Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

21 fotek, 13.7.2015, 199 zobrazení, 2 komentáře | moje fotozprávy
S nástupem prázdnin je to tu opět. Vloni Boskovice, letos Skalice, kde to bude příště???

Po pěti letech se ve svažitém terénu táhlého kopce nad rybníkem u obce Skalice nad Svitavou objevil piktogram v obilí. Údajně vznikl v noci ze soboty 11. na neděli 12. července 2015. Tedy o něco dříve než v roce 2010, kdy to bylo až někdy v období žní počátkem srpna. Více o tehdejší události zde: http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Kruh_v_obili_u_obce_Skalice_nad_Svitavou
Opět se jedná o kruhový obrazec. Uvnitř něj se nachází ornament připomínající symbol srdce a šipka směřující k severu, kam je terén otevřený. Průměr je asi 40 metrů, od silnice 1/43 z Brna na Svitavy je vzdálený cca 150 metrů. Ve směru na Brno jej lze spatřit na levé straně.
Je to poselství mimozemských civilizací nebo si z nás zase někdo vystřelil. Zajímavé, že se agrosymbol nachází téměř ve stejném místě jako tenkrát před pěti lety.
Další nezvyklou anomálií jsou hluboké trhliny v půdě, kde je obilí polehlé a velké množství klasů je zlomených. V obrazci není cítit žádná energie ani třeba pach spáleniny. Vůbec nic. I pes, jenž se tam asi půl hodiny pohyboval, se choval naprosto klidně.
Obilí je ještě téměř zelené a vlhké.
Na místě jsem v pondělí 13. června 2015 pořídil několik snímků a krátký obrazový záznam. Dostal jsem se tam poměrně snadno z horní polní cesty v traktorových kolejích, abych vzrostlé obilí nepoškodil. Chystáme se provést podrobnou prohlídku terénu z dálkově řízeného dronu s kamerou, údajně se blízko nachází ještě jeden menší obrazec. Jenže ze země není vidět.
Další získané informace sem průběžně doplním včetně snímků z výšky.
22 fotek, 4.7.2015, 115 zobrazení, 2 komentáře | moje fotozprávy
Na Kamenici hořelo, diky obětavým lidem bude brzy vše dobré!

Masarykovo náměstí v Boskovicích pondělí 29. června 2015. Přesně v 15 hodin odstartovala místostarostka města Ing. Jaromíra Vítková druhou etapu 23. ročníku Moravského ultramaratonu z Boskovic do Lomnice u Tišnova. Do výstřelu startovní pistole se mísilo pronikavé ječení sirény umístěné přímo nad hlavami na střeše budovy Městského úřadu. Tehdy jsme tomu nevěnovali příliš velkou pozornost. Teprve později jsme se dozvěděli, že právě v tu dobu se necelé dva kilometry východním směrem v lokalitě zvané Na Kamenici odehrávalo velké drama.
Tamní Jezdecké sdružení postihla těžká nehoda. Před patnáctou hodinou se vznítila dřevěná budova, kde bylo šest stání pro koně, mobiliář a kvalitní seno. Dětem, jež přišly na pravidelnou péči o zvířata, ta byla naštěstí mimo nebezpečí ve vzdálené ohradě, se nepodařilo vlastními silami živel zdolat. I když se o to kbelíky s vodou všemožně snažily. Naštěstí se nikdo nezranil, šest hasičských sborů přijelo včas a zabránilo rozšíření ohně na cvičební kruhovou ohradu a hlavní budovu, kde mají zázemí se solárním panelem napájejícím elektrický ohradník a další potřebné vybavení. Hasiči měli výhodu v nedalekém potoce, kde mohli čerpat. Více o požáru zde: http://www.boskovice.cz/na-kamenici-horelo/d-26190/p1=1019
Na pomoc k odstranění škod proběhla v sobotu 4. července brigáda, jíž se mimo jiné zúčastnil i místostarosta města Petr Malach, DiS a dva chlapi s motorovou pilou. Především bylo potřeba rozebrat torzo dřevěné budovy, odstranit hřebíky a odšroubovat kovové konstrukce, jež požár nezničil. Na požářišti se nacházelo i množství rozbité střešní krytiny, jež zaplnila přistavený kontejner. Sena se zachránilo poměrně hodně, jenže je pročouzené a skrmit už se nedá. Záměrem je se této bezcenné suroviny zbavit převezením do kompostárny.
Místostarosta Petr Malach, DiS.: „Děkuji všem, kteří se dnes zúčastnili této brigády, Jezdecké sdružení by následky ohně svými prostředky samo odstranit nezvládlo.. Mimo jiné jsou zde manželé Opatřilovi, ti si vědí rady vždy a vedou v práci ostatní. Věřím, že se vše v dobré obrátí.“
Předsedkyně jezdeckého sdružení Ing. Jitka Slámková: „Podle všech znaků se vyšetřovatelé domnívají, že požár byl založen úmyslně neznámým pachatelem. Vzniklá škoda je odhadnuta na něco přes 200 tisíc korun. Shořel nám přístřešek s překážkami a především velmi kvalitní seno pro koně. Dnes se udělalo spousta práce, ale ještě je toho hodně před námi. Děkuji všem za dosavadní pomoc. Dále zde budeme od pondělí 6. července 2015 každé ráno od osmi hodin, kdy je na spáleništi ještě stín. Odpoledne už se v tomto vedru dělat nedá. Kdo může, přijďte pomoci nejen mně, ale i dětem, jež sem rády docházejí a především koním. I přes tuto tragédii, plánovaný příměstský tábor proběhne v řádném termínu.“

Více: jsboskovice@centrum.cz
33 fotek, 3.7.2015, 126 zobrazení, 1 komentář | moje fotozprávy
Boskovický sedmizubý hřebínek zahájen!

Sedm pohádek jako zubů na boskovickém hřebeni. Každoročně o prázdninách se vždy o pátečním podvečeru otevře nádvoří boskovického empírového zámku především nejmenším dětem.
První divadelní představení tentokrát vyšlo na třetího července 2015. I když se odpoledne pomalu schylovalo k podvečeru, bylo na tuto dobu nezvyklé horko. Takové, že pracovníci zámku nainstalovali pro potěšení dětí za hledištěm improvizovaný malý vodotrysk.
Všechny příchozí děti dostaly na památku 3D nálepku Pat a Mat, mohly si vylosovat deset zmrzlinových pohárů v cukrárně Sladké mámení.
Děti i dospělé přivítala pracovnice Kulturních zařízení města Eva Václavíková.
V první pohádce letního prázdninového maratonu se představilo divadlo ŠUS z dalekých západočeských Rokycan.
Přivezli s sebou klasickou celosvětově známou pohádku Červená Karkulka: „Tady je to takové hezké, kde to jsme?, spustil MgA. Zdeněk Sedláček. „Nacházíme se v Boskovicích na zámku a budeme hrát pohádku,“ napověděla partnerka. „Děti, pomůžete nám?,“ dodala. A z hlediště se sborově ozvalo množství tenkých hlásků: „Anóóó´“. A jak to ve správné pohádce bývá, vyprávění začalo zvonečkem.
Herci vtáhli malé diváky do děje, vznikla řada nepřipravených situací.
První představení seriálu Boskovický sedmizubý hřebínek zhlédlo přes sedmdesát dětí.
MgA. Zdeněk Sedláček si po jeho skončení našel čas na krátký rozhovor: „ŠUS znamená, že se rychle přemisťujeme nebo také ŠU je Mgr. Miroslava Šulcová - moje žena a partnerka a to S jsem já MgA. Zdeněk Sedláček. Hrajeme pro děti od mateřských škol po první stupeň ZŠ. Vyjímečně pro starší a jedno představení máme pro dospělé. U nás v oblastech českých, moravských a slezských totiž na loutkové divadlo chodí výhradně děti - bohužel,“ postesknul si MgA. Zdeněk Sedláček. Hrajeme i vzdělávací pořady, třeba Staré pověsti české, máme i sexuální rodinnou výchovu – Kluk nebo holka. S divadlem jsme začali v roce 1983 Pohádky proti pláči a všechny hry máme na repertoáru dodnes. Moje žena Mgr. Miroslava Šulcová začínala v Naivním divadle Liberec, já na scéně F. X. Šaldy tamtéž. Tam jsme se seznámili. Od roku 1997 jsme na volné noze, hrajeme ve školách a na různých festivalech. V Boskovicích jsme popáté, naposledy v roce 2013 s představením Barbucha. Tenkrát jsme hráli uvnitř v Zámeckém skleníku. Nádvoří Vašeho zámku je velmi příhodné místo pro divadlo,“ pochválil scénu MgA. Zdeněk Sedláček a pokračoval: „Boskovické publikum je vstřícné a intenzivně s námi spolupracovalo. Občas vyrazíme do zahraničí, nyní nás čeká Bavorsko. Já rád hraji v cizích jazycích, občas i překládám do Němčiny. Zkusili jsme i Maďarštinu a Vlámštinu v Belgii, Francouzštinu a Italštinu. Do zahraničí vyjíždíme asi dvakrát do roka. Někdy se cítím jako profesionální řidič kamionu, za rok najezdíme i padesát tisíc kilometrů,“ usmál se MgA. Zdeněk Sedláček a z jeho výrazu bylo vidět, že divadlo pro něj není jen zdroj obživy, ale též velkým koníčkem.
Poslední prázdninový víkend se MgA. Zdeněk Sedláček s manželkou zúčastní devátého ročníku Malého festivalu loutek. Ten se hraje pod záštitou a sponzorství ČEZu v Hrubšicích necelých pět kilometrů západně od Ivančic. „Jsou tam velmi příjemná setkání s bývalými kolegy, můžeme si předat zkušenosti, porovnat své práce a pobavit se v kruhu přátel,“ zakončil poutavé povídání sympatický loutkoherec MgA. Zden Sedláček.
Zbývá poděkovat cukrárně Sladké mámení za příspěvek deseti zmrzlinových pohárů pro každé páteční představení a za 350 kusů 3D nálepek Pat a Mat, jež budou rozdávány i příště. Do té doby, než zmizí všechny.
Zveme malé i velké na další představení tentokrát v režii Unijazzu v rámci Festivalu Boskovice v pátek 10. července. Název „Nešišlej“, začátek opět v 17 hodin na nádvoří boskovického empírového zámku.

Více: www.kzmb.cz
22 fotek, 29.6.2015, 78 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Moravský ultramaraton letos po třiadvacáté!

