opravené žluté budově původně Německé židovské školy na Bílkově ulici 7. Zde Mgr. Roman Malach ve výkladu pokračoval: „V této místnosti je pec na macesy a další druhy chleba. Topilo se v ní dřevem, po rozehřátí se zbytek žhavého vymetl a do pece se vkládalo těsto. A zde vlevo je byt Rabína – nejvýznamnější osoby židovské obce.“ Kuchyni za rohem dominovala modrá kachlová pec. Ta již byla na všechno, sloužila k vaření a současně k vytápění. Na východní stěně mezi dveřmi jsou obrazy sloužící k modlitbám. Jeden je židovský kalendář, druhý s náboženskými výjevy byl učební pomůckou. „V horním patře byla židovská škola,“ pokračoval Mgr. Roman Malach. „Oknem je vidět do dvorního traktu, kde byl lazaret.“
Děti s rodiči se pak vydaly na dvůr, kde na ně čekalo zdobení kamínků. „Jako pouzdro si vyrobíme papírovou krabičku,“ uvedla na začátku tvořivé dílny Marie Fuchsová. Pomocí měděných drátků a korálků vznikaly pod rukama dětí za vydatné pomoci rodičů půvabné výtvory, kdy se šedivé všední kamínky proměnily v pěkné dekorace. Za použití barevných papírů, nůžek a lepidla se všem podařilo vyrobit vkusné krabičky, v nichž si svoje výrobky mohli odnést domů.
Ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová doplnila: „Tvoření určené rodinám s dětmi probíhalo na dvorku Židovského obecního domu. Děti si vyrobily papírovou krabičku s omalovánkami budov židovské čtvrti a do ní si uložily vlastnoručně ozdobený kamínek. Součástí akce byla komentovaná prohlídka Židovské čtvrti, kdy se děti seznámily s historií některých domů, podívaly se do Synagogy Maior, do Mikve a na závěr proběhlo vlastní tvoření. Akci připravila Marie Fuchsová ve spolupráci s Mateřským centrem Boskovice. Tvoření bylo dílem doprovodných akcí v židovské čtvrti jako součást projektů Revitalizace židovských památek České republiky. Proběhlo za podpory Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury.“

Více: www.muzeumboskovice.cz
81 fotek, 23.8.2015, 187 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Zkrácený filmový záznam představení je 8 - 22 hodin zde: www.ustream.tv/channel/boskovice

Vinnetou nesmí zemřít!