Druhá etapa 23. ročníku Moravského Ultra Maratonu vedla z Boskovic do Lomnice u Tišnova. V pondělí 31. června 2015 po třinácté hodině se ke startu první skupiny běžců na horním konci Masarykova náměstí začali scházet první účastníci. I tentokrát měli svůj „hlavní stan“ v Muzeu Boskovicka na Hradní ulici.
Celé dění komentoval Erik Řezník z Moravec Teamu: „Start za čtyři minuty,“ ohlásil a první skupina běžců čítající kolem čtyřiceti sportovců se seřadila na pomyslnou startovní čáru. Byli mezi nimi kromě domácích též Němci, Slováci, Maďaři, Rusové.
Erik Řezník využil zbývající minuty do startu k několika zajímavostem: „Trať má 43 kilometrů, vede po silnicích, polních i lesních cestách. Po celé délce je umístěno šest občerstvovacích stanic s možností doplnění tekutin i kalorií. Vůz městské policie vyvede po rušných komunikacích závodníky z města do Pilského údolí, kde je čeká strmé stoupání k Újezdu, pak klesání ke Krhovu, přechod R43, do Lysic ke Kunčině vsi a budou před cílem v Lomnici.“
Zastupitel Vladimír Farský pozdvihl startovací pistoli a zavelel: „Připravit se, pozor!“ Zazněl výstřel, běžci v čele s vozidlem MP se za povzbuzování a potlesku přihlížejících vydali vstříc prvním kilometrům maratonu.
Poté nastala na Masarykově náměstí téměř hodina relativního klidu až do patnácté, kdy se měl uskutečnit start druhé vlny závodu. Erik Řezník toho využil k dalším zajímavostem: „Ti nejrychlejší běžci zdolají etapu za cca tři hodiny, slabším to trvá k cíli i více než šest hodin. Povinné jsou tři etapy ze sedmi, ty jsou pevně určené (první, čtvrtá a sedmá) a ostatní jsou dobrovolné. Někteří běží všechny, tentokrát jich je padesát. Blanenská etapa je započítávaná do Okresní běžecké ligy. Všechny etapy končí vždy v Lomnici, začalo se v neděli 29. června a celý sedmietapový závod skončí v sobotu 4. července. Každý den mají běžci v nohou 43 kilometry, vždy startují z jiného místa. Hned na počátku úterní etapy z Blanska čeká běžce strmé stoupání do Hořic a přes Černou Horu směr Lomnice. Dalšími startovními místy jsou Tišnov, Bystřice nad Pernštejnem, Olešnice na Moravě.“ Nejlepším závodníkem letošní první etapy a vítězem celého loňského ročníku je Daniel Orálek, první etapu v neděli 29. června – Lomnickou - zdolal za 3 hodiny 9 minut a 45 vteřin. Na svém kontě má již sedm titulů celkového vítěze Moravského ultramaratonu v jeho historii. Za ním doběhl Michal Kovář, a Josef Cacek. Ze 125ti závodníků bylo devatenáct žen, z nichž nejrychlejší byla Tereza Procházková časem 4 hodiny 12 minut s nádskokem devíti minut před Terezou Gecovou a deset minut za nimi bronzová Zdeňka Komárková. Ta pochází z Olešnice na Moravě.
Čeští ultramaratonci patří ke světové špičce, letošní ročník závodu se běží jako mezinárodní mistrovství ČR v ultramaratonu.
Přiblížila se patnáctá hodina a Erik Řezník zavelel k seřazení závodníků: „Jsou čtyři minuty do startu. Daniel Orálek (*1970) - dlouhán s číslem 19 – reprezentant ČR, absolvent mnoha mezinárodních závodů, vítěz v halové osmačtyřicetihodinovce, ta se běží v pavilonu Z brněnského výstaviště - už je též připraven a do startu zbývají tři minuty.“ Závodníci se soustředili na startovní čáře, místostarostka Ing. Jaromíra Vítková pozvedla pistoli, jež se nad hlavami zaleskla v odpoledním Slunci. V tu chvíli se zcela neočekávaně ozval jekot sirény ohlašující požární poplach, do něj zazněl výstřel a pole závodníků v čele s vozidlem MP se vydalo z Masarykova náměstí na trať druhé etapy 23. ročníku Moravského ultramaratonu dlouhou 43 kilometry do Lomnice u Tišnova.
Moderátor Erik Řezník sportovní setkání ukončil: „Děkujeme za povzbuzování, držte palce maratoncům, aby dobře doběhli. Zítra startujeme z Blanska,“ připomenul na závěr.
Na zdárném průběhu a regulérnosti Moravského ultramaratonu se podílí moderní výpočetní a komunikační technika ve spolupráci s internetem. O zázemí závodu hovoří Stanislav Elbl: „Připravili jsme systém, jenž bude sledovat výsledky na stanovištích, průchody všech závodníků se budou OnLine zobrazovat na internetu. Běžci i jejich doprovod mají dokonalý přehled o průběhu závodu. K tomuto máme blízko, naše firma vyrábí docházkové systémy, což je též sběr časových údajů. Je to podobné, proto jsme se rozhodli podnik takto podpořit. V příštím ročníku uvažujeme systém rozšířit o GSM lokátory, pořadatelé budou přesně vědět, kde se čelo závodu momentálně nachází.“

Více: http://mum.ultracau.cz/index.php/cz/
38 fotek, 28.6.2015, 101 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Úvod patnácté promenádní sezóny v Boskovicích se skvěle vydařil!

S příchodem začátku prázdnin se každoročně otvírá maraton letních promenádních koncertů v parku před Zámeckým skleníkem v Boskovicích. Stává se pomalu tradicí, že jej zahajuje místní Základní umělecká škola. První koncert tentokrát připadl na neděli 29. června 2015.
Úvodem se představil řízným pochodem velký dechový orchestr ZUŠ pod vedením Bc. Zdeňka Jindry.
Hned poté předstoupil před obecenstvo ředitel Kulturních zařízení města PaedDr. Oldřich Kovář: „Je to k neuvěření, ale již po patnácté zahajujeme Promenádní sezónu v Boskovicích, předávám slovo místostarostovi Boskovic Petru Malachovi, DiS.“
Přeji patnácté Promenádní sezóně, aby byla krásná, odpočinková a relaxační, jako ty předchozí. Užijte si jí. Tímto považuji patnáctý ročník za zahájený.“
PaedDr. Oldřich Kovář poté představil partnery: T-Car, spol.s r.o - Hyundai, Auteco BS, spol. s r.o. - Renault a Pivovar Černá Hora. Ten kromě občerstvení dodal i dva velké sluníky, které hned při první akci přišly vhod. Po ránu, kdy to vypadalo, že se vše odehraje uvnitř, se krásně vyjasnilo. Odpoledne Slunce pálilo, možná až moc. Mnozí diváci se proto ukryli do stínu stromů a někteří právě pod tyto nové rozevřené slunečníky.
„Dnešní koncert a tím i celou Promenádní sezónu zahájil velký dechový orchestr ZUŠ pod taktovkou Zdeňka Jindry, druhou část hudebního odpoledne vyplní Bc. Martin Krajíček se svým estrádním orchestrem,“ pokračoval v úvodu PaedDr. Oldřich Kovář. Děkuji místostarostovi za úvod, Vám přeji krásnou zábavu.“
Muzikanti pozvedli plechy a zahráli šest známých skladeb. Mezi nimi nechyběly například Pod tou naší starou lípou, Šly panenky silnicí a další dechovkové „hity“.
O kratičké technické přestávce pozval PaedDr. Oldřich Kovář na připravovanou výstavu do zámeckého skleníku: „Tentokrát se zde 19. července na vernisáži objeví pan Tomáš Císařovský (*1962). Jeho plátna jsou obrovská cca 2,4 x 3 metry. Máme trochu problém tato díla sem dostat,“ zakončil s humorem pozvánku PaedDr. Oldřich Kovář a ještě připomenul herce a hudebníka Vojtu Dyka (*1985) 28. srpna v letním kině.
I druhou část vydařeného nedělního odpoledne zahájil PaedDr. Oldřich Kovář. Pozval na Husí slavnosti 3. a 4. října 2015. „Budeme zde mít braty Ebeny, Xindl X (Ondřej Ládek *1979, písničkář a scénárista), klubovou kapelu Sto zvířat a další.“ Znovu představil partnery promenádních koncertů včetně Rádia Petrov a dodal: „Do konce prázdnin můžete každý pátek v 17 hodin přijít na živé divadlo do zámeckého nádvoří. Začínáme 3. července pohádkou Červená Karkulka.“
Estrádní orchestr pod vedením Bc. Martina Krajíčka se představil s tím nejlepším, co mají nastudované. Skvěle interpretovali i dvě židovské skladby a od slavných liverpoolských Beatles Michelle (1965). Sólistka Eliška Matušková zazpívala dvě písně. Přednesem Don't Know How to Love Him z rockové opery Jesus Christ Superstar (1969) si získala publikum, jež ji odměnilo mohutným potleskem. Orchestr zahrál i filmovou melodii, Piráti z Karibiku, diskotékovou Funky Town od americké kapely Lipps (1979). Před rozloučením Bc Martin Krajíček poděkoval Městu Boskovice za příspěvek na chorvatské soustředění. Závěrečnou skladbu Od Franka Sinatry (*1915 †1998) New York (1979) tak skvěle přednesl sólista Tomáš Dvořák, že si ji diváci ovacemi vynutili zopakovat. Z publika se ozývalo hlasité: „Umíííí“! Kapela poté musela ještě znovu přidat i Funky Town.
Úplný závěr patřil PaedDr. Oldřichu Kovářovi: „Velký potlesk orchestru ZUŠ pod vedením BC. Martina Krajíčka, děkujeme! Přeji krásný zbytek dne, za týden zde s Boskovickou kapelou nashledanou.“
Místostarosta Petr Malach: „Dnes jsme zahájili patnáctou Promenádní sezónu. Za Město Boskovice jí přeji, aby byla stejně krásná, jako byly předchozí a aby se povedla.“
Ředitel Kulturních zařízení PaedDr. Oldřich Kovář: „Jako každoročně jsme poskládali pestrou nabídku, aby si každý vybral a pobavil se zde pod širým nebem, jak se stalo již patnáct roků tradicí.“
Ředitelka ZUŠ Boskovice Stanislava Matušková: „Mám velkou radost, že nás publikum takto přijalo, obě tělesa se pilně připravovaly, takže si úspěch zaslouží. Představily se zde dva největší školní orchestry. Velký dechový pod vedením bývalého ředitele Bc. Zdeňka Jindry, ten se věnuje převážně klasické dechovce a estrádní Bc. Martina Krajíčka, jenž prezentuje střední proud populáru a troufne si též na interpretaci židovských melodií, možná i proto, že jsme z Boskovic, kde mají židovské tradice hluboké kořeny. ZUŠ Boskovice má celkem čtyři obory. Největší je hudební s 530ti žáky, pak literárně dramatický, taneční a výtvarný obor. Přijímáme děti od první třídy základní školy. V letošním kalendářním roce oslavíme sedmdesátku, chystáme výroční koncert na konec listopadu, kde se ve velkém představí všechny čtyři obory.“
Trumpetista orchestru Bc. Martina Krajíčka Marek Vašíček: „Trumpeta mě baví, byl jsem třetí v ústředním kole soutěže. Hraji pět let v ZUŠ pod vedením Josefa Sekaniny. Chtěl bych studovat hudbu a současně i medicínu.“
Zpěvák a baskytarista orchestru Bc. Martina Krajíčka Tomáš Dvořák: „Skladbu New York jsme dlouho necvičili, dnešní obrovský úspěch je zásluha nejen mého zpěvu, ale celého orchestru, jenž podal perfektní výkon. V červnu jsme byli na soustředění v Chorvatsku, je to akce ZUŠ Boskovice a ZUŠ Letovice, kde jsme denně dopoledne zkoušeli staré i nové věci, odpoledne jsme měli volný program a koupání v moři. Večer pak koncerty. Zde máme každý týden zkoušky a tím se připravujeme na veřejná vystoupení, tedy i na Promenádní koncert. Ten právě skončený byl jednoznačně tím nejlepším, co jsem za dobu svého působení s orchestrem zažil. Obecenstvo bylo fantastické. Momentálně působím ve třech kapelách. Hrajeme rock, jazz a starý styl z doby největší slávy Elvise Presleyho (*1935 †1977). Na kytary hraji devět let, zpívám od útlého dětství. Denně cvičím asi hodinu. Učí mě Bc. Martin Krajíček, jenž je současně i dirigentem našeho orchestru. Pokud se v budoucnu zadaří, chtěl bych se muzikou živit.“

Více: www.zusboskovice.cz
60 fotek, 21.6.2015, 82 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Boskovičtí dorostenci v republikové extralize InLine hokeje získali bronz!

Zimní stadión v Boskovicích je využíván sportovci po celý rok. V jarních a letních měsících se ledová plocha zamění za plastový bleděmodrý povrch pro InLine hokejisty a provoz v hale se nezastaví ani v horkých dnech.
Nejinak tomu bylo i v neděli 21. června 2015, kdy Boskovice hostily podruhé v historii Mistrovství České republiky dorostenců a starších žáků v InLine hokejistů.
Tvrdé boje o kotouč mezi dvěma brankami probíhaly od deseti hodin do devatenácti. Ředitel turnaje a manažer boskovických hokejistů Petr Šebek pak zavelel k slavnostnímu nástupu a předání cen: „Zdravím diváky, zúčastněné, hráče a všechny, kteří se o tento podnik starali. Jsem rád, že vše probíhalo v duchu Fair Play a že nedošlo k žádným zraněním. Poháry a medaile bude předávat místostarosta Boskovic Petr Malach, DiS.“

Pořadí starší žáci:

3. IHC Night Birds Přerov
2. Beroun
1. IHC Devils Zlín

Petr Šebek: „Gratuluji starším žákům, jsme rádi, že nás v Boskovicích navštívili.“ Zazněl bouřlivý potlesk a vyhlašování běželo dál.

Pořadí Extraliga dorost:

3. Domácí HC Boskovice
2. IHC Devils Zlín
1. IHC Night Birds Přerov

Veselé štěbetání dětí a cinkání medailí přerušil místostarosta Boskovic Petr Malach, DiS: „Všechny zdravím, děkuji, že jste zavítali sem k nám. Blahopřejí vítězům. Sportujte dál, třeba se za rok zase zde potkáme. Šťastnou cestu domů!“
Trenér Petr Zatloukal z Přerova: „Děkuji za krásné mistrovství, ještě jednou zatleskejte všem pořadatelům. Děkuji rodičům, že nám pomáhají a že můžeme hrát. Prosím rodiče, aby všechny děti dostaly na zítra omluvenky a nemusely do školy. Děkuji.“
Petr Šebek učinil za celým podnikem tečku: „Mistrovství ČR dorostu a starších žáků považuji za ukončené. Sportu zdar!“
Následovalo nezbytné fotografování všech mužstev samostatně, pak společný snímek a ztemnělá sportovní hala se pomalu ponořila do nedělního večerního ticha.
Petr Šebek upřesnil: „Děkuji především Svazu českého InLine hokeje za uspořádání skvělého mistrovství. Jsem rád, že to bylo tentokrát v Boskovicích, dlouho jsme na to čekali, je to krásný zážitek pro všechny. Místostarosta Boskovic Petr Malach, DiS předával poháry i medaile, jež zaslal Český svaz ledního hokeje. Mám radost, že kluci si vezou domů na Boskovice zlatou, stříbrnou a bronzovou památku. Dnešního turnaje se zúčastnilo devět týmů asi 120 dětí. V Boskovicích hostíme tento podnik podruhé po pěti letech. Tenkrát jsme získali Mistra republiky s přípravkou. Pořadatelství dalšího ročníku ještě není stanovené, rádi bychom sem do Boskovic nějakou kategorii opět získali. Letos trénujeme v Boskovicích družstva přípravky, mladší žáky, dorost, juniory a mužský tým A. Poslední jmenovaný bude bojovat o postup do extraligy. Snažíme se o to již pátým rokem, věřím, že s touto sestavou se nám to podaří. V tom případě by v Boskovicích příští rok mohla extraliga za účasti sportovních špiček, například Tomáše Plekance (*1982), proběhnout.“

Více: http://hcboskovice.cz/
48 fotek, 19.6.2015, 143 zobrazení, 2 komentáře | moje fotozprávy
Vzhůru do života!

Zámecký skleník v Boskovicích se stal v pátek 19. června 2015 dějištěm malé slavnosti. Z Vyšší odborné školy ekonomické Hybešova 53 odcházeli absolventi studijních oborů Ekonomika a podnikání s volitelným zaměřením daňové poradenství nebo finanční řízení podniku a oboru Finančnictví a bankovnictví.
Zástupkyně ředitele VOŠ Ing. Hana Švecová milé setkání zahájila: „Vítám ředitele školy Ing. Mgr. Pavla Vlacha, místostarostu Boskovic Petra Malacha, DiS., vedoucí studijních skupin - za Finanční řízení podniku Ing. Evu Havířovou, Finančnictví a bankovnictví Ing. Evu Pluháčkovou a za Daňové poradenství Ing. Drahomíru Markovou.
V krátkém kulturním programu se představila skvělá zpěvačka Ludmila Dohnálková. Přednesla slavný šlágr od Edith Piaf (*1915 †1963) Padam Padam (1951) v originále.
Ve studijní skupině Daňové poradenství absolvovalo třináct studentů, z toho šest s vyznamenáním. Studijní skupina Finančnictví a bankovnictví – zde absolvovalo deset studentů, tři s vyznamenáním. Finanční řízení podniku opouští s úspěchem deset studentů, šest s vyznamenáním.
Všichni absolventi po jednom usedli ke stolku, kde převzetí dokumentu stvrdili vlastnoručním podpisem a pak již z rukou ředitele Ing. Mgr. Pavla Vlacha, místostarosty Petra Malacha DiS, Ing. Drahomíry Markové, Ing. Evy Pluháčkové, Ing. Evy Havířové a studijní referentky Martiny Greplové převzali vysvědčení o studiu.
Z jeviště se opět ozval nádherný sytý hlas Ludmily Dohnálkové, tentokrát zazpívala v originální francouzské verzi od Edith Piaf Non, je ne regrette rien (1960). Na konci svého vystoupení poděkovala a pogratulovala absolventům.
Ředitel Ing. Mgr. Pavel Vlach: „Člověk musí mít talent, ale to nestačí. Učení je třeba podložit pílí, zodpovědností a jít do toho naplno. Teprve potom má úspěch. Typickým příkladem je Liduška Dohnálková. Francouzsky se neučila a dokázala to jako zpěvačka sama. Je to podložené pílí, pracovitostí a chutí něčeho dosáhnout. Za Vašim úspěšným studiem stáli rodiče, prarodiče, přátelé. Jste na životní křižovatce. Blahopřeji Vám k dosaženým výsledkům a věřím, že zúročíte nabyté vědomosti. Vykročte do dalších dnů tou správnou nohou.“
Místostarosta Petr Malach, DiS s humorem zavzpomínal na své studium před deseti lety: „Za tu dobu jsem vyrostl do šířky i do výšky a hlavně jsem pochopil, že život není jen o honbě za něčím, ale je třeba se zastavit a kolikrát více přemýšlet. Připomenul, jak „válčil“ v angličtině se znalostmi o Evropské unii, jak nakonec u učitele Ing. Antonína Vybíhala prošel a pokračoval: „Přeji Vám úspěšný start do dalšího života, Rodičům děkuji za to že Vás v době studia podporovali.
Po zdravicích studentů, kteří shrnuli čas strávený přípravou a ve škole, poděkovali pedagogům za poskytnuté vědomosti zejména těm třídním, ke kterým měli nejblíže a rodinám za poskytnuté zázemí učinila Ing. Hana Švecová za milým setkáním tečku: Přeji Vám, ať na tvářích zůstává úsměv, hodně štěstí a zdraví v dalším životě. Naše setkání uzavře státní hymna.“
Na úplný konec předali absolventi pedagogům květiny.

Více: http://www.vassboskovice.cz/
10 fotek, 18.6.2015, 108 zobrazení, 1 komentář | moje fotozprávy
Odkaz 65. výročí justiční vraždy JUDr. Milady Horákové

Další zajímavou besedu z cyklu Setkávání tentokrát o JUDr. Miladě Horákové k 65. výročí zinscenované justiční vraždy připravil brněnský Unijazz na čtvrtek 18. června 2015 do Židovského domu na Bílkově ulici 7.
Předsedkyně spolku Ing. Barbora Oprchalová pozvala k pátému závěrečnému dílu Setkání s minulosti hosta nanejvýš významného. Byl jím Mgr. Martin Vadas - dokumentarista, režisér, kameraman a producent.
Ten představil fragmenty z dokumentu Proces H: „Jedná se o desetidílný seriál, každý trvá 52 minut. Náš záměr byl, aby každý díl byl jeden den procesu. A též se takto každý den vysílal. Pátý díl připadl na neděli, kdy se nesoudilo, my jsme jej věnovali účelu procesu, což byla propaganda. Měl sloužit k zastrašení nekomunistických sil ve státě.“
Akce Střed – jednalo se o zatčení 650ti osob, s nimiž proběhlo 35 procesů a ten největší a nejznámější byl právě s JUDr. Miladou Horákovou.
„Já jsem k tomu přišel v roce 2005, kdy jsem byl požádán o projekci na Filmové škole v Uherském Hradišti,“ pokračoval Mgr. Martin Vadas. „Použili jsme materiál z filmu režiséra Jana Mudry Případ doktor Horáková (1990) a knihu místopředsedkyně Klubu Milady Horákové též historičky Zory Dvořákové. Pozval jsem k tomu ještě i skupinu mladých historiků, ti pak na základě získaných faktů napsali knihu Žádáme trest smrti, kde je skvěle zpracován účel procesu, tedy propaganda. Připravili jsme prezentaci na Filmovou školu a pátého července 2005 ve Slováckém divadle Uherské Hradiště proběhla šestihodinová projekce přerušovaná komentářem historiků. Podle stenozáznamů z archivů a dvou magnetofonových pásů se závěrečnými řečmi jsme od roku 2007 s Českou televizí vyrobili desetidílný pořad a zdarma jej umístili na iVysílání ČT, je to tam dodnes. Na vydání DVD nosičů pro školy, což by stálo cca 5 milionů korun, jsem nesehnal sponzory.“
Mgr. Martin Vadas v průběhu svého poutavého vyprávění postupně bral do rukou různé publikace o JUDr. Miladě Horákové, dalších politických vězních a každou stručně představil.
„V roce 1968 byl proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími prohlášen za neplatný,“ pokračoval Mgr. Martin Vadas. „Všichni byli v postavení obžalovaných. Teprve v roce 1990 byli definitivně zproštěni viny.“
V první filmové ukázce zaznělo, že celý proces byl demonstrací síly komunismu. Tehdejší režim chtěl ukázat, že formující se emigrace, rádio Svobodná Evropa a jejich snahy o změnu jsou neúčinné. Na velkoplošné obrazovce se odvíjel začátek procesu s JUDr. Miladou Horákovou (*1901 †1950), též poslankyní strany Československých národních socialistů (1945 – 1948) a místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů – sama byla za války uvězněná. Po válce chtěla s mnohými dalšími zvýšit vliv Západu (Marshallův plán hospodářské pomoci). Byli obviněni z velezrady a vyzvědačství. Tehdy bylo pozatýkáno 650 lidí, před soud jich bylo postaveno 639. Tito byli rozděleni do 36ti skupin. V první třináctičlenné zazněly čtyři rozsudky smrti. Celkem bylo popraveno deset lidí. Zbývající dostali úhrnem 7850 let těžkého žaláře, tedy 13 let na osobu. Na počátku procesu se Horáková obhajuje, že vše před platností zákona 231 na ochranu lidově demokratické republiky prováděla v dobré víře od roku 1929. Soud zcela neprávem vztáhnul zákon 231 i na její činnost předešlou.
V ukázce z devátého dílu, závěrečného dne soudního procesu zazněla plamenná řeč JUDr. Ludmily Brožové-Polednové (*1921 †2015), jež označila za nepřátele lidu všechny z řad fabrikantů, velkostatkářů, kteří žiji z dělnické práce. Všechny obviněné v soudní síni označila za zrádce lidu a rozvraceče republiky. „Občané soudci, jménem lidu suďte zrádce, chraňte mír!,“ zakončila svůj projev. Obviněný František Přeučil (otec herce Jana Přeučila) poukazoval na účelově najatou veřejnost, jež byla vybrána a pocházela z krajů obviněných. Náklady a ušlou mzdu dostali proplacené. Tito lidé měli za úkol šířit propagandu komunismu.
Desátý díl filmu zahájila budovatelská píseň z poválečné doby, jíž Mgr. Martin Vadas komentoval: „Použil jsem jí tam jako symbol spolupráce stran Národní fronty, zobrazuje shodu s ideou KSČ.“
Opět jsme se přenesli do jednací síně pankráckého soudu na závěrečný den největšího politického procesu v ČSR. Zazněla poslední slova obžalovaných. JUDr. Milada Horáková: „Jako žena a matka jsem si nikdy nepřála válku. Sama jsem se v době okupace ocitla v nebezpečí života. Moje úmysly nikdy nebyly nízké a nečestné. Za největší osobnosti považuji T.G. Masaryka a Edwarda Beneše Za jejich vlády v tomto státě nikdo pro své přesvědčení nemusel umírat ani skončit ve vězení.“
Tresty byly dopředu určené, soud byl pouhé zastrašovací divadlo. Po přestávce byl toho dne ve dvacet hodin vynesen rozsudek. JUDr. Milada Horáková byla odsouzena k testu smrti a s ní další čtyři obvinění. Ostatní dostali léta těžkého žaláře od patnácti let po doživotí.
V plném znění je možné si rozsudek přečíst zde:
https://cs.wikisource.org/wiki/Rozsudek_St%C3%A1tn%C3%ADho_soudu_v_Praze_ze_dne_8._6._1950,_%C4%8D.j._Or_I/VII_65/50
Mgr. Martin Vadas dění z filmu komentoval: „Hlavním důkazem proti JUDr. Ludmile Brožové-Polednové byly zápisy z porad o výši trestu, jenž byl připraven dlouho předem. Inscenace předstírá normální soudní řízení, je tam veřejnost, zahraniční novináři a za dveřmi v zákulisí vše zaznamenávali rozhlasoví technici na magnetofonové pásy. Nahrávky byly ihned po skončení předány náměstku ministra spravedlnosti Karlu Klosovi a do roku 2000 nepoužity. Poté byly přemístěny do Národního archivu pod názvem Klosův archiv. V rozhlase na oddělení historických záznamů jsme je přehráli a redaktor publicistiky Marek Janáč z nich sestavil dokumentární pořady vysílané v roce 2009.
Mgr. Martin Vadas přerušil projekci a stručně zabrousil do techniky: „Film sleduje především záběr jedné zvukové kamery ČTK, občas jsme zařadili prostřihové záběry na veřejnost a snímky zezadu. Přísedící advokáti měli černé brýle kvůli silným reflektorům. Materiál (kopie s životností cca 600 let) byl jako jediný u nás prohlášen národní kulturní památkou.“
Vynesené rozsudky se zarytým budovatelům socialismu nelíbily, požadovali tresty vyšší. Pro některé odsouzené vzhledem k jejich věku byly dvacetileté tresty v podstatě doživotní.
Ve světě se zvedla vlna solidarity, žádosti o milost byly směřovány k rukám presidenta Klementa Gottwalda. Vlády západních států do toho příliš vstupovat nechtěly ze strachu před komunismem, žádné oficiální protesty se nekonaly.
Proti rozsudku se všichni na smrt odsouzení odvolali, JUDr. Milada Horáková o milost nežádala. Presidenta Gottwalda o ni požádala dcera Jana a otec Čeněk Král. President Klement Gottwald prosby nevyslyšel a pod rozsudek se, i přes osobní známost s Horákovou, podepsal.
V pokračování filmu byly ukázány posledních hodin života odsouzených, prostředí pankráckého popraviště se dvěma starými rakouskými šibenicemi s hákem, tažným a závěsným zařízením. Byl komentován způsob poprav zvláště trýznivým způsobem udušením, nikoliv zlomením vazu. Utrpení odsouzeného trvalo déle asi jedenáct minut. Z úřední povinnosti musel být popravám přítomen předseda senátu Karel Trudák, soudce Matoušek, dělnická prokurátorka JUDr. Ludmila Brožová-Polednová, zapisovatel a soudní lékař. Jako poslední byla 27. června 1950 popravena JUDr. Milada Horáková v pět hodin třicet pět minut. Její poslední slova: „Padám, padám. Tento boj jsem prohrála. Odcházím čestně. Miluji tuto zem. Miluji tento lid, odcházím bez nenávisti.“
Rakve s popravenými byly po odchodu všech zúčastněných odvezeny do strašnického krematoria.
V listopadu 2007 byla bývalá prokurátorka JUDr. Ludmila Brožová-Polednová jako jediná za účast na procesu odsouzena. Předseda senátu Městského soudu v Praze JUDr. Petr Braun ji prohlásil vinnou a vyměřil jí trest osm roků vězení. V roce 2010 jí president Václav Klaus vzhledem k vykonání části trestu a vysokému věku udělil milost. Odseděla si rok a osm měsíců.
Mgr. Martin Vadas: „Odkaz Milady Horákové nebyl nikdy plně pochopen a vnímán. Její pomník bude do půl roku umístěn asi osmdesát metrů od vchodu do Sněmovny Parlamentu ČR, další na Albertově. Výtvarné pojetí sochařských děl, kdy její poslední slova jsou na zemi, v zimě budou schovaná pod sněhem, je rozporuplné, je třeba se nad tím ještě zamyslet.“
Jedna z posluchaček přednášky vyslovila svůj názor na JUDr. Miladu Horákovou: „Stála si za svým názorem. Proti fašistům i později proti komunismu. Nebála se, i když za to položila život.“
Mgr. Martin Vadas: „Pátráním jsme zjistili, že film z procesu zřejmě natočil Přemysl Frejman (*1921 †1984), též autor filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení o Čihošťském zázraku a páteru Toufarovi (1950).“
V roce 2010 zrežíroval Jiří Nekvasil operu o justiční vraždě JUDr. Milady Horákové pod názvem Zítra se bude… Jan Hřebejk operu zpracoval jako filmový záznam pro kina. V současné době natáčí režisér, scénárista a producent David Mrnka hraný film. „Nejtěžší bude postavit věrnou kopii soudní síně, která již neexistuje,“ zakončil poutavé vyprávění o jedné z epizod tragických osudů našeho národa dokumentarista, režisér, kameraman a producent Mgr. Martin Vadas.
64 fotek, 18.6.2015, 124 zobrazení, 4 komentáře | moje fotozprávy
Rozloučení s předškoláky v MŠ Boskovice pracoviště Na Dolech spojené s maškarním karnevalem