Westernové městečko Boskovice leží v krásném prostředí staré pískovny východně nad městem v lokalitě zvané Doubravy. Díky Lubošovi Jerrymu Procházkovi a partě nadšenců před časem ožil tento přes čtyřicet let zapomenutý kout nádherné téměř nedotčené přírody. Dnes je toto místo vyhledávané a hojně navštěvované především dětmi, jež zde mají možnost mnoha vyžití. Střední generace zde zase vzpomíná na zašlou slávu starých filmových westernů, kde se to hemžilo koňmi, jezdci v dobových kostýmech a stylovými stavbami z konce devatenáctého století, jež byly tenkrát na Divokém Západě běžné. Toto vše lze v areálu boskovického Westernu zažít. Příchozím se zde zastaví čas. Na chvíli mohou zapomenout na moderní technologie, stres a spěch současné doby. Vymoženosti moderní civilizace zde jaksi vidět nejsou a to je moc dobře. Ano, takto to kdysi vypadalo na nekonečných amerických prériích, kdy jezdci v prachu písku krotili svá stáda divokých koní a všichni žili v souladu s drsnou nespoutanou přírodou.
V sobotu 22. a neděli 23. srpna 2015 sem směřovali především pamětníci let šedesátých minulého století, kdy světová kina vyprodávaly slavné filmy Karla Maye (*1842 †1912) o statečném Vinnetouovi, pevném přátelství mezi rudými a bílými, lásce a bohužel i zradě, jež byla krutá a zaplacena mnoha zbytečně zmařenými životy.
Amatérské divadlo z Prahy Horních Počernic nazvané „Právě začínáme“ přivezlo s sebou vzpomínky na dávné doby, kdy chlapské slovo něco znamenalo a přátelství mezi muži s různou barvou pleti se uzavíralo krví.
V neděli před jedenáctou hodinou předstoupil na prostranství před dřevěný stylový Saloon jednatel Western Parku Luboš Jerry Procházka: „Zvu všechny na představení, jež se bude odehrávat v údolí Faty Morgany na dně starého pískovcového lomu. Pojďte si zavzpomínat na to, co dávali v kině, když jsme byli malí.“
Více k projektu divadelní herec představitel Inču – Čuny (Dobré Slunce) občanským jménem MUDr. Jiří Rohlíček: „Přijeli jsme z Prahy do Boskovic se souborem Právě začínáme s představením Vinnetou Pokrevní bratrství. Je to sestřih všech tří dílů Vinnetou I, Vinnetou – Rudý gentlemann a Poslední výstřel. Projekt se zrodil před třemi lety, když jsem se potkal s režisérem Filipem Minaříkem. Od roku 2006 jezdím do Chorvatska na místa, kde se filmy natáčely a točíme totéž znovu. Toto nás inspirovalo k nastudování divadelní hry. Předvádíme ji v kamenném divadle v kombinaci s hraným filmem, pak na přírodní scéně v Horních Počernicích a Strážovicích, kde má náš režisér koně.“
Luboš Jerry Procházka pak otevřel stylové dřevěné lítačky a pravil: „Račte vstoupit.“
Husím pochodem jsme sestoupili do hlediště přírodního amfiteátru, kde se začal odvíjet dávný příběh o životních osudech Indiánů v neustálém boji s bandou proradných dobyvatelů jejich území: „Znáte ho všichni – Vinetou – ušlechtilý syn náčelníka kmene Apačů. Byl přítelem a ochráncem všech utiskovaných a neúprosným bojovníkem proti bezpráví. Dnes to zní jako pohádka, co ještě před stoletím bylo skutečností.“
Před zraky diváků se odvíjely dávné příběhy Vinnetoua, Old Shatterhanda, jejich přátel a bohužel i nepřátel. Tak jak to mnozí znají z legendárních filmů, z nichž první natočil v roce 1963 režisér Harald Reinl (*1908 †1986) podle stejnojmenné literární předlohy Karla Maye. Občas se diváci i zasmáli. Třeba když dobrosrdečný legrační stopař Sam Hawkens zkoušel pušku a svou nešikovností omylem prostřílel sudy s rumem. „Pověste toho chlapa, než nás tady všechny zabije,“ zvolal kdosi.
Na konci představení však všem ztuhnul úsměv na tváři i nějaká ta slzička ukápla. To když zákeřnou střelou těžce zraněny Vinnetou umíral v náručí svého bratra Old Shatterhanda: „Vinnetou slyší, jak ho z dálky volá zvon, Vinnetouova duše musí jít, Vinnetou je připraven. Sbohem můj věrný, můj…“
Údolím se rozezněly známé tóny podmanivé hudby Martina Böttchera (*1927). Mráz běhal po zádech a do toho všeho se nesla památná slova Old Shatterhanda: „Odešel odkaz náčelníka Apačů stejně tak, jako náčelník sám. Jeho národ se nestal velikým, protože se velikým ani stát nesměl. V našich srdcích zůstane stále žít Vinnetou – náčelník Apačů a poselství dobra, jež předával celým generacím. Vinnetou nesmí zemřít!“
Vřelý potlesk publika doprovázel závěrečnou děkovačku všech protagonistů nádherného téměř pohádkového příběhu. Před nastoupenými herci defilovali a kynuli divákům představitelé Vinnetoua ( Filip Minařík) a Old Shatterhanda (Jiří Rohlíček ml.) v sedle svých koní. A když všichni odešli ze scény, rozhostilo se mezi odcházejícími diváky hrobové ticho. Děkujeme za krásný zážitek!
Režisér inscenace a představitel Vinnetoua v jedné osobě sympatický Filip Minařík se po představení svěřil: „My jsme parta nadšenců, já jsem členem velkého divadelního souboru mnoha kategorií herců Právě začínáme v Horních Počernicích. Za přispění rodiny Rohlíčkovy a mojí jsme sepsali hru Pokrevní bratrství a tím oslavili padesáté výročí od natočení slavných filmů a též vzpomenuli letošní úmrtí slavného herce – představitele Vinnetoua Pierre Brice (*1929 †2015). Druhým rokem se tím bavíme a hostujeme po oblastech českých a moravských. Mou zálibou jsou koně a drezůra, proto jsem zvířata zapojil do hry. Nakonec, jaké by to byly Máyovky bez koní,“ pokračoval Filip Minařík a v jeho očích žhnuly plamínky lásky ke kumštu. Na kamenné scéně kombinujeme divadlo s filmovou projekcí, vzniká tím originální dílo. Dnes jsme představení odehráli podesáté, je to hodně náročné. Velká scéna, hodně herců. Občas hrajeme i kratší skeče na různých oslavách a společenských událostech. Na příští rok chystáme něco nového, zatím neprozradím,“ zamrkal šibalsky Filip Minařík. „Divadlo není naše hlavní práce, zkoušeli jsme ve volném čase asi tři čtvrtě roku jednou týdně,“ zakončil a z jeho výrazu byl vidět, že Indiáni, koně a divadlo jsou jeho celoživotní vášní.