I v mateřské škole pracoviště Na Dolech se rozloučili s předškoláky a to v rámci dětského karnevalu u příležitosti konce školního roku ve čtvrtek 18. června 2015. V horní části zahrady bylo před začátkem živo. Veselé štěbetání dětí se mísilo s vážnými rozhovory rodičů, do toho zněly dětské písničky.
Malou odpolední slavnost zahájila ředitelka všech tří pracovišť MŠ Boskovice Mgr. Dagmar Burianová: „Vítám rodiče, prarodiče, starostku města Bc. Hanu Nedomovou, místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou, zástupkyni českého zahrádkářského svazu Základní organizace Boskovice paní Zdenu Slámovou.
Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková: „Jsem ráda, že hřiště, jež jsme vloni v září slavnostně otevírali, je hojně využíváno. Město věnuje oblasti školství velkou pozornost, usilujeme o dotaci na rozšíření pracoviště Bílkova pro děti mladší tří let. Pokud finance dovolí, soustředíme se teď na modernizaci vnitřního vybavení budov. Děkuji ředitelce Mgr. Dagmar Burianové, všem pedagogům i provozním zaměstnancům za vzornou péči o děti. Těm, kteří se dnes loučí, aby si našli na základní škole nové kamarády, měly hodnou učitelku a přechod zvládla celá rodina.“
Ředitelka Mgr. Dagmar Burianová připomenula program: „Nejprve přivítáme všechny děti v reji masek, pak bude slavnostní vyřazení „absolventů“. V druhé části můžete obejít zábavné úkoly rozmístěné po celé zahradě. Během celého odpoledne si lze zakoupit losy, osvěžit se občerstvením.“
V reji masek se nejprve představila třída Žabičky s třídní učitelkou Magdou Musilovou a Lenkou Mazáčovou. Třídu Želvičky přivedla učitelka Iveta Meluzínová a Bc. Lucie Straková, v čele třídy Kapříci přišly učitelky Alena Henková, Mgr. Taťána Reiblová a Lenka Kolínská. Jako poslední napochodovali Delfínci s učitelkou Marií Kociánovou a Danou Marvanovou, jež nahradila zástupkyni ředitelky Bc. Leonu Walterovou. Celý prostor se zaplnil nádhernými a nápaditými maskami. Hemžilo se to tam kovboji, piráty, námořníky, hasiči i něžnými princeznami v sněhobílých šatech.
Paní Zdena Slámová ze základní organizace ČSZ Boskovice: „Český zahrádkářský svaz pořádal dvacátý ročník soutěže v malování dětí. Po místních, okresních a krajských proběhlo i celostátní kolo, jehož se zúčastnilo 1560 prací. Každoročně některá škola z Boskovic boduje, tentokrát obhájila deváté místo v kategorii mateřských škol Verunka Minxová.“ Ta z rukou paní Zdeny Slámové obdržela drobnou upomínku.
Slavnostní vyřazení „absolventů“ zahájili předškoláci ze třídy Žabičky, čtyři děvčátka a tři chlapci. Poté se představili děti ze třídy Želvičky, pět děvčátek a dva chlapci. Třídu Kapříci opustí čtyři dívky a pět chlapců. Jako poslední nastoupili předškoláci ze třídy Delfínci, dvě děvčátka a šest chlapců.
Všechna defilé byla doprovázena cvakáním fotoaparátů, rodiče chtěli významné životní okamžiky svých dětí co nejlépe a věrně zachytit. Odcházející děti obdržely z rukou svých třídních učitelek vysvědčení, medaile a na památku knížku. Ředitelka školy popřála dětem ve škole dobré učitele, kamarády, hodně radosti z nových poznatků a dovedností, které ve škole získají. Poděkovala všem rodičům za vstřícnost a spolupráci během roku, zaměstnancům za dobrou práci, všem sponzorům za příspěvky a podporu činnosti školy a také za ozvučení dnešní akce panu Lórovi.Po ukončení oficiální části programu pokračoval karnevalový rej a všichni se pomalu připravili k odchodu na sportovně-zábavná stanoviště v areálu celé zahrady.
Mgr. Dagmar Burianová upřesnila: „Děti mají kolem krku kartičky, kam budou sbírat razítka za splnění jednotlivých úkolů. Po absolvování všech osmi stanovišť dostanou za odměnu balíčky. Kdo má zájem, může si zakoupit los a v dětské tombole něco vyhrát. Přeji všem příjemnou zábavu, pěkné odpoledne, ať se Vám u nás na pracovišti Na Dolech líbí. Přejeme si, abyste zde s námi a svými dětmi strávili radostné chvíle.“

Více: www.msboskovice.cz
1 fotka, 3.6.2015, 104 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Završení maturity slavnostním předání certifikátů ECDL a CISCO Academy
a vyhlášení výsledků Cisco soutěže NAG 2015

Ve středu 3. 6. 2014 proběhlo na VOŠ ekonomické a zdravotnické SŠ Boskovice slavnostní předání certifikátů žákům 4. ročníku oboru Informační technologie. Nejprve byly žákům předány certifikáty ECDL, které předal Ing. Jiří Hlaváček. Testy ECDL skládají žáci ve čtvrtém ročníku a získávají tak doklad o tom, že mají základní znalosti v ovládání počítačů a kancelářských aplikací. Jde tedy o doklad základní počítačové gramotnosti. Důležitější certifikáty ale žáci 4. ročníků dostali od Cisco lektora Ing. Davida Marka. Naše škola je už šestým rokem součástí mezinárodní počítačové akademie – Cisco Academy, a žáci tak mají možnost získat certifikáty, které dokládají znalosti a dovednosti na úrovni IT odborníků.
Ing. David Marek na závěr slavnosti vyhlásil vítěze školního kola soutěže Cisco NAG 2015 (Networking Academy Games). Letos se naše škola zúčastnila této prestižní mezinárodní soutěže již potřetí a zopakovala úspěch z předloňského roku. Mezi 20 nejlepších v ČR se z naší školy probojovalo 5 žáků a 2 z nich se v evropském finále umístili na předních místech. Z pohledu ČR se ve finále umístili na 1. a 2. místě. Jmenovitě to byli Jan Chaloupka z IT2 (1. místo v ČR a 8. v rámci Evropy), Patrik Dokoupil z IT3 (2. místo v ČR a 24. v rámci Evropy). V rámci školního kola je na 3. místě Jan Uhlíř, 4. Marek Šos a 5. Adam Přichystal (všichni z IT2). Kluci tak měli možnost změřit své IT znalosti a dovednosti s vrstevníky z celé Evropy. Jen pro zajímavost - celkově jsou v Evropě nejlepší Rumuni (v první třicítce měli 9 žáků), pak Němci (TOP 30 4×) a Bělorusové (TOP 30 6×). ČR je z pohledu umístění nejlepších žáků na 4. místě (TOP 30 3×).
Co je Cisco Academy
Cisco Academy je vzdělávací program, který vytvořily dvě největší technologické firmy na světě: Hewlett Packard a Cisco Systems. Cílem toho programu je poskytovat IT školám kvalitním výukové materiály, síťová zařízení a především garantovat profesionálně proškolené lektory s cílem připravit žáky středních a vysokých škol na průmyslovou certifikaci v oboru Informační technologie.
Ke studijním materiálům Cisco Academy mají přístup jen některé IT školy. Na celém světě, tj. v cca 150 zemích světa působí v současné době asi 10 000 škol, které jsou Cisco akademiemi. V České republice je celkem 139 středních škol, kde lze studovat obor Informační technologie, ale asi jen třetina z nich je součástí vzdělávacího programu Cisco Academy. Naše škola VOŠ a SŠ Boskovice je jednou z nich.
Žáci na naší škole tak mají možnost získat v rámci výuky podle programu Cisco Academy dva mezinárodně uznávané certifikáty: Cisco IT Essentials (správa a údržba PC, základy bezpečnosti a počítačových sítí) a CCNA 1 (první z řady certifikátů pro specialisty na síťové technologie). Tyto certifikáty dokládají, že žák nejen ovládá IT odbornost na profesionální úrovni, ale že ji zvládá i v anglickém jazyce. Nejlepší žáci, kteří absolvují všechny anglické testy nad 85%, dostávají navíc písemnou gratulaci – ocenění studijních výsledků – přímo od ředitele Cisco Academy.
Pro naše maturanty je Cisco certifikát velmi důležitým dokladem odbornosti na trhu práce. Z průzkumu společnosti Cisco vyplývá, že o uchazeče s mezinárodním certifikátem je mnohem větší zájem a že mají i mnohem rychlejší karierní postup – předpokládá se ochota dál se učit. Konkurence v IT se stále zvětšuje, ale odborníků v IT je u nás stále nedostatek. Přitom region Jihomoravského kraje je přímo ideální pro obor IT – působí zde mnoho velkých IT firem: IBM, GTS, Red Hat, Honeywell, FEI, NetSuite nebo Infosys. Díky tomu se o moravské metropoli stále častěji ve světě hovoří jako o českém Silicon Valley.
Vzhledem k výsledkům z minulých let můžeme směle říct, že má naše škola v rámci Jihomoravského kraje velmi významné postavení, neboť z celkem 7 škol zapojených do programu Cisco Academy se podle výsledků soutěže Cisco NAG umístila na prvním místě.
Slavnostní předávání certifikátů ECDL a CISCO Academy se tak u nás stalo tradicí a celkový počet certifikovaných studentů již vzrostl na 64. Těšme se tedy na další úspěchy našich žáků.

V Boskovicích dne 5.6.2015.
Zpracoval: Ing. David Marek
Editor: Ing. Roman Procházka
Snímek: Jana Kotoučková – žákyně IT3
21 fotek, 17.6.2015, 153 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Vzpomínka na Milana Chladila a jeho písničky

Jídelna Městské správy sociálních služeb se ve středu 17. června 2015 proměnila v improvizovaný koncertní sál. Mezi seniory zavítal herec, zpěvák a textař Šimon Pečenka.
„Je to tři a půl roku, co jsem zde byl naposledy,“ přivítal všechny sympatický nakrátko ostříhaný umělec. „Dnes budeme vzpomínat na zpěváka jenž měl nádherný barytón – na Milana Chladila (*1931 †1984). V e složce mám texty, protože někdy zapomínám. Jak říkával Miroslav Horníček – Uděláte-li někdy chybu, upozorněte na to diváka, že nejste stroj, ale člověk.“
Po humorném úvodu zazněla první píseň v podání Šimona Pečenky. Šlágr, jenž kdysi interpretoval též věhlasný černošský trumpetista Louis Armstrong (*1901 †1971), u nás Milan Chladil pod názvem Borůvková.
„Milan Chladil byl nekorunovaným králem českého popu své doby,“ pokračoval Šimon Pečenka. „V mládí měl rád sport a koně. Vyučil se krejčím, ale u řemesla nezůstal. Absolvoval hudební akademii, měl klasické operní vzdělání a věnoval se kumštu.“
V druhé písni zavzpomínal Šimon Pečenka i na Karla Gotta. Zazpíval duet Znám, jak je krásné lásku dát.
V roce 1973 vyhrál Milan Chladil prvního Zlatého slavíka. Druhý byl tenkrát Waldemar Matuška (*1932 †2009). Karel Gott se tenkrát vůbec neumístil, dostal jen tři hlasy.
V padesátých letech se na scéně populární hudby objevil Karel Vlach (*1911 †1986). S jeho orchestrem zpíval Rudolf Cortéz (*1921 †1986), jenž byl pro Milana Chladila velkým vzorem. V šedesátých letech se prosadila dvojice Milan Chladil a Iveta Simonová (*1928).
Šimon Pečenka pak zazpíval známou rychlou v rytmu twistu Hello Mary Lou – Je nás jedenáct.
Milan Chladil vystupoval na jevišti zásadně elegantní v obleku s kravatou a na nohou lakované boty. Voněl již tenkrát podpultovými parfémy Old Spice. Byl sportovec, miloval kulatý nesmysl, fandil Slávii.
Šimon Pečenka přerušil vyprávění písní Milana Chladila Volání divokých husí z roku 1965. Poté přednesl dva ze 318ti duetů Ivety Simonové a Milana Chladila. První s názvem Děti z Pirea (1966) s ním zpíval celý sál. Druhý se jmenoval Sladké hlouposti.
Milan Chladil byl též herec. Vystupoval třicet let v Hudebním divadle Karlín. Známá je hudební komedie Pygmalion – My Fair Lady.
V podání Šimona Pečenky zazněla píseň z tohoto muzikálu Já se dnes dopoledne žením, jíž Milan Chladil nazpíval počátkem osmdesátých let.
V roce 1960 ve stejné hudební komedii Milan Chladil zpíval Ulice, kde bydlíš Ty, seniorům ji přednesl Šimon Pečenka.
Druhá hudební komedie Dohazovačka - Hello Dolly (1969) – hlavní role Barbara Streisand (*1942), Jitka Molavcová (*1950) získala za tuto roli cena Thálie, Laďka Kozderková (*1949 †1986), Alena Antalová (*1972), Ivana Chýlková (*1963), Helena Vondráčková (*1947).
Šimon Pečenka zazpíval z Hello Dolly stejnojmennou titulní píseň, která kdysi zněla z rádií a pódií v podání Louise Armstronga a Milana Chladila, pak neapolskou ('O sole mio z roku 1898) Za rok se vrátím, jíž Milan Chladil nazpíval s orchestrem Karla Vlacha. I tento známý šlágr Eduarda di Capui (*1865 †1917) zněl sálem podání sboru boskovických seniorů. Šimon Pečenka si troufnul i na originální italský text básníka Giovanniho Capurry (*1859 †1920).
O smrti Milana Chladila se tradují tři verze. V první zkolaboval na jevišti, ve druhé měl prý autonehodu, a třetí vypráví o srdečním záchvatu na cestě v autě, kdy mu už lékaři nemohli pomoci.
„Milan Chladil stále zůstává skvělým zpěvákem, jeho písně se hrají pořád,“ zakončil poutavé vyprávění o Milanu Chladilovi Šimon Pečenka a přednesl píseň mexického skladatele Augustína Lary opěvující španělské město Granada z roku 1932.
To však ještě úplný konec nebyl. Senioři se stali posluchači premiéry písně z nového CD, jež vyjde v září tohoto roku u příležitosti dvacetiletého působení Simona Pečenky u divadla. Některé písně si sám i otextoval. Na středečním setkání v MSSS přednesl závěrečnou píseň, jíž v originále zpívali Eros Ramazzotti (*1963) a Luciano Pavarotti (*1935 †2007) v rámci charitativního projektu pro Afriku. Šimon Pečenka k ní napsal český text a dal písni název Stačí jen začít.
Vedoucí úseku přímé obslužné péče Mgr. Leona Krejčířová poděkovala Šimonu Pečenkovi za krásný umělecký zážitek a ředitelce Bc. Marii Sáňkové za starost, kterou věnuje výběru pořadů pro seniory.
Šimon Pečenka: „Do Boskovic jsem se těšil na známé tváře, tentokrát bylo více diváků a zdálo se mi, že i přijetí bylo vřelejší. Milana Chladila celoživotně obdivuji, měl nádhernou barvu hlasu a zajímavý životní styl. „S Ivetou Simonovou jsem se stkal několikrát, i přes svůj vysoký věk je to úžasná dáma. V září budu slavit dvacátou sezónu u divadla, nejčastěji a nejraději hrajeme pro děti. Spolupracujeme s Uršulou Klukovou, Vlastmilem Harapesem, Vladimírem Županičem, Miriam Kantorkovou a dalšími. Publikum zde v MSSS Boskovice bylo dnes úžasné. Při natáčení již zmiňovaného CD se vracím ke klasice a i světové hity jsem přetextoval do češtiny, některé věci máme již hotové. V autě poslouchám veřejnoprávní rozhlas především kvůli dopravnímu zpravodajství. Najezdíme kolem osmi tisíc kilometrů měsíčně. Ze zahraničí jezdíme především do Srbska hrát a zpívat pro české krajany. Tam jsou lidé pohostinní, veselí, máme to tam rádi. V současné době zpracováváme cestopisy Na špacíru, bude z toho jedenáct reportáží z okolí Balatonu a hranic s Rakouskem. Všechny díly jsou k dispozici na YouTube.
Příjemné odpoledne s Šimonem Pečenkou a písničkami Milana Chladila uteklo velmi rychle. Ta více než hodinka se některým zdála jako pár minut. Senioři aspoň na chvíli omládli o několik desítek let a pomyslně se vrátili do časů aktivního věku.
Za to vše patří velký dík nejen Šimonu Pečenkovi, ale i vedení a pracovníkům Městské správy sociálních služeb v Boskovicích, že se o klienty pečlivě starají a dovedou jim skvěle vybíranými hosty smysluplně vyplnit jejich volný čas.

Více: www.mssboskovice.cz
63 fotek, 16.6.2015, 92 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Vstříc prázdninám a v září do opravdové velké školy!

Mateřská školka Boskovice pracoviště Lidická se v úterý 16. června 2015 oděla do slavnostního hávu. Veškerá zábradlí byla ozdobena třepetalkami, všude plno dětí s rodiči, veselé štěbetání a hudba se rozléhaly zahradou.
Probíhalo tradiční předprázdninové rozloučení se školou a slavnostní vyřazení dětí, jež v září nastoupí do prvních tříd základní školy.
Ředitelka mateřské školky Mgr. Dagmar Burianová akci zahájila: „Zdravím všechny u nás na Lidické při rozloučení se školním rokem 2014 -2015. Vítám zástupkyni zřizovatele místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou a předávám jí slovo.“
„Přišla jsem se s Vámi pozdravit, potěšit. Do všech tří pracovišť školky chodím velmi ráda. Vedení města společně s paní ředitelkou řeší provozní problémy, snažíme se získávat dotace. Vloni jsme otvírali nové přírodní hřiště Na Dolech, letos něco podobného uskutečníme na pracovišti Bílkova. Našim cílem je získat dotaci na přístavbu školky Bílkova a tím navýšit kapacitu pro děti mladší tří let.“
Ing. Jaromíra Vítková dále prozradila, že se nyní chtějí soustředit na modernizaci vybavení všech tří pracovišť, posteskla si, že vše závisí na financích a dále uvedla: „Děkuji paní ředitelce, všem pedagogickým i provozním zaměstnancům za péči, jíž dětem věnují. Všem malým předškoláčkům, kteří nyní odcházejí přeji, aby příští školní rok začali v základní škole s odvahou a byli spokojeni i tam.“
Ředitelka Mgr. Dagmar Burianová poté udělila organizační pokyny. Připomenula, že odpoledne bude mít dvě části. Jednu slavnostnější s rozloučením a druhá bude zábavná s plněním šesti úkolů, za něž dostanou drobné odměny. Byla připravena i bohatá tombola, všichni si mohli v průběhu akce zakoupit losy.
Mgr. Dagmar Burianová závěrem uvedla: „Děkuji všem rodičům za vstřícnost během školního roku, sponzorům za příspěvky, zaměstnancům za dobrou práci. Všem hezké prázdniny a dovolenou s dětmi.“
Statutární zástupkyně ředitelky pro pracoviště Lidická Michaela Krejčířová odmoderovala půvabná pohybová a taneční vystoupení dětí, někteří předvedli, co se naučili ve hře na dřevěnou píšťalku a pak již nastal všemi očekávaný akt „vyřazení absolventů“. Na úvod přednesla krátkou zdravici: „Přeji rodičům pevné nervy a trpělivost, čeká vás Velká životní změna. Dětem pak, aby měly ve škole štěstí na dobré učitele, kamarády a aby měly radost z nových dovedností, jež tam získají.“
Prvními, kteří nastoupili před rodiče, byli „absolventi“ ze třídy Sluníčka, celkem sedm dětí. Všichni dostali vysvědčení a medaili, pak nezbytné foto a vstříc prázdninám je vyprovodil potlesk rodičů.
Ze třídy Berušky se předvedlo též sedm dětí. Opět dostali vysvědčení, při odchodu je vyprovázelo cvakání fotoaparátů a potlesk.
Totéž se opakovalo u třídy Kopretinek s tím rozdílem, že tam byl vyřazen jen jediný chlapeček.
Třídu Skřivánci reprezentovali jen dva hoši. I ti dostali vysvědčení a památkou na významný životní předěl jim budou fotografie.
Ze třídy Kuřátka bylo slavnostně vyřazeno sedm, ze Včeliček čtyři děti. Nejvíce vyřazených měla poslední třída Motýlci, celkem deset dětí. I zde se celý slavnostní ceremoniál předávání vysvědčení opakoval i s nezbytným fotografováním.
Po ukončení malé slavnosti pozvala Michaela Krejčířová drobotinu a rodiče k soutěžení na šesti stanovištích rozmístěných po celé zahradě i na ploše dopravního hřiště. Děti se mohly vyřádit při střílení vodní pistolí na kelímek, chytání myšky na provázku, hodu míčkem do medvědí tlamy, jízdě na koloběžkách a odrážedlech kolem rybníka, při slalomu, házení kroužků na cíl a při chůzi pavoučí sítí.
Na všechny čekala bohatá tombola sestavená z hraček a drobné občerstvení.
„Přejeme Vám příjemné odpoledne, ať se Vám u nás na pracovišti Lidická líbí,“ zakončila první část milého setkání statutární zástupkyně ředitelky Michaela Krejčířová.

Více: www.msboskovice.cz
71 fotek, 16.6.2015, 103 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
I v Základní umělecké škole Boskovice se najde mnoho talentů!

Hudební vystoupení žáků místní Základní umělecké školy Boskovice doprovázelo příchozí do pravého přízemí Muzea Boskovicka na vernisáž výstavy uměleckých děl Výtvarného oboru a keramiky, jež představuje práce žáků a studentů v průběhu celého školního roku.
Akci zahájila vedoucí výtvarného oboru Mgr. Eva Holoušová: “Vítám místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou, ředitelku ZUŠ Stanislavu Matuškovou, její zástupkyni Mgr. Michaelu Vymazalovou a ředitelku muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalovou, jež umožnila konání výstavy v těchto krásných prostorách. Kromě výstavy keramiky na téma zvířata jsme vytvořili ucelený soubor dětských děl, která jsou obrazem jejich vnitřního světa, jenž je stejně bohatý jako svět přírody. Výstava je současně i absolventská.“
Společně s kolegou Nikolem Sekou, jenž zastupuje kolegyni Mgr. Janu Kolmačkovou, představila pět absolventů Výtvarného a tři Keramického oboru. Všichni obdrželi Pamětní listy a na oplátku předali svým učitelům květiny. Též jejich práce je možno na výstavě obdivovat.
Po tomto malém slavnostním aktu byla výstava oficiálně zahájena. „Přejeme Vám krásné umělecké zážitky“ dodala Mgr. Eva Holoušová závěrem.
Opět se rozezněl zpěv za doprovodu kytary, klarinetu a houslí žáků ZUŠ. Přítomní se rozběhli mezi vystavené exponáty obdivovat umění mladých. Velmi vtipné je například velké mraveniště v rohu jedné z místností a třeba sněhobílé papírové květy.
Tato ojedinělá pestrá výstava bude ke zhlédnutí v Muzeu Boskovicka jen do 24. června 2015!