Více: http://www.westernove-mestecko.cz/
51 fotek, 22.8.2015, 104 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Arboretum Šmelcovna se v sobotu 22. srpna v odpoledních hodinách stalo rájem dětí. Občanské sdružení Sportuj s námi pro ně a jejich rodiče připravilo zábavné odpoledne plné soutěží a her. Tatínkové, aby se nenudili, mohli si v průběhu akce vyzkoušet nový vůz Renault Kadjar. Tento naleštěný krasavec v červené metalíze stál mezi dalšími exponáty, jež na volnou plochu před prodejní a výstavní halu Dva dvory přistavil na obdiv tradiční sponzor Auteco BS, spol s r. o. Boskovice.
S úderem třinácté hodiny všechny přivítal ředitel Kulturních zařízení města a moderátor PaedDr. Oldřich Kovář: „V několikahodinovém programu budete plnit úkoly na pěti stanovištích, lze se průběžně občerstvovat, prohlédnout si expozici Z pohádky do pohádky, můžete se vyřádit ve skákacím hradě a samozřejmě si celý areál arboreta prohlédnout. Na závěr vylosujeme tombolu a předáme ceny.“
PaedDr. Oldřich Kovář připomenul partnery akce. Jmenoval firmu Lánik, s.r.o., Arboretum Šmelcovna, Vodárenskou a.s. a Auteco BS, spol s .r. o. Boskovice a dále uvedl: „Maminky dostanou dárek – rostlinu ze Šmelcovny a každé dítě něco sladkého na zub.“
Pak se již všichni rozběhli dle mapky, kterou obdrželi společně s kartičkou po jednotlivých stanovištích připravených děvčaty z místní Střední pedagogické školy, kde na ně čekaly botanické disciplíny, házení na cíl, překážková dráha, zkouška obratnosti, rovnováhy a malování. Úspěšné absolvování jednotlivých zastavení bylo vždy zaznamenáno do kartičky, ty na závěr byly slosovány v tombole. Ta obsahovala dvacet cen, tou nejvyšší bylo živé roztomilé zvířátko – Ouessantský černý beránek.
Před šestnáctou hodinou bylo hotovo, všichni se pomalu soustředili na parkovišti. Slova se opět ujal PaedDr. Oldřich Kovář: „Děkuji všem za účast na společné akci občanského sdružení Sportuj s námi a Arboreta Šmelcovna – pánům Petru Bartoškovi a Janu Janků.“ Znovu poděkoval i partnerům a vylosoval tombolu z dvaceti cen. Ceny byly velmi pestré knížky, společenské hry, omalovánky, vystřihovánky, krmení pro domácí mazlíčky, a mnoho dalšího. Jak již bylo uvedeno, na absolutního vítěze čekalo živé zvířátko.

5. místo Karolínka Trnečková
4. místo Jakub Blažek
3. místo Renatka Kuncová
2. místo Matyášek Štainc
1. místo dětskou knihu a Ouessantského beránka získala Verunka Žetková