Více: www.zusboskovice.cz
www.muzeumboskovice.cz
11 fotek, 14.6.2015, 60 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Mladí fotbalisté FC Boskovice bodují!

O přestávce fotbalového utkání FC Boskovice – FC Slovan Brno v neděli 14. června 2015 dostali ocenění i domácí fotbalové naděje. Na travnatou plochu nastoupila družstva starší přípravky a mladších žáků FC Boskovice.
Přišel za nimi člen výkonného výboru Jihomoravského krajského fotbalového svazu a předseda Okresního fotbalového svazu JUDr. Vladimír Kristýn, předseda FC Boskovice o.s. Radek Stříž a tři odchovanci, jež nyní působí ve vyšších soutěžích Jan Koudelka, Ondřej Paděra a Martin Šustr.
Z jejich rukou převzali mladí fotbalisté poháry za vítězství v ročnících 2014 – 2015.
Dále komentátor, místopředseda OFS Blansko, člen a sekretář Výkonného výboru FC Boskovice Mgr. Milan Strya: „Za potlesku diváků přichází též místopředseda FC Boskovice pan Václav Borek, jenž oslavil v minulých dnech významné životní jubileum. Celý výbor a celé FC Boskovice přejí do dalších let hlavně pevné zdraví a trpělivost s dětmi na hřišti i s námi ve výboru.“
Ozval se zasloužený potlesk a mohlo proběhnout předání cen nejprve mladším žákům. Hovořil opět Mgr. Milan Strya: „V soutěžním ročníku 2014 – 2015 se stali vítězi první třídy mladších žáků skupiny A Jihomoravského krajského fotbalového svazu. Na úspěchu se podílelo 26 hráčů pod vedením trenérů Vladimíra Petrů a Tomáše Sychry. Současně se ti stejní kluci podíleli na vítězství v Okresním přeboru mladších žáků FC Boskovice B.“ Proběhlo předání cen, zazněl potlesk diváků a Mgr. Milan Strya pokračoval: „Trenéři Marek Čejka a Václav Hasoň dovedli starší přípravku A v počtu jedenácti hochů k vítězství v Okresním přeboru starších přípravek. Kluci, blahopřejeme a hodně štěstí v krajském finále!“
Proběhlo nezbytné společné fotografování, zazněl bojový pokřik a diváci doprovodili fotbalové naděje do kabin zaslouženým potleskem.
Mgr. Milan Strya dodal: „Kluky čeká krajské finále starších přípravek a v září chlapce ročníku 2005 finále E-on Cupu v Roudném u Českých Budějovic 4. až 6. září 2015, kam si vybojovali postup z kvalifikačního turnaje v Boskovicích ze třetího místa. Připomínám, že první skončili fotbalisté Levice, ale jako zahraniční účastník bez nároku na postup, druhé pořadí obsadila Líšeň.“

Více: www.fcboskovice.cz
4 fotky, 14.6.2015, 52 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Fotbalisté FC Boskovice postupují!

Předposlední kolo fotbalového turnaje 1.A třídy 14. června 2015 v Červené zahradě Boskovice bylo tak trochu slavnostní. Borci z FC Boskovice před utkáním s FC Slovan Brno obdrželi významné ocenění.
Více komentátor, člen a sekretář Výkonného výboru FC Boskovice Mgr. Milan Strya: „Dnešní utkání bude malým svátkem. Když jsme 29. března přivítali na umělé trávě Dobšice, měli jsme čtyři body ztrátu nad tehdy vedoucí Líšeň. Nyní je vše jinak. Od příštího ročníku budou Boskovice pod vedením trenérů Jana Havlíčka a Lukáše Martinka hrát Krajský přebor. Před zahájením dnešního utkání dojde k předání poháru za první místo 1.A třídě skupiny A.“
Malé slavnosti se zúčastnil člen výkonného výboru Jihomoravského krajského fotbalového svazu JUDr. Vladimír Kristýn a předseda FC Boskovice o.s. Radek Stříž. Kapitán mužstva FC Boskovice Jan Horák z jejich rukou převzal pohár za vítězství v 1.A třídě 2014 – 2015.
Mgr. Milan Strya pokračoval: „Tímto si naše mužstvo vybojovalo právo účasti v Krajském přeboru pro sezónu 2015 – 2016. Blahopřejeme.“
Ozval se potlesk diváků, proběhlo společné fotografování a pak již obě mužstva nastoupila k podvečernímu utkání, jehož výsledek byl nerozhodný 1:1 (0:0). Branku za domácí vstřelil Martin Fadrný - číslo 13, za hosty skóroval s desítkou na dresu Roman Stehlík. Červenou kartou byl „odměněn“ hráč FC Slovan Brno Tomáš Inwald s číslem 5.
Poslední utkání sezóny sehraje celek FC Boskovice s Bořitovem na jejich domácím hřišti v pátek 19. června v 18 hodin.

Více: www.fcboskovice.cz
137 fotek, 13.6.2015, 77 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Jubilejní pátý ročník turnaje Žijeme hrou opět skvělý!

Fotbalový areál Červená zahrada patřil od pátku 12. do neděle 14. června 2015 především sportovním nadějím. Konal se zde mezinárodní fotbalový turnaj dětí Žijeme hrou 2015 za účasti mužstev ze Slovenska, Maďarska a Velké Británie, tentokrát pátý jubilejní ročník.
V pátečním odpoledni proběhly předehrávky zápasů. Soutěž oficiálně zahájila v sobotu dopoledne místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková: „Jsem ráda, že se tato akce odehrává právě u nás. Město Boskovice tento turnaj podporuje a navíc bude o nás slyšet i ve vašich médiích. Můžete zdarma využít všech sportovišť města. Děkuji všem organizátorům za náročnou přípravu, trenérům a hráčům. Držím palec všem k vítězství!“
Ředitel turnaje Aleš Odehnal přidal několik organizačních pokynů: „V kategoriích U7 a U8 se dle ideje Žijeme hrou branky nepočítají, rozhodčí tam nejsou, žádné výsledky se nesledují. Jde jen o to si zahrát.“
Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková čestným hvizdem boje na všech osmi hřištích zahájila. Hrálo se za úmorného vedra, pořadatelé dbali na pitný režim všech. Na ploše pod hlavní tribunou byla neustále k osvěžení voda a nakrájené melouny, jichž se nakonec zkonzumovalo téměř čtyři sta kilogramů.
Celý maraton zápasů skončil v neděli 14. června 2015 po čtrnácté hodině. Hlavní tribuna se pomalu zaplnila fanoušky a rodiči, k slavnostnímu nástupu vytvořili skvělou atmosféru.
Mezitím ředitel turnaje a současně moderátor Aleš Odehnal vyhlašoval několik zajímavostí: „Tento rok se turnaj uskutečnil na třech místech v ČR. V Červené zahradě Boskovice hrály kategorie U7, U8 a U13. Celkem 356 utkání. Kategorie U10 a U11 se hrály na stadionu v Židenicích, kategorie U12 v Šardicích. Celkově se zúčastnilo 94 týmů z ČR, 17 ze Slovenska, dva týmy z Maďarska a FC Fulham z Londýna.“
Aleš Odehnal pak poděkoval fanouškům, že vážili mnohdy dalekou cestu až do Boskovic, celému týmu organizátorů, kteří dlouhé měsíce turnaj připravovali a partnerům. Především Městu Boskovice za finanční podporu z grantového systému, Fotbalové asociaci ČR, firmě TechServis Láník, Vodárenské akciové společnosti Boskovice s ředitelem Ing. Petrem Fialou, TGA Kunštát a její majitel František Tenora poslal též významnou finanční částku, Novatisk Blansko, jejíž ekonomický ředitel podpořil finančně i vlastní pomocí, tiskárně HRG Litomyšl, firmě Finiš Dašice za zelená tílka, firmě Sabé za ceny do turnaje, restauraci U Rudyho - Jirkovi Jandovi a Tomáši Bohatému za občerstvení, obědy a večeře, gymnáziu Boskovice a Blansko za překlady, Okresnímu fotbalovému svazu Blansko, FK Kunštát, FC Boskovice, Službám Boskovice, s.r.o., Martinu Wetterovi za ozvučení, firmě Vinofol za ceny pro trenéry a firmě Hyundai.
V kategoriích Elite a Top bylo v Boskovicích za tři dny sehráno 184 utkání.
Místostarosta Boskovic Petr Malach poté za všeobecného jásotu přihlížejících fanoušků předal ceny a poháry.

U 13 Top:

5. místo 26 bodů SK Slávia Praha
4. místo 27 bodů 1. FK Příbram
3. místo 27 bodů ČAFCŽidenice 2011
2. místo 28 bodů SK Sigma Olomouc
1. místo 29 bodů AC Sparta Praha

U 13 Elite:

4. místo 26 bodů FC Fulham
3. místo 27 bodů AC Sparta Praha
2. místo 29 bodů SK Slávia Praha
1. místo 33 bodů FC Zbrojovka Brno

Ve výběru trenérů získalo titul nejlepší hráči šestnáct borců, z rukou místostarosty Petra Malacha převzali zlaté upomínkové kopačky.
Došlo i na ocenění nejaktivnějších fanoušků lahví vína. Přej rozjásanou tribunu nastoupili kluci ze Slezské obce Opava, MFK Skalica, Slávia Praha i se svými bubny. Za odměnu se všichni ještě naposledy hlasitě předvedli svými pokřiky. Nejvzdálenější fanoušek věrný týmu FC Fulham byl též odměněn.
Místostarosta Petr Malach oficiálně jubilejní pátý ročník turnaje Žijeme hrou ukončil: „Všem moc děkuji. Město Boskovice bude tuto velkou akci podporovat i v dalších letech. Těším se na ještě větší návštěvu příští rok. Šťastnou cestu domů.“
Jakmile travnatá plocha a tribuny osiřely, nastal čas krátkých rozhovorů.
Místostarosta Petr Malach: „Tato velká fotbalová akce se vydařila, vyšlo počasí. Za Město Boskovice všem děkuji. Fanouškům, zúčastněným i hráčům. Zvláštní poděkování patří pořadatelům Aleši Odehnalovi a jeho týmu, odvedli skvělou práci. Těším se na příští ročník, určitě se přijďte podívat!“
Ředitel turnaje Aleš Odehnal: „Děkuji celému týmu pořadatelů za třídenní práci a všem, kteří turnaj podpořili. Na prvním místě je to Město Boskovice, které uvolnilo prostředky z Grantového systému na podporu mládežnického sportu, děkuji fotbalové asociaci ČR, všem firmám za finanční příspěvky, klukům za občerstvení, fanouškům, hráčům a trenérům. Podle reakcí se všem turnaj líbil, i přes velké vedro jsme to všichni zvládli. Celkem se turnaje v Boskovicích v kategorii U13 zúčastnilo 28 týmů, v kategorii U7 a U8 též 28 týmů. Znovu děkuji FC Boskovice a Službám Boskovice za perfektní servis, Rychlé záchranné službě Boskovice pod vedením MUDr. Stanislava Krejsty za zdravotnickou pomoc, klukům z SDH Boskovice II Mazurie za požární dohled. Celého turnaje se na třech místech zúčastnilo 94 týmů z ČR, 17 ze Slovenska, dva z Maďarska a jeden z Velké Británie – FC Fulham Londýn. Věřím, že příští šestý ročník turnaje bude stejně zdařilý, pro mládežnický sport má velkou hodnotu. I z tohoto důvodu to pro děti všichni s nadšením děláme.“

Více: http://zijemehrou.cz/
30 fotek, 13.6.2015, 200 zobrazení, 1 komentář | moje fotozprávy
Příběh indiánské noci s kruhovými tanci 13. června 2015

O minulém víkendu v sobotu 13. června 2015 na vyprahlé stepi vedle Westernového městečka mezi tradičními indiánskými stany zněly dětské hlásky. Občanské sdružení (spolek) Intera pro ně připravil Příběh indiánské noci s pestrým programem.
Hned u prvního stanu měla Mgr. Daniela Meluzínová několik vděčných posluchačů z řad dětí i dospělých, jímž jako starostlivá indiánská babička četla pohádky. Perfektní převlečení, černá paruka s dlouhými copy, a úzká pomalovaná čelenka dělala z této dámy indiánku k nerozeznání od pravé. „Za mlada jsem bývala Rybana podle předlohy Karla Maye (*1842 †1912), dnes představuji babičku,“ pravila s úsměvem na rtech.
Na dalších stanovištích se mohly děti vyřádit ve střílení z luku, modelování z hlíny, v malování, rytmice a dalších dovednostech.
Vyvrcholením zdařilého večera bylo společné tancování s bývalým učitelem, dnes cestovatelem a lektorem tradičních kruhových tanců národů celého světa Mgr. Jonášem Kouklem. „Začneme uctíváním čtyř živlů – oheň, vzduch, voda a Země a budeme je tancem předvádět,“ začal mladý sympatický čahoun s dlouhými kudrnatými vlasy a všichni se rozvlnili v rytmu jeho zpěvu za doprovodu bubnu. „Indiáni věřili ve spojení nebe (symbolu otce) a Země (symbolu matky) uvnitř nás. Z toho se jejich tance odvíjejí.“ Celý kruh se pomalu rytmicky pohnul proti směru hodin, posléze počal zrychlovat. Na závěr prvního bloku se ze všech hrdel tanečníků ozvalo sborové „Ha – ho!“
Poté se rozezněla i kytara, tance v melodickém rytmu pokračovaly. Stále vyjadřovaly uctívání přírody tentokrát na Havajských ostrovech.
Pomyslná cesta mezi domorodci různých civilizací nedotčených koutů přírody pokračovala uctíváním boha stromů kmene Maorů z Nového Zélandu – tancem Tane Mahuta, pak Měsíce, ohně – ecuádorský tanec se zpěvem ve Španělštině za doprovodu bubnu. Závěrem se všichni pomyslně vrátili k Maorům a zatančili píseň o lásce Aroha.
Stmívalo se, na obloze se kupila zlověstná mračna. „Snad počasí ještě vydrží, než opečeme buřty,“ přáli si všichni a vzhlíželi k oblakům.
Mgr. Petra Abrahamová: „Občanské sdružení Intera organizuje aktivity pro rodiny s dětmi, dnes pořádáme Svatojánskou noc s podtitulem Indiánská. Jedná se o večer indiánských písní a tanců v podání lektora Jonáše Koukla, což je hlavní náplní večera. Kromě toho zde mají děti sedm tvořivých dílen s indiánskou tématikou. Čtení pohádek indiánskou babičkou, různé dovednosti, práce s hlínou, tvoření ohnivých luceren, bylinková živá voda, indiánské zdobení. Získali jsme dotaci z Grantového systému Města Boskovice, za což velmi děkujeme. Bez ní bychom akci neuspořádali. Dalším partnerem jsou Waldorfská iniciativa Boskovice – výroba lucerniček. Děkujeme Mgr. Daniele Meluzínové – zajistila Mgr. Jonáše Koukla, vytvořila postavu indiánské babičky. Děkujme též Ondřeji Klevetovi, jenž se ujal práce s hlínou. Po ukončení kruhových tanců bude zapálen Svatojánský oheň s krátkou ohnivou show. Pak již nastane tmavá noc a všichni ulehnou ke spánku do svých stanů nebo indiánských teepee.“
Mgr. Daniela Meluzínová: „Byla jsem požádaná děvčaty z Intery o čtení pohádek, vybrala jsem ty nejvhodnější pro děti. Indiánskými pohádkami se prolínají témata obyčejného života lidí a zvířat s kladným morálním koncem.“
Mgr. Jonáš Koukl: „Kruhové tance mě učarovaly už jako dítě hned po revoluci. Začal jsem jako muzikant s bubnem, kytarou a přes hudbu jsem se dostal i k výuce tanců. Dávám důraz na původnost a opravdovost, není dobré si vymýšlet vlastní choreografie. Hlavním smyslem tanců je sdružování lidí, kontakt pohledem, setkávání různých kultur, shromažďování moudrosti jednotlivých etnik. Tance mě nutí cestovat, dívat se, učit se. Během pěti let jsem objel planetu asi třikrát křížem krážem. Základem je všude se otevřít a s lidmi pomyslně propojit.“
Příběh indiánské noci se všem líbil, jak vyplynulo z reakcí především dětí.
Počasí nakonec vydrželo, později trochu sprchlo, ale na náladě táborníků to nikterak neubralo.
Závěrem je třeba poděkovat spolku Intera a všem spolupracujícím dobrovolníkům, že věnují svůj volný čas dětem i dospělým, umožňují jim smysluplně trávit víkendy a též jim nabízejí možnost se něčemu přiučit.

Více. http://intera-boskovice.webnode.cz/
15 fotek, 10.6.2015, 115 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Šedesátá létá – veselá, smutná i pestrá…

V jídelně Městské správy sociálních služeb Boskovice zavzpomínali senioři na zlatá šedesátá. Ve středu desátého června za nimi přišel pobesedovat učitel z místní střední pedagogické školy spoluautor Školy Slunce Mgr. Aleš Pavelka.
Ten úvodem připomenul, že sám tuto po všech stránkách zajímavou dobu nezažil a byl by rád za jakékoliv doplnění.
Mgr. Aleš Pavelka doprovázel celou přednášku prezentací z fotografií a dobových dokumentů. Začal u tehdejší populární hudební skupiny Golden Kids (Zlaté děti) – Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář. Pěvecké trio vydrželo jen krátce, po roce 1970 dostala Marta Kubišová kvůli politickým názorům zákaz vystupování na veřejnosti. Šedesátá léta byl u nás i ve světě zlatý věk po stránce kultury a umění.
Mgr. Aleš Pavelka pokračoval: „Byla to doba uvolnění mezi Západem a Východem, na druhou stranu začala Vietnamská válka, proběhla Kubánská krize (1963), byla postavena Berlínská zeď.“
U nás nastalo též uvolnění, ale záhy 21. srpna 1968 přišla okupace pěti spřátelenými vojsky a poté začala tvrdá normalizace.
21. července 1969 přistáli první Američané na měsíci. Jednalo se o souboj mezi velmocemi USA a SSSR, kdo to zvládne dříve. USA v tomto boji zvítězili i když jako první v kosmu byl sovětský Jurij Gagaarin už 12. dubna 1961.
Šedesátá léta byla dobou politického osamostatnění kolonií. Hned rok 1960 byl vyhlášen Rokem Afriky. Většina tamních států se stala nezávislými – Kongo, Rwanda, Etiopie atd.
Kulturní a společenská revolta mládeže ze středních vrstev – Hnutí Hippies zklamání z konzumního způsobu života. Květinové děti – nosili kalhoty do zvonu, byli pomalovaní, poslouchali rockovou hudbu Janis Joplin (*1943 †1970), Jimi Hendrix (*1942 †1970), bojovali za mír, brali drogy.
Studená válka - Berlínská krize (1961 postavena Berlínská zeď, do roku 1990 rozdělení města na západní a východní), Kubánská krize 1963 – Che Guevara (*1928 †1967) zabit při pokusu o revoluci v Bolívii, Vietnamská válka – 1968 pod záminkou podpory komunistických partyzánů byl proveden masakr ve vesnici My Lai, použití napalmu, 1968 okupace ČSSR spojeneckými vojsky.
Pražské jaro 1968 – socialismus s lidskou tváří - Alexander Dubček. Úsilí o nezávislost na SSSR – okupace vojsky SSSR, Bulharska, Polska, Maďarska, NDR. Armáda SSSR zde dočasně pobývala do roku 1991. Upálení Jana Palacha 16. ledna 1969 na protest proti okupaci. 25. ledna 1969 se jeho pohřbu zúčastnilo asi 100 tisíc lidí.
Máničky (vlasatci) – diskriminace policií, zesměšňování v médiích.
Umění v šedesátých letech – nová vlna italská a francouzská. PopArt – Andy Warhol (*1928 †1987) každodenní populární umění. Minimalismus – jednoduchost. OptArt – iluze pohybu. HyperRealismus – obrazy podobné fotografii.
Divadlo – absurdní drama – Václav Havel. Rozvoj populární hudby a rocku. Elwis Presley (*1935 †1977), Beatles, The Doors, Rolling Stones. Počátky hnutí Skinhead – tehdy ještě nerasistické.
Film – francouzský režisér Jean-Luc Godard (*1930), film Sladký život (1963), italský režisér Marcello Mastroianni (*1924 †1996), herec Jean Paul Belmondo (*1933) – film Bláznivý Petříček (1965), italský režisér a scénárista Federico Fellini (*1920 †1993).
Elvis Presley (*1935 †1977), Beatles - působili do roku 1970, The Doors – rockově metalová kapela, u nás The Matadors.
Umění v ČSSR – ustoupily budovatelské filmy – oskarový Ostře sledované vlaky (1966, režie Jiří Menzel), Všichni dobří rodáci (1968, režie Vojtěch Jasný), Sedmikrásky (1966, Věra Chytilová), Lásky jedné plavovlásky (1965, režie Miloš Forman), Spalovač mrtvol (1968, režie Juraj Hertz), Obchod na korze (1965, režie Ján Kadár a Elmar Klos), Skřivánci na niti (1969, režie Jiří Menzel), Ucho (1970, režie Karel Kachyňa), v hudbě Karel Gott (*1939), Marta Kubišová (*1942), Helena Vondráčková (*1947), Václav Neckář (*1943), bigbítové kapely Olympic, The Matadors, Mefisto, Golden Kids.
Móda šedesátých let – cíl šokovat. Vychrtlé modelky – Twiggy (*1949), minisukně, kostýmy. Vliv hudebních idolů především na účesy. U nás Marta Kubišová – drdoly, dlouhé vlasy, minisukně, kostýmky, jeans, potištěná trička, kalhoty do zvonů. Ukazují retromuzikál Filipa Renče Rebelové (2001) a první náš muzikál Starci na chmelu (1964, režie Ladislav Rychman).
Sport – Olympiády 1960 Řím, 1964 Tokyo, 1968 Grenoble. SSSR gymnastka Larisa Latyniová (*1934), boxer USA Joe Frazier (*1944 2011), Muhammad Ali (*1942), japonský gymnasta Yukio Endo (*1937 †2009), australská plavkyně Dawn Fraser (*1937), gymnastka Věra Čáslavská (*1942), atlet Karel Brzobohatý překonal jako první na světe 200 centimetrů (*1935 1999), skoky do vody Milena Duchová (*1952).
Mgr. Aleš Pavelka závěrem pustil ukázky písní Yesterday od Beatles a nechte Zvony znít Marty Kubišové z roku 1967.
Senioři se pak mohli podělit o své zážitky z té doby, kdy byli v aktivním věku a zakládali rodiny. Především vzpomínali na černobílé sportovní přenosy z Olympiád, na reportáže z kosmu, přistáni na měsíci, soutěž Zlatý slavík. „Já jsem se v roce 1965 vdávala,“ prozradila jedna z přítomných dam.
Ředitelka Městské správy sociálních služeb Bc. Marie Sáňková poté poděkovala Mgr. Aleši Pavelkovi za zajímavé vyprávění. „Jsem ráda, že za námi chodí, určitě se po prázdninách zase uvidíme, je to aktivita, kterou rádi sledujete. Poučíte se, zavzpomínáte, získáte další informace. Šedesátá léta byla pro Vás dobou aktivního věku. Těšíme se na další setkání a moc děkujeme.“
Mgr. Aleš Pavelka za všeobecného potlesku připomenul: „V září se určitě uvidíme, možná sem zavítám na návštěvu i v srpnu.“
Mgr. Aleš Pavelka se poté svěřil jak on vnímá šedesátá léta: „Je to doba velkého rozkvětu umění, sportu, módy, pestrá a zajímavá. Tak jsem to též předával seniorům. Sám jsem šedesátá léta nezažil, ale rád bych si je vyzkoušel. Ovlivnila mě hudebně, poslouchám český bigbít a pop. Především Karla Kryla, Karla Gotta, Václava Neckáře, Matadors, Olympic, Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou, Ivonu Přenosilovou (*1947). Mám rád též filmy. Například Obchod na korze, Smuteční slavnost (1969, režie Zdeněk Sirový), Pelíšky (1999, Jan Hřebejk), Rebelové.“
Mgr. Aleš Pavelka přednáší především seniorům. Rozhodl se před časem věnovat dobrovolnické činnosti, byly mu nabídnuty přednášky. Nejprve připravil měsíčně Toulky Českou zemí. Z původně zeměpisného pořadu vzniknuly všeobecné přednášky o kultuře, umění, politice. Besedy je zavádějí do doby jejich mládí, což velmi prospívá jejich všeobecnému rozhledu. Každý měsíc si připravuje nějaké téma, přednáší takto již třetí rok.
„Dnes jsem zjistil, že senioři na šedesátá léta vzpomínají rádi, občas je problém je rozmluvit a aktivně zapojit,“ zašpásoval se smíchem Mgr. Aleš Pavelka. „Jinak jsou skvělé a vděčné publikum, mají zájem o vše, pozorně poslouchají.“
Pro příští ročník Školy Slunce si Mgr. Aleš Pavelka připravuje témata kultura ve 20. století, životní styl, módu, památky a přírodu v naší zemi.
Závěrem je třeba poděkovat Mgr. Aleši Pavelkovi, že svůj volný čas věnuje vzdělávání a osvětové práci pro seniory. Je to práce více než záslužná a patří jí obdiv všech. Současně je nutné vyzdvihnout dlouhodobou a trvalou spolupráci Střední pedagogické školy a Městské správy sociálních služeb Boskovice. Zejména pro studenty přináší učební praxe v tomto zařízení cenné zkušenosti pro jejich budoucí profesní život.