Malá Verunka se z výhry radovala: „Beránka zavezeme domů na zahradu. Bude tam mít kamarády – slepice, kočku, dvě morčata a mladé. A budu se s ním mazlit.“
PaedDr. Oldřich Kovář závěrem: „Jsme rádi, že jste přišli, sportujte a někdy příště zde na Šmelcovně. Krásný zbytek víkendu a nashledanou.“
Mgr. Pavel Martinek – učitel ze SPgŠ Boskovice: „Akci jsme uspořádali pro návštěvníky našich sportovních kroužků Sportuj s námi a širokou veřejnost u příležitosti ukončení letních prázdnin. Program jsme připravili pro děti od tří do dvanácti let, podle toho jsme stanovili obtížnost úkolů. Znovu děkuji všem partnerům, bez jejichž pomoci bychom se neobešli.“
Karolínka Procházková a Renatka Kuncová společně: „Moc se nám zde v zahradě líbilo. Bezva soutěže, na jednom stanovišti měli živého králíčka, rády se sem zase někdy podíváme.“
Na dětské zábavné odpoledne zavítala starostka Boskovic Bc. Hana Nedomová a majitel Arboreta Šmelcovna Josef Janků.

Více: http://www.smelcovna.cz/
68 fotek, 20.8.2015, 74 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
I poslední letošní prázdninový turnaj se v Července vydařil na výbornou!

Vyvrcholením letně-prázdninového sportování v Červené zahradě Boskovice byl sedmiboj 20. srpna 2015 organizovaný opět Službami Boskovice, s.r.o. Proč sedmiboj? Soutěž sestávala ze sedmi disciplín – plavání, tenis, stolní tenis, šprtec, malá kopaná, petanque a boje vyvrcholily pod vysokou žlutě orámovanou sítí v písku plážovým volejbalem. Po několika deštivých dnech se jako zázrakem vyčasilo, celé zápolení provázela od časného rána modrá obloha a hřejivé sluneční paprsky.
Borci se sešli u fotbalového stadionu, kde jednatel Služeb Boskovice, s.r.o., ředitel turnaje, hlavní rozhodčí a místopředseda Okresního fotbalového svazu Mgr. Milan Strya udělil základní pokyny k organizaci dne: „Hned teď půjdeme plavat do našich Městských lázní. Přece jen je teď zrána ještě chladno a nevím, co to počasí v průběhu dne udělá. Tak jsem po zralé úvaze přesunul tuto disciplínu právě tam.“
Potom přivítal závodníky tenisový areál, kde odehráli dvouhry a čtyřhry. Správce kurtů pan Miloš Gebel si počasí pochvaloval: „Po dešti je povrch pěkně srovnaný, nepráší se, bude se Vám dobře hrát.“ Všichni pomohli s lajnováním, šlo to velmi rychle.
Koupaliště je hned vedle, přesun tam byl dílem okamžiku. Ve vestibulu si část soutěžících vyzkoušela stolní tenis, ostatní se soustředili do haly bistra, kde je specialista na šprtec, též aktivní hráč a vedoucí zájmového kroužku v místním DDM Bohumil Feruga zasvětil do tajů této zábavné stolní hry s malými hokejkami a ještě menšími barevnými puky. Postupně se všichni u obou disciplín vystřídali a protože bylo poledne, stihli si přitom dát i něco dobrého k obědu. Občerstvení připravila ochotná vedoucí restaurace paní Ivona Paroulková. Pak již nic nebránilo vyběhnout ven na již oschlý přilehlý trávník a s chutí se pustit do malé kopané na dvou provizorních hřištích ohraničených kužely, ty vyšší tvořily branky. Výhodou bylo, že kvůli předchozím chladným dnům bylo koupaliště pro veřejnost uzavřené, umístění hřišť tedy nic nebránilo. „Gól platí, když je míč maximálně ve výši jejich vrcholů,“ upozornil soutěžící Mgr. Milan Strya. „Snažte se jej tedy držet pořád při zemi.“ U fotbalu se všichni dosytnosti vyřádili při hře trvající šest minut.
Odpoledne se pomalu schylovalo k podvečeru, zbývala dvě sportovní odvětví – petanque a plážový volejbal. I zde se bojovalo na střídačku podle toho, která dvojice měla co splněné. Obě hřiště jsou též blízko sebe, šlo to jako na drátkách. Volejbal trochu utrpěl deštěm udusaným a ještě mokrým pískem, ale na to si všichni brzy zvykli a i zde bojovali ze všech sil.
Stíny se rychle prodlužovaly, nastal letní večer. V 18.30 bylo vše hotovo. Mgr. Milan Strya vyhlásil výsledky a předal ceny: „Věřím, že jste se pobavili a hodně si sport užili. Systém byl každý s každým, zápasů bylo tedy hodně.“