Více: http://msssboskovice.cz/
http://www.spgs-bce.cz/
28 fotek, 27.5.2015, 92 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
V Židovském obecním domě proběhla vernisáž výstavy Naděje, na červen je plánována studentská konference Svědectvím a dialogem k porozumění.

Židovský obecní dům v Boskovicích se ve středu 27. května 2015 opět zaplnil zájemci o historii zcela nedávnou. Vzpomínalo se na veleúspěšný projekt Naděje z let 2004 – 2005. Studenti zdejšího gymnázia shromáždili podklady a natočili vzpomínky pamětníků na holocaust za Druhé světové války.
Ještě před oficiálním zahájením vernisáže se mnozí zastavovali u devíti panelů na stěnách a živě diskutovali.
Ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová všechny přivítala, jmenovitě pak ředitelku gymnázia Mgr. Alenu Svanovskou a učitelku Mgr. Danu Hrubou se Střední pedagogické školy.
Mgr. Alena Svanovská se ujala slova. Hned na úvod vyjádřila potěšení ze znovu o obnovení projektu naděje v krásných prostorách Židovského obecního domu: „Když projekt v roce 2004 vznikal, nikdo nemyslel, že bude o film a nové panely takový zájem. Za to patří díl autorům. Především Mgr. Světlaně Trefné a žákům, kteří na projektu pracovali.“
Mgr. Dagmar Hamalová: „Na úvodním panelu jsou uvedeni účastníci projektu. Byl tehdy jedním z prvních v rámci ČR, jenž se zabýval tématem holocaustu z pohledu studentů a pamětníků. Je velmi hodnotný, dlouho byl vystaven v synagoze a pro velký zájem zahraničních návštěvníků byl též přeložen do angličtiny. V rámci výstavy se uskuteční 24. června odborná konference v aule gymnázia. Její součástí bude výstava věnovaná MUDr. Leo Eitingerovi (*1912 †1996). Byl to pamětník holocaustu, pocházel z Lomnice u Tišnova. Akce se zúčastní sdružení Post Bellum, jež představí projekt Paměť národa vysílaným na pokračování Českým rozhlasem Plus každou neděli ve dvacet hodin a proběhne beseda s pamětníkem Jaroslavem Petrem z Bystrého u Poličky.“
Projekt Naděje Gymnázia Boskovice stále využívá místní základní škola a střední školy k výuce dějepisu. Mnohé z tvůrců tato badatelská práce poznamenala a nasměrovala v budoucím profesním životě.
Na 24. června 2015 připravuje Mgr. Dana Hrubá se svými studenty zajímavou interaktivní prohlídku boskovické židovské čtvrti.
„S Mgr. Jaroslavou Patlokovou připravujeme na září návštěvu pamětnice válečných událostí paní Evy Morris (*1929) s vnoučaty,“ přiblížila Mgr. Dagmar Hamalová. „Tato dáma žije v současné době v Izraeli.“
Projekt Naděje podpořil Jihomoravský kraj a Ministerstvo kultury.
V druhé části vernisáže se v sále setmělo a na velkoplošné obrazovce se počala odvíjet ukázka ze vzpomínek pamětníků, jež se podařilo natočit v rámci projektu Naděje boskovického gymnázia.
V úvodu cca třicetiminutového dokumentu vzpomínal starý pán na krásných 25 let v Boskovicích: „Mám pěkné vzpomínky na Boskovice.“ Celá reportáž byla zaměřena na vyprávění lidí, kteří v Boskovicích dlouhá léta žili, ale 15. března 1942 museli odejít s transportem Židů do Terezína a poté do nacistických koncentračních táborů a jako zázrakem útrapy v lágrech přežili.
Pamětníci hovořili o židovském hnutí v Evropě, počátcích Hitlerova vlivu, sbližování věřících různých náboženství, mnichovské zradě – kdy došlo k dohodě mezi Hitlerem a britským premiérem Neville Chamberlainem (*1869 †1940) o podstoupení československého území Říši 15. března 1939, o zákazech pro Židy – nesměli po dvacáté hodině ven, nesměli cestovat, nemohli do restaurací, bylo jim dovoleno nakupovat jen po 15. hodině, museli odevzdat jízdní kola, fotoaparáty, nedostávali potravinové lístky atd. O nuceném odchodu z Boskovic transportem do Brna 14. a 15. března 1942, pobytu v Terezíně od 1. dubna 1942, o příjezdu tří tisíc lidí do Osvětimi, třídění, útrapách v lágru – bití, mučení, odpírání spánku, o polském vyhlazovacím táboře Sobiboru, o vraždění v plynových komorách, prohlížení tělesných dutin, zda v nich nemají ukryté šperky, o zrůdných pokusech na lidech doktora Josefa Mengeleho (*1911 †1979), vzpouře vězňů v Sobiboru roku 1943, útěku, skrývání u sedláků, kteří se kvůli tomu vystavovali smrti každý den a připojení ke Svobodově armádě. Před postupující Rudou armádou se nacisté snažili zničit stopy po svých zločinech, vězňové se vydali do Německa na pochod smrti.
Citát z konce dokumentárního filmu ze vzpomínek pamětníků: „Osmého května 1945 skončila druhá světová válka. Přestalo dvanáct dlouhých let nacistického teroru. Podle odhadu zahynulo v koncentračních táborech šest milionů lidí. Po válce se jich do Boskovic z židovské komunity navrátilo jen pár.
Závěrem ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová poděkovala za pozornost: „Téma je to bohužel velmi neradostné, ale film byl studenty natočen skutečně dobře. Součástí dokumentu jsou individuální rozhovory s pamětníky. Věřím, že se dalšími společnými akcemi Muzea Boskovicka, Gymnázia Boskovice a Střední pedagogické školy Boskovice podaří na tento úspěšný projekt navázat.“
26 fotek, 21.5.2015, 94 zobrazení, přidat komentář | moje fotozprávy
Archiv vizuální historie Přeživší Shoah – v ČR Centrum Malach. Beseda 21. května 2015

Další povídání o Holocaustu v rámci oslav sedmdesátého výročí konce Druhé světové války se uskutečnilo minulý týden v boskovickém Židovském obecním domě na Bílkově ulici 7.
Ve čtvrtek 21. května 2015 přišla besedovat Zuzana Prudilová z Židovské obce Brno především o svých zážitcích z natáčení filmových dokumentů s pamětníky tehdejších událostí a o Centru Malach.
Všechny přivítala předsedkyně spolku Unijazz Brno Ing. Barbora Oprchalová.
Zuzana Prudilová na úvod pochválila velkou účast mladých lidí na besedě a hned začala komentovat připravenou prezentaci. Z prvního snímku jsme se dozvěděli, že na území tehdejšího Československa žilo 375 tisíc Židů z toho v českých zemích 125 tisíc, na Slovensku 140 tisíc a na Podkarpatské Rusi 110 tisíc Židů. Během holocaustu jich jen z našeho území zahynulo 277 tisíc, z Čecha Moravy 80 tisíc. Celkově v Evropě zahynulo 5 milionů 754 tisíc židovských občanů.
V Boskovicích žilo v roce 1941 378 Židů, přicházeli uprchlíci ve snaze přežít. 15. března 1942 bylo do Brna odesláno 458 židů a pak transportováni do Terezína, Osvětimi a dalších koncentračních táborů. Válku přežilo asi šedesát boskovických Židů, dosud žijící jsou v zahraničí.
V Brně žilo před válkou 11 102 židovských obyvatel, 10 tisíc bylo deportováno do lágrů, po válce se jich vrátilo asi sedm set.
Zuzana Prudilová poté okomentovala vznik Archivu vizuální historie, u jehož kořenů stály světoznámé osobnosti Oskar Schindler (*1908 †1974) a Steven Spielberg (*1946).
Německý kontroverzní obchodník Oskar Schindler se narodil ve Svitavách, zachránil 1200 židovských vězňů. V Jeruzalémě získal titul Spravedlivý mezi národy. V roce 1962 tam zasadil strom v Aleji spravedlivých. V Jeruzalémě je pochován. Australský spisovatel Thomas Keneally (*1935) sbíral příběhy zachráněných lidí a vydal je v knize Schindlerova archa. Dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a stalo se slavným. Podle knihy natočil režisér židovské národnosti Steven Spielberg film Schindlerův seznam (1993) ověnčený sedmi Oskary. Získané peníze vložil do založení nadace Přeživší Shoah (1993), jež nejprve v USA, poté po celém světě natáčela vzpomínky pamětníků. Též v ČR. „Zúčastnila jsem se v Praze s dalšími osmdesáti týdenního školení o systému filmování,“ uvedla Zuzana Prudilová. „Točilo se na půlhodinové kazety Betacam, bez inzertů v domácím prostředí, záznam se nesměl v průběhu zastavit. Délka rozhovoru nebyla omezena. Nahrávky jsme odesílali do Los Angeles kde se později digitálně zpracovávaly. Měla jsem na starosti oblast Střední a Severní Moravy, každý den jsme byli někde jinde a natočili 34 rozhovorů. Dva roky jsem bydlela v autě,“ pokračovala s úsměvem v poutavém vyprávění Zuzana Prudilová.
V roce 2001 byl souhrn nahrávek pracovně nazvaný Prolomené ticho povolený pro veřejné publikování zpracován pěti režiséry, každý měl z nich sestavit dle svého umu hodinový dokument. Pracoval na tom i Vojtěch Jasný (*1925) a svůj výtvor nazval Peklo na zemi. Pořad byl vysílán 19. listopadu 2001 na ČT2.
V roce 2006 začali na zpracování materiálů spolupracovat studenti univerzity z Jižní Kalifornie v Los Angeles. Vytvářeli seznamy jmen, občas se jim podařilo najít příbuzenské vztahy a spojit válkou rozdělené rodiny.
Na webu nadace Survivors of the Shoah - Visual History Foundation je uvedeno, že rozhovorů je 52 tisíc v 53 světových jazycích.
V Praze na Matematicko-Fyzikální fakultě vzniklo v roce 2010 Centrum Malach, jež umožňuje pomocí speciálního počítačového připojení přístup ke všem natočeným dokumentům. Využívají knihovníci, učitelé, studenti.
„V mém případě se nestalo, aby někdo odmítnul rozhovor,“ reagovala Zuzana Prudilová na dotaz z publika. „Často jsem od zpovídaných získala další kontakty. Na Moravě jsme pracovali ve třech dvojicích (redaktor, kamera) v Čechách bylo dvojic asi sedm. Jednalo se o natáčení velmi emotivních vzpomínek, poznala jsem množství úžasných lidí. Vzhledem k jejich věku jich nyní bohužel každým dnem ubývá a mnozí jsou již po smrti.“
V druhé části besedy se na velkoplošné obrazovce rozvinula ukázka rozhovoru Zuzany Prudilové s jejím dnes již nežijícím strýcem z Uherského Brodu natočený 19. srpna 1996 Vzpomínal v něm na život před válkou, provoz tehdejší židovské domácnosti, velkou zahradu u domu se studánkou, v němž se košér umývalo nádobí. Pohovořil o transportu do Terezína a život v koncentračním táboře. „Po příjezdu do Terezína byl celý náš transport umístěn na několik dní do podzemí. Lidé nad šedesát let v Terezíně zůstali, ostatní asi tisíc lidí pokračovali 31. ledna 1943 do Osvětimi. Přijeli jsme tam v podvečer 2. února 1943. Hned jsme prošli selekcí, nemocné a neschopné práce zavezli na vozech přímo do plynových komor. Včetně mé matky (52) a mladší sestry. Starší sestra spáchala po třech týdnech sebevraždu elektrickým proudem na plotě lágru.“ Tolik tedy ukázka z jednoho reportážního rozhovoru.
Pod dojmem z filmového úryvku se v sále rozhostilo hrobové ticho. Zuzana Prudilová besedu ukončila: „V případě zájmu se někdy můžeme k ukázkám vrátit. Děkuji všem za účast, jsem ráda, že jsem zde s Vámi mohla být. Jen upřesním, že celosvětový projekt natáčení již skončil, stále však probíhá zpracování dat a ještě asi deset let se na tom pracovat bude.“

Více: http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm/

Komentáře

přidat komentář