5. Josef Vakula – Zdeněk Klusák 14 bodů
4. Tomáš Paděra – Jan Romančenko 17 bodů
3. Tomáš Kroupa – Jakub Poláček 22 bodů
2. Michal Šášek – Petr Putna 24 bodů
1. Milan Navrátil – Jakub Pačinek 28 bodů

Všichni soutěžící „na bedně“ obdrželi volné vstupenky do Městských lázní, vítězná dvojice navíc upomínkové poháry.
Poté proběhlo nezbytné fotografování do archivu.
Za celým letošním podnikem prázdninových soutěží učinil tečku Mgr. Milan Strya: „Příští rok přijďte zase, bylo to skvělé. Ještě teď na konci měsíce 29. a 30. srpna si můžete užít plavání a bruslení zároveň, kdy budou obě zařízení - koupaliště a zimní stadion - propojeny jednotnou akcí. Navíc v neděli 30. proběhne od 14ti do 17ti hodin zábavná akce pro děti s mediálním partnerem Kulturních zařízení města Rádiem Petrov a místním Domem dětí a mládeže. V případě nepříznivého počasí se vše uskuteční v Městských lázních.“

Více: www.sluzbyboskovice.cz
57 fotek, 13.8.2015, 99 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Poslední prázdninový turnaj v plážovém volejbale na Července byl sportovní lahůdkou!

Seriál prázdninových turnajů v plážovém volejbale organizovaný Službami Boskovice, s.r.o. byl završen ve čtvrtek 13. srpna 2015. Tentokrát změřily své síly smíšené dvojice. Opět se bojovalo v rozpáleném písku pod žlutě orámovanou sítí a jasně modrou oblohou bez jediného mráčku. Vedro bylo téměř nesnesitelné, snad i proto koupaliště Červená zahrada doslova praskalo ve švech a bazénu byla hlava na hlavě. Přesto se mnozí po osvěžení v chladivých vlnách přišli podívat na velmi vyrovnané souboje s kulatým nesmyslem.
Sportovní zápolení probíhalo od časného rána do pozdního večera, bylo přihlášeno čtrnáct párů. Důstojnou tečkou za celým letošním podnikem se stalo velké finále s množstvím dramatických zvratů. Byl to doslova koncert a lahůdka pro milovníky sportu. Obě dvojice, Vojtěch Zachoval – Vendula Prudilová x Tomáš Kubala – Michaela Antušáková předvedly vyrovnaný souboj a ukázaly skvělou fyzičku. K druhému setu nastoupily za stavu 13:21. Po něm se skóre přesně stejně otočilo na 21:13, bylo to nerozhodně. Musel být odehrán rozhodující třetí set, který všichni přihlížející sledovali se zatajeným dechem. Vzhledem k pokročilé době byl zkrácený. Toto nervy drásající sportovní divadlo skončilo za všeobecného potlesku 14:16, tedy vítězstvím Tomáše Kubaly a Michaely Antušákové, kteří si tímto zajistili celkové vítězství.
Těsně před dvacátou hodinou před již téměř osiřelým koupalištěm, kdy zůstalo jen pár věrných, někteří dokonce až z Prostějova, vyhlásil ředitel turnaje, hlavní rozhodčí, jednatel Služeb Boskovice, s.r.o. a místopředseda Okresního fotbalového svazu Mgr. Milan Strya výsledky a předal ceny. Jako vždy to byly vstupenky do lázní, vítězná dvojice navíc obdržela upomínkové poháry: „Tímto jsme dovršili sérii letních turnajů v Boskovicích, úroveň se díky Vám neustále zvyšuje,“ poděkoval Milan Strya za účast a předvedené výkony.

Celkové pořadí:
3. Společné místo: Ondřej Prudil – Kamila Lepková, Lukáš Janků – Kamila Marková
2. Vojtech Zachoval – Vendula Prudilová
1. Tomáš Kubala – Michaela Antušáková, Brno

Milan Strya závěrem pozval na poslední letní soutěž: „Příští čtvrtek 20. srpna 2015 je zde sportovní sedmiboj, zúčastní se osm dvojic. Začínáme v 7.30, bude tam fotbal, tenis, stolní tenis, plavání, petanque, šprtec a skončíme opět zde plážovým volejbalem. Přijďte se podívat.“

Více: www.sluzbyboskovice.cz
22 fotek, 10.8.2015, 135 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Za město krásnější!

Město Boskovice pečuje o zeleň na svém území a v tomto směru velmi dobře spolupracuje s občany, využívá jejich názorů a podnětů.
Důkazem toho byla i beseda konaná 10. srpna 2015 v zasedací místnosti Městského úřadu. Potěšující bylo, že i přes velké vedro se dostavila řada obyvatel z míst, jichž se zamýšlené úpravy týkaly. Rozhodovalo se o Palackém náměstí, Růžovém náměstí a Wolkerově náměstí a vnitrobloku ulice Hybešova.
Všechny přivítala místostarostka Boskovic a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková. Uvedla architektku Ing. Jitku Vágnerovou: „V těchto věcech s námi spolupracuje delší dobu, díky ní jsme získali dotace. Dnešek jsme zvolili kvůli zvládnutí termínu podání žádosti do začátku října. Věřím v živou diskusi, abychom nezískávali dotace na věci, které jako občané nechcete.“
Ing. Jitka Vágnerová doprovázela výklad obrazovou prezentací. Začala Růžovým náměstím. Podotkla, že v daném místě je velmi špatné složení půdy, není to ornice. Z toho důvodu tam téměř nic neroste. Stávající výsadba je problémová, i vzrostlé stromy musejí mít kotvení kvůli vývratům. Dalším problémem jsou inženýrské sítě a jejich ochranná pásma. Tam nic být nesmí. Hlavní průchodovou trasu a zelený pás vedle parkoviště by měla rámovat alej z dřezovců trojtrnných (kvalitní kořenový systém, vzdušná koruna, cílová výška 16 - 20 m, průměr koruny cca 8 m), orámování části náměstí by mělo být červenolistými javory (výška cca 10 m). Stromy vhodně upravují mikroklima, zmírňují výkyvy počasí. Keřové a trvalkové záhony budou laděny do růžových barev a kombinované, aby byl prostor zajímavý po celý rok. Výsadby maximálně metr vysoké. Vše je voleno s ohledem na prosluněný a vysychavý prostor. Bude třeba doplnit zeminu. Kolem parkoviště lavičky. Stávající okrasné truhlíky zůstanou.
Ke každému tématu měli občané doplňující názory. Zde byl kritizován především pohyb vozidel v místech, jež parkoviště nejsou, zejména po páteřní průchozí trase a jak tomu zabránit. Betonové truhlíky s rostlinami k tomu účelu příliš vhodné nejsou, potřebují denní zálivku a nejsou z úrovně řidiče dobře vidět. Bude třeba častější přítomnost Městské policie. Ing. Jitka Vágnerová navrhla zúžení průjezdu na normu 2,5 metru dostatečně vysokými sloupky a řetězy. Aby byli motoristé upozorněni, že se nejedná o parkoviště.
Součástí dotace bude také následná údržba zeleně včetně zálivky, bez kosení trávníků na dva roky dopředu, neboť nový operační program údržbu podporuje a lze zahrnout do rozpočtu. Podle slov Ing. Jitky Vágnerové je stav údržby v Boskovicích jedním z nejlepších v porovnání s jinými městy. Zdůraznila, že není dobré mít úplně všechny trávníky nakrátko pokosené. To se ovšem netýká centra, tam pravidelné sečení je podmínkou. U autobusového nádraží v Boskovicích je v rámci projektu „Obnovy parčíku“ plánováno vybudování ukázkové květnaté louky s vysvětlující tabulí, proč je dobré někde nechat dlouhou trávu. Například kvůli motýlům. Město prozatím neobdrželo informaci o přidělení této dotace, v případě jejího získání budete informováni.
Dále pokračovala prostorem Palackého náměstí. Zde jsou letité lípy, ošetřené řezy a pružnými vazbami (pojistka proti rozlomení, prodlužuje životnost stromů, po pěti letech kontrola, po deseti výměna) V projektu není navrženo žádné kácení, zůstane i cestní síť. Projektantka nedoporučuje odstranit asfaltový povrch kvůli možnému poškození kořenů stromů. V plánu je vytvoření místa pro posezení v centrálním prostoru s mlatovým povrchem a kamennými kostkami. Kolem jsou navrženy záhony s keřovou a trvalkovou výsadbou (bílé hortenzie – výška 1,2 m, narůžovělé sasanky, barvínky a bergénie) olemované nízkým živým plotem ze zimostrázu – výška cca 1 metr. Vedle staré trafiky a podél plotu gymnázia, pak živý plot z tisu. Ve volných plochách budou umístěny kmeny z rostlého akátového odkorněného dřeva. Ty by působily jako plastika a estetický prvek a mohly by sloužit např. k instalaci krátkodobých výstav prací studentů gymnázia. Jsou tam navržené tři odpadkové koše, jeden z nich v centrální ploše.
K prostoru v okolí gymnázia se vyjádřil zastupitel Mgr. Dušan Sušil. Na několika snímcích ukázal na nevhodnou výsadbu habrů, jejichž koruny se téměř dotýkají fasády domů, stíní pouličnímu osvětlení a jejich rozestup brání parkování vozidel. Ing. Jitka Vágnerová souhlasila, jen uvedla, že habr dobře snáší řez a zde byl použit nevhodný druh. Závěr byl ten, že řez nic moc neřeší, nejlépe by bylo tyto habry odstranit úplně. Též starou zchátralou trafiku, jež celý prostor hyzdí, by měl vlastník (není majetek města) opravit nebo zbourat.
Wolkerovo náměstí: Projekt počítá s novými parkovacími místy a doplněním o výsadbu okrasných akátů. Dva původní smrky musí dolů, jsou přímo nad kanalizací a jejich zdravotní stav je špatný. Stejný osud čeká i dvě usychající břízy. Schodiště jsou v havarijním stavu. Ing Vágnerová doporučuje zmladit živý plot novou dosadbou, malé dětské hřiště zrušit a nahradit ho klidovou plochou s posezením, štěrkovou plochu nahradit trávou a vytvořit malý parčík s výsadbou okrasných stromů. Velké hřiště zůstane, špatné jalovce navrhuje vykácet a nahradit je živým plotem z kvetoucích keřů. Nad tím vysadit řadu habrů s malou korunou, tak aby pohlcovaly prach a hluk z hřiště. Podle dohody s majiteli zahrádek u spodních domů lze svahy nad nimi osadit keři nebo jen omladit stávající.
Ing. Jitka Vágnerová pak vše názorně ukázala na prezentaci projektů a zodpověděla dotazy. Cesty jsou navržené s parkovým mlatovým povrchem (jíl s pískem). V případě zájmu je možná změna, i když na zpevněné plochy a lavičky dotace nejsou. Lze je získat jen na cesty s propustným povrchem (dlažby do pískového lože se zatravněnou spárou).
K časovému harmonogramu Ing. Jitka Vágnerová uvedla: „Do poloviny října musí být podaná žádost, včetně všech vyjádření (stavební úřad). Příští rok na jaře se dozvíme, zda žádost prošla, pak proběhne výběrové řízení a na podzim v listopadu se začne kácením. Do dvou let by mělo být hotovo.“
Po ukončení besedy se pro média vyjádřila místostarostka a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková: „Jednání jsme svolali na základě dobrých zkušeností z obnovy ulice Otakara Kubína a vnitrobloku na ulici Hybešova (místní název Hradčany). Slyšeli jsme názor občanů dříve, než byl dokončen projekt a než začala realizace. Dnešní termín jsme zvolili kvůli nutnosti podání žádosti o dotaci v půli měsíce října. Občané se zapojili velmi intenzivně, z diskuse vzejde řada podnětů, jež budou v projektu uplatněny. Velmi kladně hodnotím zájem obyvatel, přišlo jich asi 35.“
Své doplnila též architektka Ing. Jitka Vágnerová: „Na Růžovém náměstí by mělo dojít k poměrně razantní změně, aby z vyprahlé lokality vznikla kvetoucí oáza v centru města laděná do růžové, krémově bílé. Z parčíku u gymnázia by měl vzniknout příjemný prostor pro odpočinek, jenž by měl být ještě zelenější. Wolkerovo náměstí a navazující vnitroblok – zde dojde k celkové modernizaci prostoru, úpravě zeleně, přidání laviček a tím ke zvýšení rekreačního potenciálu místa.“

Více. www.boskovice.cz

Komentáře

přidat komentář